Veselý internet 18.: Pan Pavlásek se probouzí II (rozhlasová pseudo-hra)




Sdílet článek:

…aneb druhý díl rozhlasové pseudo-hry z obřího cirkusu, ve který se proměnil náš svět.

Možná si vzpomínáte na starší rozhlasovou pseudo-hru Pan Pavlásek se probouzí, která si dělala legraci z jednoho docela mrazivého tématu – z covidové hysterie a všeho okolo ní. Uběhlo pouhého půl roku a máme tu hysterii novou, v některých ohledech ještě strašidelnější a agresivnější. Ta původní hysterie, která se snažila ovládnout každičký aspekt našeho života, najednou prakticky zmizela a je prozatím zapomenuta. Jako kdyby byl prostor vždy jen na jednu brutální kampaň na ovládnutí lidského myšlení.

Kvůli aktuální fázi našeho Věku šílenství jsem tedy pana Pavláska nechala zázračně přežít a znovu se probudit – z druhého kómatu. Tentokrát se v nemocnici probírá do hysterie a psychologické operace kolem ukrajinsko-ruského konfliktu (všichni zde přítomní čtenáři asi vědí, že ve skutečnosti jde o americko-ruský konflikt, kde je Ukrajina cynicky používána jen jako potrava pro kanóny).

Já jen doufám, že pana Pavláska nebudu muset v budoucnu probouzet znova, do nějaké další fáze psychologické války proti lidské populaci. Ale trochu se obávám, že na podzim bude třetí díl a pan Pavlásek, ztělesňující obyčejného člověka v naší krásné zemičce, se v naprosto zuboženém stavu probudí potřetí…

Dialog
Sestřička: “Pane doktore, pane doktore, on se nám probouzí!“

Pan Pavlásek: “Áááh, moje hlava…“

Sestřička: “Zázrak, pane doktore! Pan Pavlásek se nám už podruhé probral z kómatu!“

Doktor: “Neuvěřitelné! To určitě udělala ta zázračná injekce od Tfujzru. Pamatujete, jak jsme mu ji píchli těsně předtím, než se mu z naprosto neznámého důvodu zastavilo srdce?“

Sestřička: “S Tfujzrem na věčné časy, pane doktore! Bez té včeličky by na tom byl určitě hůř a umřel by mnohem víc!“

Pan Pavlásek: “Aaahh…jak dlouho jsem byl mimo…“

Doktor: “Půl roku, pane Pavlásek. Ale jste zase zpět, díky moderním přístrojům a jedinečné zázračné Tečce od svatého Tfujzru. Představte si, že bychom vám těch Teček stihli píchnout víc, to byste teď možná byl i neprůstřelný, ha ha ha.“

Pan Pavlásek: “To bylo…to byla ta injekce proti FAUČIS-19?“

Doktor: “Proti čemu?“

Pan Pavlásek: “No proti tý super smrtící chřipce a novodobýmu moru v jednom. Ta nemoc, co málem vybila celý lidstvo nebo jak jste to říkali…“

Doktor: “Ale pane Pavlásek, nebuďte směšný. Žádný takový virus samozřejmě neexistuje.“

Pan Pavlásek: “Jak to? Přece…AU! Sestři, co to bylo?!“

Sestřička: “Nebuďte taková citlivka. Jen jsem vám prošťouchala dutiny špejlí, na pé cé er test.“

Pan Pavlásek: “Ale…to je na nějakou novou nemoc?“

Sestřička: “Ne, to je přece test na FAUČIS-19, vy truhlíku.“

Pan Pavlásek: “Ale…já tomu zas nějak nerozumím. Dyť teď doktor říkal, že ta nemoc už neexistuje…“

Doktor: “Samozřejmě, že neexistuje. Prozatím na ni ale pacienty dál testujeme.“

Sestřička: “Je to taková příprava na podzim.“

Doktor: “Přesně tak. Říkáme tomu předsudečná diagnostika. Úplně nová věc, velmi vědecká. Medicína od vašeho posledního kómatu neuvěřitelně pokročila!“

Pan Pavlásek: “Eh…jasně, jasně. Mě už tu neudiví fakt nic…Sestři, pomozte mi prosím sednout si. Eh, díky. Jak říkám, mě už tu asi nepřekvap….moment, co to je za divný povlečení? Proč je tu všechno modrožlutý?“

Sestřička: “Hihi, to je překvapení, co?“

Doktor: “Tohle jsou nové barvy naší republiky ČUR, pane Pavlásek. Krásné, že?“

Pan Pavlásek: “Říkal jste fakt…ČUR? Co to proboha je?“

Sestřička: “Vy truhlíku, to je přece naše Česko-Ukradinská Republika, hi hi.“

Pan Pavlásek: “Co to je za blbost? Naše republika se teď jmenuje ČUR? A jak se teda jmenujou její obyvatelé?“

Sestřička: “Nebuďte sprostý, pane Pavlásek. Samozřejmě, že to není to slovo, co vás napadlo jako první. To nové jméno pro naše spoluobčany je naopak překrásné a plné lásky a demokracie!“

Pan Pavlásek: “A co teď teda sem, když ne Čech a ani to slovo, co začíná na čur a končí na…“

Doktor: “Nebojte, je to krásné slovo. A navíc velmi demokratické. Jste teď hrdý ČURinec.“

Pan Pavlásek: “Jsem co?!“

Tajný 1: „ČURINEC! Nelíbí se vám to snad?!“

Pan Pavlásek: “ÁAAH! Panebože, já se vás lek! Vy jste za tim závěsem celou dobu?“

Tajný 1: „Ano. My jsme všude. Píšu si – pan Vlastimil Pavlásek, zvěrolékař…tááák, záznam vytvořen.

Pan Pavlásek: “Co si to tam mumláte?“

Tajný 1: „Přidávám vás na Index za hanobení jména naší krásné a demokratické země ČUR. Máte odečten první bodík z vašeho sociálního kreditu, pane Pavlásek.“

 

Sestřička: “Nebojte se, pane Pavlásek, jeden bodík není tak moc, mohlo to být i horší. Tady pan Kartuš z oddělení boje proti dezinformacím je velice rozumný. Máme teď ty…skvělé lidičky z nového ministerstva Pravdy úplně všude a někteří jsou i přísnější…hihi. Dokonce nám bezplatně poskytli dozor a odposlechy i na operační sály…“

Tajný 1: „Ano. A naši fact-checkeři potvrzují, že je teď díky tomu na operačních sálech mnohem bezpečněji a nemohou se tam šířit dezinformace.“

Pan Pavlásek: “Panebože…jaký dezinformace?“

Tajný 1: „Ale ale ale…tak vy zpochybňujete přínos naší práce, pane Pavlásek? Podporujete šíření prokremelských dezinformací? Chcete další mínusový bodík?“

Pan Pavlásek: “Hmfffff….“

Tajný 2: „CO TO BYLO?!“

Pan Pavlásek: “ÁÁÁH! Panebože, vy ste byl pod mojí postelí?!“

Tajný 2: „Ptám se – co to bylo? Co jste si to broukal?“

Pan Pavlásek: “Já…nic jsem si nebroukal, jen jsem si unaveně povzdechl.“

Tajný 1: „Mě se taky zdálo, že si něco broukal.“

Tajný 2: „Že jo? Něco si určitě broukal. Mohlo to být něco od Čajkovského…“

Doktor: “A jéje. Pane Pavlásek, že jste si nebroukal Čajkovského, že ne? To byste dostal do problémů nejen sebe, ale i celou naší nemocnici… Tyhle nenávistné skladatele tu přece nemůžete takhle broadcastovat mezi ostatní pacienty.“

Tajný 2: „Takže si píšu…Pan Pavlásek si broukal B-moll od Čajkovského a dopustil se nevhodného šíření kremelské propagandy. Potvrzují to tři přítomní svědci, tedy já, ctihodný elf Kamper, pak zde přítomný bojovník proti dezinformacím a expert na vzdělávání pan Kartuš a nakonec ošetřující lékař, doktor Bojsa. Pojď, Kartušo, rovnou to odfaxujeme ministrovi Rakušákovi.“

Tajný 1: „Samozřejmě, tohle je drsné ohrožení naší demokracie. Jdeme hned! A vy ho tu zatím hlídejte.“

Sestřička: “Já jdu s vámi, manželka pana Pavláska tu pro něj nechala připravený dárek, kdyby se náhodou zase probudil.“

(Sestřička i dva tajní odcházejí, hlasitě za sebou bouchnou dveřmi.)

Pan Pavlásek: “Proboha, pane doktore, co to bylo za klauna? Tohle že je elf? Dyť je tlustej, plešatej a ošklivej jak moje tchyně…“

Doktor: “Pšššt…“

Tajný 3: „Ok, píšu si – urážení orgánu státní moci.“

Pan Pavlásek: “Heh? Pane doktore, už z toho asi šílím, ale zdá se mi, jako kdyby mluvila támhleta skříň…“

Doktor: (šeptá) “To je Pavlík Morozov. Nedávno ve škole udal svoji učitelku za šíření prokremelské propagandy a tak povýšil na praporčíka skříňových odposlechů.“

Pan Pavlásek: “To je…to je snad ještě šílenější než s tím vaším FAUČIS-19… A proč je tu vlastně taková zima? Dyť mi jde od pusy pára, podívejte. Hchhh…“

Doktor: “My teď v nemocnicích netopíme.“

Pan Pavlásek: “Cože? Proboha, proč?“

Doktor: “V celé fakultní nemocnici jsme vypnuli plynové kotle. Zasadili jsme tím smrtící ránu ekonomice Mordoru i přímo jejich prezidentovi, tomu diktátorovi Pupíkovi.“

Pan Pavlásek: “Jakému Mordoru?“

Doktor: “Tak teď říkáme té velké zemi na východě. Původní jméno nepoužíváme, jeho vyslovení lidi příliš traumatizuje.“

Pan Pavlásek: “Takže Mordor je Ru…“

Doktor: “Neříkejte to odporné slovo!“

Tajný 3: „Píšu si, hlasitě vykřikuje protistátní hesla a popírá zničení Kyjova…hmm, nebo to byl Kyjev? Od té hrdinské cesty premiéra Fialky do Kyjova se mi tyhle dvě města pořád pletou…“

Pan Pavlásek: “Ehhh…Pane doktore, takže vy jste tu vypnuli pár kotlů a tím jste zasadili smrtící ránu…ehm…tomu Mordoru? Proč to děláte? Dyť to pro ten Mordor musí být jen bezvýznamná kapička v oceánu, ne?“

Doktor: “Ale mi přece neničíme prezidenta Pupíka jen vypínám topení v nemocnicích a domácnostech. Také vypínáme naše podniky a pekárny. Navíc jsme zdražili pohonné hmoty tak hodně, že už skoro nikdo nejezdí autem. A když už plyn, ropu a energie přece jen koupíme, tak jedině od Německa a za desetinásobnou cenu. To Pupíkovi ukáže, kdo je tady pánem!“

Pan Pavlásek: “Aha…a kde ten plyn a ropu bere Německo? Oni mají nějaký nový naleziště?“

Doktor: “Ne, Německo to levně kupuje od Mordoru, pak změní papíry a udělají z nepřátelského plynu a ropy humanitární komodity, které už není problém koupit. Za utržené peníze se pak nakupují humanitární zbraně, které se posílají na Ukradinu, aby tam zavládl klid a mír.“

Pan Pavlásek: “Eh…jasně… A co ty energie? Odkaď je Němci berou? Dostali konečně rozum a zase zapnuli atomový elektrárny?“

Doktor: “Ne, tu energii mají samozřejmě od nás.“

Pan Pavlásek: “Takže…oni kupují energii od nás a pak nám ji za desetinásobek prodávají zpátky? A ty zakázaný suroviny kupují od…Mordoru a pak nám je prodávají po nějakym byrokratickym triku? To je přece úplná hovadina…To si děláte prdel, pane doktore, že jo?“

Doktor: “Pane Pavlásek, važte slova. Omlouvá vás jen to, že jste byl v kómatu a tak nevíte, že jsme ve válce s Mordorem.“

Pan Pavlásek: “Cože, ona je válka?!“

Doktor: “Ano, jsme ve válce. Říkal to náš premiér Fialka i redaktoři v televizi. Mordor naprosto bezdůvodně napadl mírumilovnou Ukradinu. Ale prezident Kokainsky naštěstí Ukradinu vede tak skvěle, že naše ČUR už měsíce slaví jedno vítězství za druhým. Jedna pani například sestřelila mordorský dron sklenicí od okurek, traktorista Olek odtáhl celou mordorskou tankovou divizi pomocí Zetoru Diesel 3011 a vojíni Igor a Taras rozstříleli ze samopalů stovky mordorský obrněných vozidel. A to nemluvím o duchovi Kyjova…pardon, duchovi Kyjeva, který prakem sestřelil celé mordorské letectvo…a to dvakrát! Takže celý Mordor už jsme skoro porazili a totální vítězství je na dosah.“

Pan Pavlásek: “Já…proboha. Tohle je skrytá kamera? Celý tohle je jen sranda, že jo? Teď zakřičíte PŘEKVAPENÍ a všichni se společně zasmějeme, že jo? Takhle jebnutej snad nikdo nemůže bejt, aby těmhle kravinám věřil…“

Doktor: “Jak se opovažujete…“

Tajný 1: „Tak jsme zpět! Pan Pavlásek byl úspěšně přidán na list hybridních hrozeb. Taky jsme raději přivezli VPRD, kdyby zase zlobil.“

Pan Pavlásek: “VPRD? Co to je?“

Tajný 1: „Výchovná Pomůcka pro Re-edukaci Demokracie. Tady, sestřičko, připojte mu tyhle svorky na tělo. Tyhle dvě patří na ruce a tahle na intimní partie.“

Tajný 2: „Tam mu to připojím já! Hi hi!“

Pan Pavlásek: “Au!“

Tajný 2: „Nebuďte tak přecitlivělý. Tady, já to ještě trošku poupravím.“

Pan Pavlásek: “Neošmakávejte mě tam!“

Tajný 2: „No no no, snad se tolik nestalo. A nevím, co tak vyvádíte, už jsem měl v ruce lepší kousky než je ten váš.“

Sestřička: “Tady máte na uklidněnou ten dárek od manželky, pane Pavlásek. Leží nám to v mrazáku už půl roku.“

Pan Pavlásek: “To je…to je zmrzlina?“

Sestřička: “Ano. Prý ji zbožňujete a vždycky vás zklidní.“

Pan Pavlásek: “No to jo! Manželka je skvělá, ruskou zmrzlinu já fakt miluju!“

Tajný 1: „Panebože!“

Tajný 2: „Proboha!“

Tajný 3: „Oh, mein Gott!“

Tajný 1: „Kampere, pusť to do něj!“

Pan Pavlásek: “ÁÁÁÁU! Kurva, co to děláte!“

Tajný 1: „Právě jste dostal do rozkroku milion Voltů, Pane Pavlásek. Na takových, jako vy, energiemi nešetříme.“

Pan Pavlásek: “Proboha…Ááááh, ještě že tu mám tu ruskou zmrzlinu a můžu si zchladit svýho…ÁÁÁÁU! Proč jste to do mě pustili znova, vy bastardi?!“

Tajný 1: „Neříkejte to slovo! Tohle je ukradinská zmrzlina!“

Pan Pavlásek: “Ukra…Ano, jasně, jasně, chápu…Ukradinská zmrzlina a určitě i ukradinské vejce a ukradinské kolo a tak dál, už rozumím… Jen už prosím nepouštějte ten proud. Ještě bych chtěl to svoje nářadíčko někdy použít…“

Tajný 1: „Je to přece tak jednoduché, Pane Pavlásek. Když se svobodně rozhodnete, že nebude šířit odpornou kremelskou propagandu, nebudeme vás mučit. Jsme tu přece všichni rozumní lidé, ne? My tu myslíme jen na vaše dobro.“

Pan Pavlásek: “Jasně, svobodně…se rozhodnu. Další dávku už fakt nechci dostat, mám pocit jako kdyby se se mnou všechno houpalo.“

Uprchlík: “Já se omlouval. Já budu ležať pokojněji…“

Pan Pavlásek: “Ááh, pode mnou leží nějakej chlap!“

Sestřička: “To je jen pak Ližko. Máme tu tolik uprchlíků, že už je nemáme kam dávat. A pan Ližko si to chtěl odpracovat, tak jsme ho zařadili do odboru matrací. Zatím je jen na juniorské pozici, ale brzy už by mohl postoupit na seniorskou úroveň a simulovat dvoulůžka.“

Doktor: “Naše nemocnice si totiž velmi cení lidských práv. Obzvlášť u uprchlíků z Ukradiny, na kterých nám velmi záleží. Jsme totiž velmi dobří lidé, co měli Ukradince odjakživa velmi rádi a vždycky jsme na jejich práva velmi mysleli.“

Sestřička: “Ano, jsme velmi, velmi dobří lidé.“

Tajný 1: „Já bych dokonce řekl, že jsme lepší lidé!“

Doktor: “Ano, vy jste ti úplně nejlepší a nejvíc tolerantní lidé!“

Tajný 1: „Dobře, pane doktore. Za to vám umazávám ten záporný bodík za ilegální nahlížení do staré verze periodické soustavy prvků, která se ještě jmenovala po tom odporném chemikovi z Mordoru.“

Uprchlík: (šeptá)”Pan Pavlásek, voni sou to malenki debili, ale krašče je neprovokujte. Všichni trošky zbláznili, etoje fašisti jak u nás…“

Tajný 1: „Moment, slyšeli jste to taky? Jako kdybych zaslechl mordorštinu…“

Tajný 2: „Taky jsem něco zaslechl. Pro jistotu pouštím proud.“

Pan Pavlásek: “ÁÁÁÁU!“

Tajný 1: „To vás naučí.“

Sestřička: “Hmmm, pane Pavlásek, co to je tady nahoře na té zmrzlině za značku?“

Pan Pavlásek: “Eh…auauau…to je čokoládové písmenko Z, sestři.“

Tajný 1: „Panebože!“

Tajný 2: „Pouštím!“

Pan Pavlásek: “ÁÁÁÁU!“

Tajný 1: „Táák, fajn! Ať žijí výchovné prostředky!“

Tajný 2: „Sláva Ukradině!“

Tajný 3: „Heil Hitler!“

Tajný 1: „Ticho, ty idiote! Jasně jsem ti říkal, že tohle heslo ještě nekřičíme.“

Tajný 3: „Omlouvám se, pane Obersturmführere.“

Tajný 1: „Zalez zpátky do skříně a počkej půl roku. Dočkáš se, Pavlíku.“

Sestřička: “Pane Pavlásek, proč jste proboha měl na té zmrzlině ten odporný znak?“

Pan Pavlásek: “Moje…manželka…je Zuzanka…chtěla mi udělat radost…aahhh.“

Tajný 2: „Hele, Pavlásek vám nějak bledne…“

Sestřička: “Doktore, to vypadá na další srdeční selhání. Asi nám nějak nezvládá ty výchovné pomůcky.“

Doktor: “Hm…přineste mi Adrenalin, jeden miligram. A defibrilátor…nebo radši ne, na proud už je ten prokremelský bastard napojený. Ukažte, já to do něj pustím sám a uvidíme.“

Pan Pavlásek: “Áááu…“

Uprchlík: “ÁÁÁÁU!“

Tajný 2: „Zdá se, že nám pan Pavlásek probíjí až do matrace, hi hi!“

Doktor: “Hmm…plná zástava srdce. Jak se to jen mohlo stát?“

Sestřička: “Pane doktore, zdá se, že ten proud zabil i pana Ližka v matraci…“

Doktor: “No, co se dá dělat. Náhradníků teď naštěstí máme spoustu.“

Tajný 1: „Já myslím, že se tahle nepříjemná situace dá i šikovně využít. Ten pan Pavlásek byl prokremelský agent, takže to vlastně byla jeho vina, ne? Takže tu máme dalšího mrtvého civilistu, tragickou oběť šíleného prezidenta Pupíka a jeho barbarských agentů.“

Tajný 2: „To zní dobře! Už to píšu na svojí fact-checking stránku. Hmm…ve fakultní nemocnici došlo k dalšímu odpornému útoku kremelského agenta proti bezbranným ukradinským civilistům. Útočník byl po hrdinném boji za pomoci sklenice od kompotu zlikvidován. Bohužel ale došlo i k úmrtí pěti Ukradinců, včetně dvou dětí.“

Sestřička: “Ale vždyť je tu mrtvý jen jeden…“

Tajný 1: „Nebojte se, o to se postaráme. V čekárně jsem viděl nějakou ukradinskou maminku s dvěma dětma. A to páté tělo už má tady Kamper čirou náhodou v kufru auta. Stačí ho přemístit sem do pokoje a dát do nějaké dramatické pozice. Třeba jakože vlastním tělem chránil před tou prokremelskou zrůdou děti.“

Tajný 2: „Skvělý nápad! Stejně už mi ten nebožtík v autě začal trochu zasmrádat a nebyla s nim taková legrace. Jdu na to. Televizi zavoláš ty nebo já?“

Tajný 1: „O mediální pokrytí se postarám já. Fajn, vše domluveno. Dobrá práce, všichni! Jsem s vámi nad míru spokojen.“

Tajný 2: „Je to skvělý pocit, být takhle dobrým člověkem, že?“

Tajný 1: „Ano, skvělý pocit. Opravdu skvělý pocit.“

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (16 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*