Století bídy |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Symbióza Česka s EU snížila průměr kvalit ve společnosti a vynulovala rozptyl kolem průměru, Jourová to jsme my bez rozptylu, to nejprůměrnější, co mohl Babiš najít, je docela možné, že nic lepšího se tu už nenajde. Jourová se málo appetitlich manýrou v interview v Lidovkách dotkla maďarského lidu, ale to má Čech taky v krvi, Slováci asi nemají Čechy moc v lásce, ale tato kvalita tam není permanentně na tapetě jako opačná v Čechách. Nikde jinde v Evropě se nenajde v novinách pod článkem, kde figuruje Rusko nebo Putin, tolik nenávistných komentářů jako v Čechách. Tedy protimaďarské pomluvy a difamace Jourové jsou celkem pochopitelné. Po letech obsazení republiky strukturami EU jsme ztratili soudnost, koho chce Bůh potrestat, zastře mu rozum. Někdy má zmatení soudnosti bizarní podobu, jak mohou ekonomové, které režimní média vydávají za velké odborníky, vyhlašovat ve všech možných interview, že řadu let nás čeká bída, důchodci se prý mají líp než v Německu a (naštěstí) už to končí.

Pokud by ekonomičtí odborníci v jiných zemích dávali lidu perspektivu pěti let bídy a dál se neví, vypoklonkovali by je, na to nejsou potřeba žádní ekonomové. Na Primě uvedl jeden z těchto odborníků, že zlatá důchodová éra v Česku skončila, důchodci se prý mohou těšit z dobrého zdravotního systému. Nechuť těchto lidí něco vymyslet a posunout dopředu je pochopitelná, tvořivý duch tu pár let není doma, překvapuje jejich nechuť vůbec něco dělat, stačí totiž prolistovat statistiky Eurostatu. Např. na stránkách finského staťáku najdeme srovnání evropských zemí: Česko je v průměrném důchodu 21. (v paritě kupní síly kolem 700 eur), ve výši průměrného důchodu jsme mírně před Polskem, ale polský průměrný důchod je v paritě kupní síly asi o 70-100 eur vyšší. Řecký důchod je v paritě kupní síly asi o 400 eur vyšší než český, finský průměrný důchod dělá 1600 eur, v paritě kupní síly 1300. V pořadí průměrných důchodů v závěsu za Českem následuje východní Evropa.

Nehoráznou lží režimní propagandy je tvrzení o vysoké rozpočtové zátěži českého důchodu. Podle grafu Eurostatu, české důchody jsou s 8% rozpočtové zátěže 19. v pořadí, s podobným procentem jako většina východoevropských zemí, velká část západní Evropy má tuto zátěž v intervalu kolem 12%. Česko má přitom v Evropě jednu z nejvyšších porodností (v 2021: 1,83), jen o poznání menší než první Francie, pokud se někomu zbortí důchodový systém, budeme v Evropě poslední. Kdyby v roce 1989 někdo z nastupujících ekonomů tvrdil, že řadu let potrvá bída, žádná (pseudo)revoluce by se nekonala a lid by hlasoval pro Miloše Jakeše. Na německých ruinách sliboval Erhard čtyři roky práce a bude všechno. Čeští rádoby ekonomové mluví o dlouhý letech bídy s perspektivou ještě horší bídy a národ tomu pasívně naslouchá, stejně jako pokrytecké morálce Jourové.

Český národ se v posledních sto padesáti letech zrovna v morálně-etických střetech moc nevyznamenal a je symptomatické pro EU, že nominovala do funkce komisařky mravnosti (hodnoty a transparentnost) právě průměrnou Češku. O Jourové píše v katolické NuovaBussola (NB) Luca Volontè, že nejen neregovala na požádání polského prezidenta o intervenci proti zatčení polských poslanců, ale přijala Tuskova ministra spravedlnosti a opakovala, že její činnost v Bruselu selhala, málo tiskla předchozí polskou vládu a současnou maďarskou vládu. Právě na transparentnosti havaruje samotná Jourová, NB píše, že Jourová má kostlivce ve skříni, několikrát se pokoušela členským zemím EU vnucovat protikřesťanské (ne)hodnoty. Minulý týden požádala kancelář evropského ombudsmana Evropskou komisi o dokumenty související s návštěvou Jourové ve Slovinsku v 2023. Existuje důvodné podezření, že Jourová vyvíjela na prezidenta slovinského ústavního soudu Mateje Accetta bezprecedentní nátlak. Od tohoto setkání byla podle italských novin vydlážděná cesta levicové globalistické vládě k čistce od všech konzervativců z jediného veřejnoprávního vysílače v zemi.

V HungaryToday zmiňují, že Jourová stála osobně za zadržováním fondů EU pro bývalou polskou konzervativní vládu, přestože se Leyenová a polská vláda dohodly. Dnes se za přispění Evropské komise pošlapává právní stát v Polsku, noviny píší, že si dokáží představit jakou kampaň by Jourová spustila, kdyby se něco podobného dělo v Orbánově Budapešti.