HSP
Nový rok začal pro Ameriku symbolicky. A to až do takové míry, že pokud věříte přísloví “jak na Nový rok, tak po celý rok”, budete mít o čem přemýšlet, míní komentátor Vzgljadu Vladimir Možegov.
První a nejsymboličtější moment: výše státního dluhu, která začátkem roku dosáhla 34 bilionů dolarů. Navíc státní dluh narostl o poslední bilion za pouhé tři měsíce. A ještě v lednu 2020 rozpočtový úřad Kongresu uvedl, že své současné úrovně dosáhne až v roce 2029. Stojí za to všimnout si těchto trendů. Spolu s tím, že současná výše státního dluhu představuje přibližně 120 % HDP země.
Samozřejmě, průměrnému americkému člověku se nadále tvrdí, že „vše je v pořádku“, že státní dluh „nic neznamená“, že je to „dluh státu“. Lidi však tyto řeči již nepřesvědčují. Obsluha státního dluhu spolkla v loňském roce téměř 13 % federálního rozpočtu (což, mimochodem, výrazně převyšuje rozpočet Pentagonu) a do konce roku 2024 slibuje, že se stane v zásadě hlavní položkou rozpočtových výdajů.
A to na pozadí rozpočtového deficitu ve výši 2 bilionů USD a přetížení celého systému sociálního zabezpečení, o kterém může ministerstvo financí jen melancholicky konstatovat, že v blízké budoucnosti stát nebude schopen v plné míře vyplácet důchody a dávky.
Ta poslední informace je už i pro průměrného Američana více než pochopitelná. Zejména když si uvědomí, že on osobně nese na svých bedrech přibližně 100 000 dolarů státního dluhu. A že tato částka už není čistě virtuální. Není divu, že stále méně Američanů věří, že „vše je vpořádku“. A to je s největší pravděpodobností další nejdůležitější trend. Vždyť důvěra ve vládní instituce je kromě ekonomiky to hlavní, na čem stojí stabilita společnosti. Ta je, mírně řečeno, složitá.
Lidé přestávají důvěřovat vládě, přestávají důvěřovat médiím, přestávají důvěřovat „naší demokracii“ – tedy ideologickým základům společnosti. Poslední průzkum Gallupova institutu ukázal, že jen 28 % Američanů je spokojeno se stavem demokracie v zemi. Navíc tento antirekord je o 7 % vyšší než předchozí, zaznamenaný před třemi lety, těsně po „bouři v Kapitolu“.
Stejný trend ukazují i další hlavní průzkumy veřejného mínění. Například více než 36 % Američanů se domnívá, že Bidenovo vítězství ve volbách v roce 2020 bylo výsledkem podvodu. Mezi republikány toto číslo dosáhlo 69 %. A nedůvěra se za poslední tři roky neustále zvyšuje, navzdory vší ohlušující mediální propagandě, která všechny řeči o volebních podvodech prohlašuje za „konspirační teorii“. Přesto se ukazuje, že právě „konspirační teorie“ je v dnešní Americe preferovaným vysvětlením reality. Polemizovat s ní může jen teorie nepořádku a hrozícího chaosu.
Tentýž Donald Trump nedávno předpověděl kolaps americké ekonomiky v následujících 12 měsících. “Máme velmi křehkou ekonomiku a jediný důvod, proč ještě funguje, je ten, že běží ze setrvačnosti,” řekl. „Já jen doufám,“ pokračoval Trump, „že ke kolapsu dojde během následujících 12 měsíců, protože nechci být Herbertem Hooverem.
Hoover je tentýž prezident, za kterého vypukla Velká hospodářská krize v roce 1929. Pro americké povědomí jsou třicátá léta minulého století něco jako kolaps Římské říše. Takže taková přirovnání určitě fungují.
Zbývá konstatovat, že index důvěry ve vládní instituce je v současnosti na nejnižší úrovni v historii Spojených států. A obecně se zhruba dá rozumět, s jakými pocity se Američané dívají na nadcházející rok s jeho rozhodujícími volbami. Dá se jen odhadovat, s jakými pocity se na to dívají demokratické autority, které mohou jen registrovat, jak Biden s každým novým průzkumem ztrácí body, zatímco Trumpovi jeho stíhání jen přidává na popularitě.
Samotná Amerika se stále více polarizuje na dva nesmiřitelné tábory: státy, ve kterých jsou u moci demokraté, a státy, ve kterých jsou u moci republikáni. Věc se dostala až do bodu soudních válek, ve kterých některé státy hrozí, že odstraní Trumpovo jméno z volebních lístků a jiné Bidenovo jméno z hlasovacích lístků.
Všimněte si, že soudnictví je sotva nejposvátnější krávou Ameriky. Mnoho věcí je založeno na důvěře v soudnictví. A pokud hrozí, že se rozpadne, znamená to, že věci jsou opravdu špatné.
Někdy si říkám, že je dobře, je je Amerika rozpolcena, že čím horší to tam bude, tím méně budou mít sil vládnout jiným. Svět nechce být pod jejich vládou.
Proč by se měl Trump inspirovat Hooverem? Může se inspirovat Hardingem, který řešil mnohem hlubší US krizi v roce 1921 a vyřešil ji tak, že do několika měsíců šlapalo US hospodářství lépe, než před tou krizí. A ta se navíc tím pádem “nepřelila” do hospodářství celého světa. Jenže na to ten stařec Trump nemá koule.