Signál světu. USA opět skočily na tytéž hrábě |

Sdílet článek:

HSP

Státní tajemník Anthony Blinken absolvoval třídenní návštěvu Číny. Očekávaly se tam od něj „tvrdá jednání“, před kterými však USA předem varovaly. Načasování cesty nebylo nejlepší: nedávná rozhodnutí amerických orgánů mohou zkomplikovat již tak složitou situaci mezi Pekingem a Washingtonem. Situaci velmi komplikovaných vztahů dvou mocností v materiálu Ria Novosti hodnotí Renat Abdullin.

Žádný červený koberec

Jedná se o druhou Blinkenovu návštěvu ve funkci ministra zahraničních věcí během necelého roku. Vztahy mezi Čínou a USA „padly na dno“ poté, co Američané začátkem roku 2023 sestřelili čínský balón nad svým pevninským územím. Ministerstvo zahraničních věcí následně zrušilo dříve plánovanou cestu. Později Peking nespěchal dohodnout nový termín. Přesto Blinken v červnu odletěl do Říše středu, ale jednání nevedla k hmatatelnému zlepšení.

Ani teď nebylo pozadí nejpříznivější. Před necelým měsícem navštívila Peking americká ministryně financí Janet Yellenová. Mimo jiné jednala o otázkách, které jsou v kompetenci diplomatů. Žádného průlomu nebylo dosaženo: ministryně financí přiznala, že s čínskými představiteli vedla „těžké rozhovory“ během čtyř dnů. A souběžná návštěva ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Číně, který byl přijat na nejvyšší úrovni, vytiskla Američany z informační agendy.

Když už mluvíme o protokolárních zvláštnostech: rozdíl byl patrný již při příchodu Blinkena. Na rozdíl od svého ruského kolegy nebyl Američan poctěn červeným kobercem (a ne poprvé). A ve vzduchu visela otázka setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Státní tajemník se poprvé zastavil v Šanghaji. Zúčastnil se basketbalového zápasu s americkými diplomaty působícími v Číně a jednal is tajemníkem místního stranického výboru Čchenem Ťingem. Blinken tam mluvil o důležitosti interakce mezi Washingtonem a Pekingem a řekl: „Máme povinnost vůči našim národům a určitě i vůči světu zodpovědně řešit vztahy mezi našimi zeměmi.“

O „odpovědné angažovanosti“

Větší část návštěvy se uskutečnila v Pekingu. Tam měl ministr zahraničních věcí jednat se svým čínským protějškem Wangem I, jakož i na poslední chvíli se setkat s prezidentem Si.

Témat k jednání bylo mnoho. Staré problémy nezmizely: rozdíly v otázce ukrajinského konfliktu, postoj k Tchaj-wanu, obnovení vazeb vojenskou cestou a boj proti obchodování s drogami. Přibyly také nové výzvy, jako například eskalace situace na Blízkém východě, kterou chtějí USA omezit tím, že přesvědčí Peking, aby zatlačil na Teherán. Co je nejdůležitější, jak upozornilo ministerstvo zahraničních věcí, Blinken měl v úmyslu „jasně a otevřeně vyjádřit obavy“ z možné čínské vojenské a technické podpory Ruska.

Podle Wanga I se vztahy mezi USA a Čínou celkově začínají stabilizovat. „Zároveň se však stále zintenzivňují a narůstají negativní faktory. <…> Legitimní práva Číny na rozvoj byla bezdůvodně potlačena a naše klíčové zájmy se setkaly s problémy,“ změnil rychle tón šéf čínské diplomacie.

„Vždy jsme vyzývali k vzájemnému respektování základních zájmů a vyzýváme Spojené státy, aby nezasahovaly do vnitřních záležitostí Číny, aby neomezovaly její rozvoj,“ řekl také Wang.

Americký host se snažil zmírnit napětí tím, že vyzval k „odpovědnému řešení“ bilaterálních rozdílů a nezdůrazňoval propojení Moskvy a Pekingu. Západní média předem upozornila: „Blinkenův tým si uvědomuje, že odpovědí Číny na tlak na Rusko by mohlo být zpomalení pokroku v jiných oblastech bilaterálních vztahů (s USA. – pozn. red.)“. Celkově byl diplomat pod vážným tlakem. Zatímco jednal s čínským ministrem zahraničních věcí, oficiální mluvčí ministerstva zahraničních věcí Wang Wenbin na briefingu otevřeně mluvil o „pokryteckém“ postoji USA vůči Číně.

Rozhovor se nesl v opatrném duchu

Vrcholem programu bylo následné setkání s prezidentem Si v Domě lidového shromáždění v centru čínského hlavního města.

„Obě strany mohou mít své přátele a partnery, není třeba se navzájem napadat, stavět proti sobě a škodit si,“ nastínil Si čínský postoj.

„Svět dnes čelí mnoha složitým situacím a výzvám, které vyžadují společnou reakci Číny a Spojených států,“ řekl Blinken a na margo toho poznamenal, že Washington se nesnaží asijského rivala zadržovat.

Diplomat si dovolil poměrně tvrdá vyjádření již na tiskové konferenci (bez Si) po jednáních. “Na dnešních setkáních jsem zopakoval naše vážné obavy z dodávek komponent pro ruský průmysl ze strany Číny,” řekl Blinken.

Ostatní, na první pohled ne až tak významná vyjádření výmluvně svědčily, že: šéf resortu zahraničí se rozhodl nestupňovat situaci. Diplomat například přiznal, že se během rozhovorů se Siem nedotkl problému možného blokování TikToku. Přestože tato otázka se ve Spojených státech stala mimořádně akutní poté, co Kongres v předvečer Blinkenovy návštěvy schválil návrh zákona, podle kterého by se čínští vlastníci sítě měli stáhnout ze společnosti.

Hora porodila myš

Rozhodnutí o TikToku není jediným z „čerstvých“ dráždičů ve vztazích mezi Pekingem a Washingtonem. Nedávno američtí kongresmani schválili balíček pomoci Tchaj-wanu a USA také zveřejnily svou výroční zprávu o problémech s lidskými právy v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tato témata se během Blinkenovy návštěvy nerozvíjela. Když mluvil o Tchaj-wanu, zopakoval jen závazek Washingtonu vůči politice „jedné Číny“. O lidských právech se vůbec nezmínil.

Není tedy známo, jakých cílů se diplomatovi podařilo dosáhnout během jeho široce medializované cesty. Ruské ministerstvo zahraničních věcí na ni ostře reagovalo. „Washington hledá způsoby, jak účinněji a důrazněji podkopat rusko-čínské propojení,“ poznamenal zejména náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Riabkov. – Návštěvu státního tajemníka je třeba vnímat z hlediska toho, co jsou Spojené státy připraveny udělat v souvislosti se stupňováním svého neúprosného a bezohledného tlaku na Čínu.“

Oficiální mluvčí resortu diplomacie Maria Zacharovová zase připomněla pokusy “vrazit klín do strategického partnerství mezi Ruskem a Čínou”. „Je to bohužel taktika určité části politického establišmentu ve Spojených státech, která se opírá o známý historický výrok ‚rozděluj a panuj’ av tomto případě – ‚zasévej chaos a panuj’. Chaos se jim daří zasévat, ale vládnout už moc ne,“ zdůraznila diplomatka.

Soudě podle rétoriky Pekingu a absence slibovaných „tvrdých“ prohlášení Blinkena, pokusy Washingtonu prosadit své zájmy opět vyšly nazmar.