Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má. Mladí lidé budou po zpoplatnění důsledněji zvažovat, co studovat. Jsou-li lidé s humanitním vzděláním oceněni trhem práce v řadě případů hůře než lidé se vzděláním exaktním, jde o signál. Celá společnost jeho prostřednictvím dává mladým lidem vědět, co by od nich ráda. Devatenáctiletý člověk si takový signál vezme k srdci mnohem spíše tehdy, když už sám s penězi nakládá a sám si je také vydělává. A sám si vzdělání platí. Nebo platit bude. Klidně ať je vzdělání hrazeno zpětně, poté, co daný člověk s diplomem začne v plnoúvazkovém zaměstnání vydělávat.
Zkrátka pokud mladý člověk na vlastní kůži pocítí, že vzdělání vážně není zadarmo, že je to naopak jedna z nejlepších investic života, bude k němu přistupovat zodpovědněji a z celospolečenského hlediska přínosněji. Za účelem udržení žádoucí společenské propustnosti lze sestavit kritéria, která sociálně opravdu slabé rodiny oprávní ke studiu zdarma. Ale proč by relativně dobře situované domácnosti měly mít gratis tak zásadní věc, jakou vzdělání je?
Pochopitelně, jestliže stát takto získá peníze, měl by je do školství opět vracet. Ne jimi třeba financovat předvolební navyšování starobních penzí. A stát by si měl také zamést před svým prahem. Když chce něco po mladých lidech, měl by být sám schopen vstřícnosti k nim. Třeba v té podobě, že dereguluje stavební legislativu tak, aby se více stavělo, a postupně tak vznikl tržní tlak, jenž studentům a obecně mladým lidem umožní cenově dostupné bydlení.
(10 votes, average: 3,70 out of 5)
Loading... 
Některé školy by stát neměl spolufinancovat ani jedinou korunou!
Dovedu si přestavit školné pro zahraniční studenty (zejména ze Slovenska) a v oborech typu gender nebo environment. Zachoval bych podporu třeba pro VUT, ekonomu, stavební nebo lékařskou fakultu.
Školství v dnešní podobě je především přežito jako takové. Obrovská kvanta zcela nepotřebných či v lepším případě okrajově souvisejících informací, které po studentovi vyžaduje, jsou jen plýtváním časem a energií a zabíjením vlastní iniciativy. Jedinou smysluplnou cestou je úzká specializace, cílené vzdělávání a snadné rekvalifikace. Vysokoškolské vzdělání nemá být novou formou aristokratizace společnosti. Tento efekt nastává do velké míry nezávisle na studovaném oboru.
Vysokoškolské studium v dnešní době jen pro synky a dcérky z bohatých rodin! Dítě z běžné rodiny dělnického typu nemá šanci , náklady těchto rodin na podporu studia ( ubytování, stravování, studijní materiály , kapesné atd. ) jsou mimo možnosti , jen za sebeobětovánī snad. A “ deštník “ je pro tento účel ( jako i pro jiné ) naprostý kravský blábol.
Děti bohatých mají dveře otevŕeny .
S tím bych i souhlasil, ale snad by mohla pomoci třeba podmínka, že pokud lékař bude např.15let po vystudování pracovat v zemi, kde vystudoval, mohl by mít studium zdarma. V dnešní praxi platíme študentům studium z našich daní, oni pak jdou dělat plomby do Rakouska a my se musíme spokojit s Kovandou. Chci říci s kovářem.