Posilující americký dolar otřese zbytkem světa |

Sdílet článek:

THE ECONOMIST

V roce 1971 John Connally , tehdejší americký ministr financí, řekl svým evropským protějškům, že dolar je „naše měna, ale váš problém“. Během následujícího půlstoletí se globální ekonomika proměnila, ale Connallyho úsloví stále platí: i když hodnota dolaru zůstává z velké části určována domácím vývojem v Americe, jeho výkyvy téměř vždy rozvíří celý svět. Jeden takový velký výkyv může být právě teď realitou, protože ekonomická politika slíbovaná Donaldem Trumpem, nově zvoleným americkým prezidentem , bude mít na dolar stimulační účinek. To znamená potíže pro růst ve zbytku světa.

Zatím není přesně jasné, které části svého ekonomického programu bude Trump ochoten – a schopen – realizovat. Ale šílení na amerických akciových trzích dává náhled na to, co investoři očekávají (index S&P 500 velkých amerických společností po volbách tři dny po sobě lámal rekordy). Obchodníci věří, že nová administrativa zvýší zisky amerických společností snížením daní a deregulací při nárůstu vládních půjček. Kombinace vyšších deficitů a obnovené inflace by zase mohla přinutit centrální banku země držet úrokové sazby výše. To by učinilo vlastnictví dolarových cenných papírů atraktivnějším, což by dolaru poskytlo vítr do plachet.

Tento scénář se již částečně realizuje. Dne 7. listopadu Federální rezervní systém podle očekávání snížil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt bodu, čímž stanovil své cílové rozpětí na 4,5–4,75 %. Předseda Jerome Powell je však otevřený možnosti, že Fed na svém prosincovém zasedání ponechá sazby na stabilní úrovni, než aby je dále snižoval. Je výmluvné, že prohlášení výboru pro stanovení sazeb doprovázející jeho rozhodnutí se již nezmiňovalo o „větší důvěře, že inflace se udržitelně blíží 2 %“, jak tomu bylo v zářijové zprávě. Za poslední čtyři týdny vyhlídky na zvýšení úrokových sazeb v USA vytlačily dolar nahoru o 1,5 % vůči širokému koši měn.

Takový vývoj je často doprovázen zhoršením globálního ekonomického výhledu. Jedním z důvodů je, že v době ekonomických turbulencí mají investoři tendenci prodávat riziková aktiva a investovat do těch, která považují za bezpečná, zejména do dolaru a amerických státních dluhopisů. A zatímco zhoršující se prognózy spíše posilují dolar, rostoucí dolarové sazby často výhled zhoršují. Studie MMF zveřejněná v roce 2023 zjistila, že během jednoho roku 10% nárůst dolaru vedlo k poklesu produkce v rozvíjejících se tržních ekonomikách o 1,9 procentního bodu. Bohaté země trpí sice méně, ale i jejich produkce poklesla o 0,6 procentního bodu. Oživení je pomalé: Zpráva uvádí, že škodlivé účinky silnějšího dolaru mají tendenci trvat dva a půl roku pro rozvíjející se ekonomiky a rok pro bohaté země.

Kolísání směnného kurzu dolaru ovlivňuje globální ekonomiku dvěma hlavními způsoby: obchodní a finanční. Více než 40 % světového obchodu, většinou bez americké účasti, se uskutečňuje v dolarech. Silnější měna USA zvyšuje náklady pro dovozce, snižuje poptávku po zboží ze zahraničí a snižuje celkové objemy obchodu. V mnoha zemích Asie a Latinské Ameriky jsou tedy výkyvy směnného kurzu dolaru důležitější než kurzy místních měn. Jedna vědecká studie z roku 2020 zjistila, že 1% nárůst dolaru vůči ostatním měnám signalizoval pokles obchodu o 0,6% ve zbytku světa, po započtení dalších faktorů. Podle Bank for International Settlements (ICB, Banka pro mezinárodní vypořádání) silnější dolar také zvyšuje náklady na nákup meziproduktů a zvětšuje riziko kolapsu dlouhých dodavatelských řetězců.

Neméně důležitá než dopad růstu americké měny na obchod je reakce finančního sektoru. U zemí a společností, které si půjčují v dolarech, ale nemají v nich žádný zdroj příjmů, zvýšení směnného kurzu automaticky zvyšuje jejich dluhové zatížení a úrokové náklady. Vyšší úrokové sazby v Americe v kombinaci s dražším dolarem také snižují atraktivitu investic ve zbytku světa. Kapitál odtéká z rozvíjejících se trhů, což je také nutí zvyšovat úrokové sazby a zpřísňovat měnové podmínky, právě když jejich ekonomiky mohou začít trpět všeobecným zpomalením obchodu.

Tento tlak na výpůjční náklady mimo Ameriku je již evidentní. Brzy ráno 6. listopadu, když byly známy výsledky voleb, výnosy amerického ministerstva financí prudce vzrostly. Totéž se stalo s výnosy státních dluhopisů v Austrálii, na Novém Zélandu a v Japonsku. Některá z těchto zvýšení byla od té doby v reakci na škrty Fedu sice už eliminována, ale oddech může být pouze dočasný. Jakékoli zvýšení výnosů by bylo špatně načasované, protože mnoho centrálních bank se snaží podpořit pomalý hospodářský růst doma snížením úrokových sazeb a uvolněním půjček.

Jak dlouho zůstane dolar silný, se teprve uvidí. Sám Donald Trump si dlouhodobě stěžuje, že silná měna poškozuje domácí výrobce a připravuje Američany o práci. Má ale problém přimět centrální banku ke snížení sazeb. A dokud zůstane vysoká, bude americká měna nadále preferována investory, což způsobí vážný problém pro celý svět.