Istanbul v Jerevanu aneb rádio versus istanbulská dohoda (satira)

Tak na co se občané ptají? No, je toho spoustu.

Největší misogyn z obce Smutná nad Ostravicí pan Josef M. se ptá:

Milé rádio,

„koho vlastně chtějí chránit zastánci té istanbulské úmluvy?”

Rádio Jerevan:

„Milý ženský pohrdači, to je těžká otázka.”

„Nechrání muslimské ženy, protože by to vedlo ke složitým diskuzím, do kterých se nikdo pouštět nechce a nebude. Odpověď na otázku, zda je kamenování v souladu s istanbulskou úmluvou, má totiž mnoho rovin.”

„Nechtějí chránit ženy sportovkyně, protože když se nějaký hrdina prohlásí ženou a jde jim krást sportovní výsledky a očumovat je v šatnách, nenajde se ani smlouva, ani žádný princ Bajaja.”

„Speciální nechráněnou kategorii jsou izraelské ženy, které je možné nejen znásilňovat, ale poté i zabíjet bez nějaké větší pozornosti. Jak jinak si vysvětlit fakt, že ženské sekci OSN trvalo celých 56 dní, než řekla, že Hamás by to dělat neměl?”

„Další analýzou dospěl tým rádia Jerevan k závěru, že chráněné jsou asi pouze feministky, které ale ochranu vlastně nepotřebují.”

Nejlepší ústavní právník v zemi posílá anonymní dotaz:

„Milé rádio,

ženu definovat nelze, neboť to prohlásila samotná soudkyně Nejvyššího soudu v USA. Jak vědí zastánci istanbulské dohody, že dohoda chrání ženy, když ženu nelze definovat? Dotaz prosím spalte, aby nevyšlo najevo, že se nejlepší právník ptá takových magorů, jako jste vy.

„Milý doktore, vidíme, že jste opravdu nejlepší právník. Tohle nikoho jiného nenapadlo. Gratulujeme!”

Čapkova matka volá z forbíny Národního divadla:

„Milé rádio,

proč významné osobnosti na veřejnosti urážejí ženy a nazývají je obludnými výrazy jako je osoba se sklonem k těhotenství? Já jsem to viděla třeba tady. Proč radši nepostaví nový Taj Mahal? To tu smlouvu nečetly?”

Rádio Jerevan:

„Milá matko, četly, ale bojí se o flek kvůli transfobii. Vy přeci musíte vědět, že odvaha má své limity. Tu pušku jste svým synům také dala až na úplném konci představení.”

Osoba, která se do telefonu přestavila jako žena, se ptá:

„Milé rádio,

proč nikdo nezná jméno Farkhunda Malikzada, ale všichni znají jméno George Floyd?”

Rádio Jerevan:

„Milá ženo,

protože ženu jménem Farkhunda Malikzada pouze ubili klacky, ukamenovali na ulici a poté za asistence policie táhli za vozidlem na místo, kde ji chtěli upálit. Bohužel její tělo zalité krví nechtělo hořet, tak museli obětovat část svého oblečení, aby se jim to nakonec povedlo.”

„Podle analýzy rádia Jerevan její jméno nikdo nezná, protože její příběh nelze dobře využít k destrukci západní civilizace. George Floyd je naopak ideální.”

Důležité upozornění aneb v moderní právní hantýrce legal disclaimer pro kontrolory:

Výše uvedené je satira neboli legrace neboli sranda, jejímž jediným cílem je zabít čas, přičemž upozorňujeme, že slovo „zabít” je použito v ustáleném slovním spojení, které bude možné označit za nenávistnou řeč zhruba až tak za rok, maximálně dva.

Legrace neboli sranda je do té doby chráněna podle nálezu ústavního soudu z roku 2018 číslo N13/88. „Právo každého vyjadřovat své názory zahrnuje i právo na jejich vyjádření humornou formou, s přiměřenou mírou nadsázky či ironie.”