Nesmyslně drahý špás ministra Hladíka. Komu tím prospěje? |

Sdílet článek:

Ministr životního prostředí Petr Hladík prosazuje povinné zálohování PET lahví, i když odborníci a samosprávy varují před zbytečně vysokými náklady. Moderní třídicí linky by přitom problém plastů řešily levněji a efektivněji.

Lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík se ocitl pod palbou kritiky z mnoha stran. Jeho snaha zavést povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek čelí tvrdému odporu nejen ze strany odborné veřejnosti, ale také organizací zastupujících obce, města a regionální samosprávy. Hladík však, jak se zdá, ignoruje hlasy těch, kterých by se tento systém nejvíce dotkl, a to na úkor daňových poplatníků.

Jedním z hlavních argumentů proti zavádění zálohovacího systému je jeho enormní nákladnost. Odhaduje se, že zavedení nového systému by stálo přes 5 miliard korun, a následné roční provozní náklady by dosahovaly dalších 1,2 miliardy. A to vše jen proto, aby si občané museli zvyknout na vracení PET lahví a plechovek do automatů či k malým obchodníkům. Je těžké si nevšimnout, že tato reforma není o ochraně životního prostředí, ale spíše o finančním prospěchu několika velkých hráčů v oblasti nápojového průmyslu.

Je zvláštní, že Hladík ignoruje fakt, že Česká republika už disponuje efektivními třídicími systémy. Moderní třídicí linky, jako je ta v Ostravě, která stála pouhých 300 milionů korun, dokáží odpad zpracovávat s minimálním zbytkem odpadu. Navíc existuje prostor pro rozšíření těchto technologií na všechny kraje, což by zemi stálo zhruba 4 miliardy korun, což je o dvě miliardy méně, než kolik by si vyžádal nový zálohovací systém. Proč tedy investovat do drahého a zbytečného řešení, když máme k dispozici efektivní a levnější alternativu?

Hladíkovo povinné zálohování navíc není pouze otázkou ekonomiky. Jeho zavedení by znamenalo i zmařenou investici tam, kde již efektivní třídicí systémy fungují. Místo toho, aby se finanční prostředky investovaly do rozvoje stávající infrastruktury, ministr prosazuje systém, který nejenže nebude efektivnější, ale bude i dražší a méně praktický.

Odpor vůči této reformě roste napříč politickým spektrem. V Senátu proti zálohování dlouhodobě vystupuje Zdeněk Nytra (ODS a TOP 09), a dokonce i koaliční partneři z hnutí STAN se přiklánějí k názoru, že tento návrh postrádá zdravý rozum. A to není vše. I v Poslanecké sněmovně se ozývají hlasy proti zálohování, nejen z opozice, ale i z koaličních klubů ODS a STAN.

Když se podíváme na tuto situaci blíže, musíme se ptát: Pro koho je vlastně tato reforma přínosná? Pro občany, kteří budou muset sáhnout hlouběji do kapsy, rozhodně ne. Pro životní prostředí? To už máme efektivní systémy. Odpověď je jednoduchá – zálohovací systém je jen další příležitost pro několik korporací, jak zvýšit své zisky pod rouškou ekologického opatření.

Je jasné, že tento návrh není cestou k efektivnějšímu hospodaření s odpady. Ministr Hladík by měl přehodnotit svou snahu a věnovat se tomu, co skutečně funguje – rozšiřování moderních třídicích linek a zvyšování osvěty mezi občany. Pokud tato vláda opravdu chce pomoci životnímu prostředí, měla by investovat do technologií, které nám již dnes šetří jak přírodu, tak peníze daňových poplatníků.