Do kdy se u nás bude těžit uhlí? |

Sdílet článek:

IUHLI.CZ

Vláda ve svém aktualizovaném programovém prohlášení znovu uvedla, že je jejím cílem ukončit v Česku využívání uhlí do roku 2033. Musí za něj však být dostatečná náhrada. Jaké jsou výhledy tuzemské těžby uhlí?

Severočeské doly, spadající do skupiny ČEZ, požádaly v polovině prosince loňského roku u Obvodního báňského úřadu v Mostě o prodloužení těžby na lomu Bílina o pět let, tedy do roku 2035. Právě Bílina je jediným tuzemským lomem, kde byly před lety prolomeny tzv. těžební limity.

„Mohu potvrdit záměr Severočeských dolů prodloužit těžbu do roku 2035. Chceme být připraveni na situaci, kdy by uhlí bylo i ve 30. letech dále potřeba,“ řekl pro SZ Byznys mluvčí důlní společnosti Lukáš Kopecký.

Zda uhlí bude potřeba, to je zásadní rébus, před jehož vyřešením stát stojí. Česko má zásoby hnědého uhlí, jež by pro energetiku mohly sloužit až do roku 2050. Těžit v tomto horizontu by bylo možné na zmíněném lomu Bílina a rovněž na lomu Vršany, který patří do skupiny Sev.En Energy Pavla Tykače. Podle mluvčí Sev.En Energy Gabriely Sáričkové Benešové bude další vývoj těžby na Vršanech záležet na nové Státní energetické koncepci, na níž začala pracovat nově vytvořená skupina expertů pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.

V Česku se stále těží i černé uhlí. Společnost OKD měla původně těžbu v posledním dole ČSM ukončit letos. Bude ale pokračovat až do konce roku 2025. Uvedený termín je už údajně definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory.

Vláda Petra Fialy deklaruje, že chce v tuzemské energetice sázet především na jádro a obnovitelné zdroje. Problém ale je, že nové jaderné kapacity v roce 2033 rozhodně ještě nebudou k dispozici. Nejdříve o tři roky později by mohl být teoreticky spuštěn nový blok v Dukovanech. Ovšem pokud nedojde ke zpoždění ve výstavbě.

Zelené organizace dlouhodobě tvrdí, že náhradou za uhlí mohou být obnovitelné zdroje, pokud se jejich budování výrazně urychlí. Zkušenosti z Německa, kde mají obnovitelných zdrojů mnohonásobně víc, ale jasně ukazují, že soláry a větrníky ve střední Evropě samy nestačí a zejména v zimě dodávají jen velmi málo elektřiny. Musejí tak být zálohovány. Tuto zálohu mohou tvořit buď uhelné, nebo plynové zdroje.

Zelení preferují plyn. Problémem je, že plynu je momentálně nedostatek a jeho cena velmi vysoká. Aby toho nebylo málo, tak u nás není dobudována dostatečná přepravní infrastruktura, Česko nemá zajištěnou dodávku zemního plynu na příští roky dlouhodobými kontrakty, a nikdo ani nepřipravuje výstavbu plynových elektráren. Ty budou přitom potřeba minimálně tři.

Poměrně dost otazníků na to, že by měly být vyřešeny do deseti let. Zejména, kdy provozovatel přenosové soustavy, firma ČEPS vydala důrazné varování, že Česku může už brzy chybět elektřina. Její případný dovoz bude velmi drahý, pokud vůbec bude odkud dovážet.