Zastávat jiné než progresivní názory se nesmí, říkal již Roger Scruton

Roger Scruton napsal desítky knih a byl významnou osobností anglického konzervativního hnutí. Zemřel v roce 2020. O tom, jak těžké je zastávat v současné společnosti jiné než progresivní názory, píše v knize z roku 2015, ve které rozebírá myšlenky autorů takzvané „nové levice”. Její název napovídá, co si Roger Scruton o myslitelích nové levice myslel. Kniha nese název „Fools, Frauds and Firebrands” aneb „Blázni, podvodníci a agitátoři”, i když synonymem slova „firebrand” je také „demagog”.

V knize Roger Scruton píše:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Za pomoci neutuchající zastrašovací kampaně se snaží levicoví intelektuálové o to, aby bylo nepřijatelné zastávat pravicové názory. Přitom platí, že nepředloží žádnou definici, co je „obsahem” pravicových názorů, ani nevysvětlí , proč by národní socialisté nebo fašisté měli být v této kategorii. Mají ale jasno v jedné věci. Pokud je někdo označen za pravici, je pod úroveň s ním diskutovat. Jeho názory jsou irelevantní a jeho charakter je nedůvěryhodný.

Stín frankfurtské školy

Tohle všechno by mělo zatížit levicové myslitele obrovskou odpovědností, aby definovali svoji alternativu. Ale myslitelé levice pouze kritizují. Občas hovoří o sociální spravedlnosti, ale zřídka ji zbaví abstraktního hávu. Pokud je alternativou jako v případě Theodore Adorna z frankfurtské školy utopie, je dobré jej pochválit za upřímnost, ale jsou to jen jiná slova pro to, že žádná alternativa neexistuje. Navrhují společnost, ze které odstranili vše, co společnosti umožňuje, aby existovala: zákony, majetek, zvyky, hierarchii, rodinu, instituce.

Nevíme nic o sociálně spravedlivé budoucnosti kromě toho, že je žádoucí a nezbytná. Soustředí se na přesvědčivé argumenty proti současnému uspořádání, což je vede k rozbití toho, co neumí nahradit.

Kulturní války

Stejný argument platí pro takzvané kulturní války. I zde převažuje negace, která strhává sochy, ale ničím je nenahrazuje. Výsledkem kulturních válek je vynucovaná politická korektnost, která usilovně pátrá v uměleckých a historických kruzích po zbytcích rasismu, sexismu nebo imperialismu.

Podle levice je kapitalistická společnost založena na síle a dominanci a redukci člověka na pouhou věc. Zkusme kapitalismus nějak popsat. Lidé v kapitalismu vlastní majetek včetně své pracovní síly a mohou jej svobodně směňovat s ostatními lidmi. Mohou nakupovat, prodávat, šetřit, sdílet nebo darovat. Mohou svobodně užívat vše, čeho nabydou za použití své pracovní síly, a dokonce, pokud se jim nechce nic dělat, nemusejí a přežijí.

Otroctví jako jediná alternativa

Je možné lidem sebrat svobodu nakupovat a prodávat, je možné jim sebrat majetek nebo jim zakázat tohle či omezit něco jiného. Ale pokud to představuje alternativy ke kapitalismu, neexistuje jiná alternativa kromě otroctví.

Staré socialistické nářky se vkrádají do „newspeaku” nové levice. Tam, kde je soukromý majetek, je moc. Moc toho, kdo má, nad tím, kdo potřebuje. Součástí útoku na kapitalismus je touha po společnosti, kde nikdo nemá žádnou moc. Ale tento argument je nekonzistentní. Podmínkou fungující společnosti je hierarchie, ve které mají lidé mezi sebou vazby, ale jsou rozdílní a konkurují si.

Neexistuje společnost, která by dokázala ignorovat realitu lidského světa.

Sdílený koncept spravedlnosti

Kde jsou lidské vazby, existuje moc, a kde si odlišní lidé konkurují, existuje potřeba vlády. Cílem společnosti by nemělo být eliminovat moc, ale omezit její zneužití. Cílem není svět bez moci, ale svět, kde lidé moc dobrovolně uznávají a kde jsou konflikty řešeny podle sdíleného konceptu spravedlnosti.

I když existuje přehršel důkazů, že rovnosti může být dosaženo pouze za cenu ztráty svobody, levice se nevzdává. Ale proč? Proč je po století socialistických katastrof levicová ideologie výchozí pozicí, ke které se lidé uchylují v intelektuální debatě? Proč jsou konzervativní názory odsouvány na okraj ve vzdělávacím procesu, zesměšňovány v médiích? Je to proto, že podle teorie evolučních psychologů byla rovnost nejdůležitější sociální vazbou v dávných tlupách lovců-sběračů?

Nedokázaný předpoklad

Podle Rogera Scrutona je odpovědí na tyto otázky předpoklad, jehož správnost nebyla nikdy dokázána.

Předpoklad, který je zároveň odpovědí, zní: „Rovnost je a priori správná.”

Tolik Roger Scruton v roce 2015 na téma údělu pravice v knize „Fools, Frauds and firebrands”.

Post scriptum

Od neznámého autora ze sociálních sítí: Lidstvo prochází dalším socialistickým pokusem o zničení západní civilizace. Ve dvacátém století používali „proletáře“, nyní používají „menšiny“. Boj proti těmto pokusům bude vyžadovat usilovnou a promyšlenou obranu svobody a tvořivosti jednotlivce.

Pozn. autora:

Frankfurtská škola navázala na marxistu Antonia Gramsciho, který přišel s teorií kulturní revoluce: „V novém uspořádání ovládne socialismus jako první kulturu tím, že infiltruje školy, univerzity, církev a média a transformuje vědomí národa.“ Jeho strategii popsal německý studentský aktivista jako „dlouhý pochod institucemi”.

Ale prodavačům utopií dochází dech. „Seber těm, co se snaží, polovinu zašantroč a ten zbytek blahosklonně rozdej svým vyvoleným ve jménu šílené ideologie“ je program, který lze prodat v delším horizontu pouze za pomoci infiltrovaných médií a zákazu jiných názorů. Byť je ten horizont delší, než by si kdokoli, tedy kromě těch vyvolených a odklánějících, přál, v USA došlo k obratu. Je vyloučené, aby se to prodavačů utopií v Evropě nedotklo, byť v krátkodobém horizontu lze očekávat jejich zvýšené úsilí.