KN
Německá vláda se stala terčem útoků politiků napříč politickým spektrem poté, co vyšlo najevo, že ministr financí Christian Lindner napsal svým kolegům, aby vetovali novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Detaily rozebírá deník Financial Times.
V dopise zaslaném 5. srpna ministerstvu obrany a ministerstvu zahraničí Lindner uvedl, že nové žádosti o vojenskou podporu budou jeho ministerstvem zamítnuty, pokud se nenajdou další finanční prostředky – jako jeden z možných zdrojů uvedl zmrazená ruská aktiva v Evropě.
Stávající programy pomoci, které již byly financovány, zůstanou zachovány, uvedl.
O obsahu dopisu jako první informoval v neděli deník Frankfurter Allgemeine, který uvedl, že kancléř Olaf Scholz požádal svého ministra financí o vydání tohoto pokynu.
Roztříštěná německá koaliční vláda se již několik měsíců přetahuje o rozpočet, přičemž Lindner, šéf fiskálně konzervativních Svobodných demokratů, trvá na dodržování přísných pravidel pro zadlužování.
Německo je po USA největším vojenským dárcem Ukrajiny. V letošním roce poskytne Kyjevu vojenskou pomoc ve výši přibližně 7,5 miliardy eur. Rozpočtový tlak znamená, že tato částka již klesne: vládní návrh výdajových plánů na rok 2025 vyčleňuje 4 miliardy eur.
Německá vláda v pondělí uvedla, že tvrzení o okamžitém snížení pomoci jsou nepřesná a že diskuse o financování stále probíhají.
Scholz se mezitím ocitl pod rostoucím tlakem, aby uklidnil pacifisty ve své vlastní sociálnědemokratické straně (SPD), kteří jsou kritičtí k dalšímu německému angažmá na Ukrajině.
Očekává se, že v regionálních volbách, které se uskuteční příští měsíc, SPD ztratí půdu pod nohama ve prospěch Spojenectví Sahry Wagenknechtové, nové levicové strany se silnými proruskými názory, která je populární mezi voliči s nižšími příjmy.
Akcie německých obranných společností v souvislosti se zprávou o Lindnerově dopise klesly, přičemž akcie společnosti Rheinmetall, největšího výrobce zbraní v zemi, v jednu chvíli během dopoledne klesly o více než 5 % a akcie společnosti Hensoldt, výrobce radarů pro systém protivzdušné obrany Iris-T, dokonce o 7,6 %.
Předseda zahraničního výboru Bundestagu, sociální demokrat Michael Roth, označil toto rozhodnutí za „fatální signál“.
„Ukrajinská armáda je poprvé po několika měsících opět v ofenzivě. Země nyní potřebuje plnou podporu svého nejdůležitějšího vojenského spojence v Evropě: Německo,“ řekl Roth v pondělí.
„Místo toho debata o budoucím financování vojenské pomoci vypadá jako skryté stažení Německa z odpovědnosti. Nemůžeme učinit naši bezpečnost závislou na rozpočtových omezeních.“
Předseda německo-ukrajinské parlamentní skupiny, politik strany Zelených Robin Wagener, uvedl: ,,Je to pro nás velmi důležité: „Člověk má dojem, že jde o to obětovat mír a svobodu, ale zůstat bez dluhů.“
Ke kritice tohoto kroku se postavili také významní politici z německých opozičních křesťanských demokratů.
Roderich Kiesewetter, bývalý plukovník a současný člen parlamentního zahraničního výboru, řekl, že omezení „de facto znamená opuštění Ukrajiny“.
„Takto se žádný samozvaný vedoucí národ Evropy nechová,“ řekl listu Der Tagesspiegel.
Ministerstvo financí se vyjádřilo později v pondělí: „Německo stojí pevně na straně Ukrajiny a je jejím největším podporovatelem v Evropě, a to finančně, ekonomicky i vojensky.“ Dodalo, že tato podpora bude pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“.
Konzervativní noviny
Buďte první kdo přidá komentář