Není komunista jako komunista. Někteří jsou Dobro a někteří Zlo

Se zájmem jsem sledoval všechny televizní superdebaty s Babišem i bez, a byl to solidní bizár. A protože všeho moc škodí, tak jsem si včera zajel vyčistit hlavu do lázní Bohdaneč. Počasí není na lyže, ale na golfu bylo krásně. Slunečno s modrou oblohou a a k tomu zelená tráva. Tady mi zelená nevadí. Green Deal mi ale vadí hodně. Nicméně na nový trávník v Edenu se už taky těším. Jo a zelenou mám ještě rád na semaforech nebo i ve skleničce. Problém jsem však míval a pořád mám se zelenými mozky. Bez ohledu na to, kde sedí a čí zájmy hájí nebo prosazují.

Původně jsem si myslel, že ani volit nepůjdu, podobně jako se rozhodl bývalý prezident Klaus. A úplně ho chápu. Taky jsem měl velký problém vybrat si v přímé volbě kandidáta podle svého gusta. Nakonec jsem se rozhodl, že svůj hlas v prvním kole dám někomu s kým názorově nejvíc souzním, i když jsem věděl, že nemá šanci.

Co se týče sportovních sázek, tak v těch jsem nikdy úspěšný moc nebyl, protože člověk často volí srdcem, a stálo mne to už i dost peněz a nervů. Škoda, že jsem si nevsadil na výsledek prvního kola. Dopadlo to totiž přesně, jak jsem čekal. Že postoupí Babiš s Pavlem a že Fischer s Hilšerem nemají šanci. Natožpak Bašta. Nejhůře však dopadla paní Nerudová, která si sice hodně věřila, ale skončilo to pro ni fiaskem.

Když jsem včera odpoledne dorazil domů a pustil si televizi, tak to bylo zrovna ve chvíli, kdy začala její tisková konference. A protože jsem neznal průběžné výsledky, měl jsem dojem, že už máme novou prezidentku. To bylo něco neskutečného. Ten nekončící aplaus se skandováním „Danuše, Danuše“ mne poněkud zaskočil, protože v těch televizních debatách si ji namazali na chleba všichni. Počínaje Divišem v neděli v České televizi, pak na Primě si ji vychutnal Pavel a nakonec i Babiš na Nově. Ale dost bylo Nerudové.

Teď nás čeká 14 dní ještě větší zábava než tomu bylo doposud. A jsem přesvědčený o tom, že se nudit nebudeme. Opravdu jsem zvědav, jakou taktiku zvolí Bureš a jakou Pávek. Cestu na Hrad bude mít lehčí provládní kandidát Pavel a Babiš to bude mít mnohem těžší než minule Zeman. Nicméně míč je kulatý a stát se může ledacos. Nečekaných výsledků ve sportu i v politice jsme zažili spoustu.

Co se týče mne, já ve druhém kole zůstanu doma. Nedokáži totiž tentokrát rozlišit, kdo by na Hradě byl tím menším zlem. Mám totiž negativní zkušenosti s těmi převlíkači kabátů „kam vítr tam plášť“

A jestli bude na Hradě ten či onen mi je celkem jedno. On totiž mezi nimi zas tak velký rozdíl není. Oba dva mají své zájmy a priority. Ať tak či onak, ani jeden z nich se nestane mým prezidentem. Přežil jsem Husáka, Svobodu, Havla, Klause i Zemana a doufám, že v psychickém i fyzickém zdraví přežiji i toho dalšího. Sláva vítězům, čest poraženým.