Data o počtu elektrických aut v Německu jsou asi tak skutečná jako informace o jejich dojezdu na nabití. Naši západní sousedé své dosavadní závazky nezvládli ani s dvouletým odstupem, přesto už vyhlížejí další pro rok 2030.
V roce 2013 dnes již bývalá německá kancléřka Angela Merkel oznámila, že do roku 2020 bude po tamních silnicích jezdit milion elektromobilů. Tento záměr zůstal v platnosti až do cílového data, kdy se ovšem ukázalo, že Německo je na zlomku kýženého stavu. A přes ohromné navýšení dotací jej Němci nesplnili dodnes. Sice se kasají, že ano, stalo se tak ale jen pomocí triku – k ryzím elektromobilů začali započítávat i dobíjecí hybridy.
V případě bateriových aut bylo k 1. lednu letošního roku v Německu zaregistrováno pouze 618 460 vozů, tedy o 381 540 aut méně, než měl být přihlášen v roce 2020 (dobíjecích hybridů – též mocně dotovaných – bylo přes půl milionu). Ještě zajímavěji skutečná čísla vyznívají optikou podílu na celkovém vozovém parku – i po letech dotací v řádu stovek tisíc korun na jedno auto se jedná o pouhých 1,3 procenta všech vozů v provozu.
I přes očividné selhání se ovšem Němci rozhodli přijít s ještě ambicióznějším cílem, co nám to jen připomíná… Do roku 2030 tak má počet elektromobilů vzrůst na 15 milionů, čímž by bateriové vozy překonaly ty dieselové – těch bylo k 1.1. 2022 zaregistrováno 14,8 milionu, benzinový pohon pak používá 31 milionů aut.
V Německu se přitom každoročně prodá 2,26 milionu aut. Pokud tedy má dojít na splnění onoho cíle, pak je třeba, aby se každým rokem prodalo 1,78 milionu elektromobilů. Něco takového je nicméně zcela nereálné. Zvláště když Němci uvažují o konci velkorysých dotací. Ministr financí Christian Lindner totiž uvedl, že „každý elektromobil je v průběhu svého životního cyklu podpořen 20 000 Eury (cca 495 tisíc Kč). To je příliš. Můžeme tak ušetřit miliardy, které se dají využít smysluplněji.“
Lindner proto již otevřeně hovoří o konci dotací spojených s prodejem aut. Zastání má i u ostatních politiků, ekonomický ministr Robert Habeck totiž zmínil konec dotací spojených s plug-in hybridy. Ty by ostatně dle návrhu Evropské unie měly být taktéž zakázány, podporovat tedy tento směr skutečně nedává smysl. Platí to pak ve výsledku i o elektromobilech, neboť pokud budou úředně nařízeny, pak zde neexistuje jakékoli ospravedlnění dalšího rozhazování peněz daňových poplatníků. To by bylo jako přidávat všem na rohlík.
Nejde tu nicméně jen o dotace. Pořádnou kládou hozenou Němcům pod nohy jsou i aktuální trhliny v dodavatelských řetězcích. V jejich důsledku má počet registrací ryze elektrických aut v prvním letošním pololetí vyšplhat jen na 247 tisíc kusů. A jelikož krize ve druhé půli nikam nezmizí, ale naopak se má ovlivnit i příští dva roky, pak je skoro jisté, že se letos v Německu neprodá ani půl milionu bateriových vozů. A do budoucna tomu rozhodně nebude výrazně jinak.
Právě tyto skutečnosti si – v kombinaci s rostoucími cenami energie a hrozbou vypnutí ruského plynu – němečtí politici nově uvědomují. Proto ostatně Lindner uvedl, že země se pod návrh EU, který by v roce 2035 znamenal faktický zákaz prodeje spalovacích aut, nepodepíše. Místo toho bude muset ony dotační miliardy pěchovat na podporu nejchudších rodin, které nemají trápit jen ceny elektřiny, ale rovněž jim i hrozí, že nebudou mít na základní potraviny.
Je tak vlastně jen otázkou času, kdy se jako pára nad hrncem rozplyne i zmíněný 15milionový cíl. A nedá se ani předpokládat, že by došlo na vyplnění prognózy analytiků společnosti Dataforce, dle kterých by do roku 2030 měl vzrůst počet elektrických aut na 11 milionů. Pokud se jich totiž do roku 2024 prodá jen zhruba 1,5 milionu, pak by znovu v následujícím období musely mít na registracích skoro stoprocentní podíl. A jelikož je 85 procent Němců odmítá, jde o čirou utopii.
(10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář