Promiňte Elone, ale ohledně Tchaj-wanu se naprosto mýlíte

V květnu 2023 Elon Musk v rozhovoru s moderátorem televizní stanice CNBC Davidem Faberem řekl: „Oficiální politikou Číny je, že Tchaj-wan by se měl stát fakticky součástí Číny. Člověk nemusí číst mezi řádky. Stačí jen číst.“ A pak nejbohatší muž světa prohlásil: „Myslím, že situace je určitým způsobem nevyhnutelná.“

Elon Musk je geniální a velmi úspěšný muž, ale o Tchaj-wanu neví nic. Více už by se mýlit nemohl.

Jak by se mohla Čínská lidová republika opět „sjednotit“ s Tchaj-wanem, když nikdy nebyl její součástí a nikdy mu nevládla?

A ani Čína. Ve skutečnosti tento ostrov žádná čínská vládnoucí garnitura nikdy plně neovládla.

Bývalý nizozemský diplomat Gerrit van der Wees, který přednáší dějiny Tchaj-wanu na virginské Univerzitě George Masona mi řekl: „Vedení Komunistické strany Číny tvrdí, že Tchaj-wan je součástí Číny již ‚od pradávna‘. Bližším zkoumáním však zjistíte, že to není pravda.“

Podle Gerrita van der Weese Komunistická strana Číny ráda odkazuje na období vlády dynastie Ming, ale mingští vládci uvažovali o Tchaj-wanu jako o ostrovu ležícím ‚mimo jejich území‘ a neměli námitky ani proti tomu, aby tam Nizozemci vybudovali pevnost Zeelandia a ani proti tomu, aby část ostrova spravovala Sjednocená východoindická společnost.

Peking se také rád odkazuje na ovládnutí Tchaj-wanu dynastií Čching, ale říše Čching nikdy nekontrolovala hornatou část ostrova, která tvoří asi polovinu ostrova, a Číňané považovali mandžuské Čchingy, kteří ovládli říši Ming, za cizince. Ano, čchingští vládci prohlásili Tchaj-wan za „čínskou provincii“, ale status provincie trval jen osm let. V roce 1895 Tchaj-wan na základě podpisu Šimonosecké mírové smlouvy postoupili Japonsku.

V letech 1928–1943 uznávala i sama Komunistická strana Číny, že Čína a Tchaj-wan jsou dva samostatné a od sebe oddělené státy.

Čankajšek byl rozhodně Číňan a bezpochyby ovládal celý Tchaj-wan, ale Sanfranciská mírová smlouva z roku 1951, která vyřešila většinu právních problémů souvisejících s 2. světovou válkou v Asii, jeho kuomintangskému režimu suverenitu nepřiznala.

Navíc se obyvatelé ostrova nepovažují za „Číňany“. Jejich stát se sice oficiálně jmenuje „Čínská republika“, ale to proto, že Čankajšek po prohrané čínské občanské válce uprchl z „pevniny“ a usadil se na tomto ostrově. Jeho strana Kuomintang upevnila svou vládu nemilosrdným „bílým terorem“ v letech 1949 až 1992. Desítky let trvající brutalita, represe a diskriminace posílily mezi tamními obyvateli pocit tchajwanské identity.

Asi dvě třetiny obyvatel Tchaj-wanu dnes v průzkumech sebeidentifikace prohlašují, že nejsou „Číňané“. V průzkumu think tanku Pew Research Center provedeném od června do září 2023 odpovědělo 67 % obyvatel Tchaj-wanu, že jsou „především Tchajwanci“. Pouze 3 % obyvatel – většinou ti, kteří přišli s Čankajškem a jejich potomci – odpověděli, že jsou „především Číňané“.

Špatnou zprávou je pro čínské vládce také názor mladší generace. Ve věkové skupině od 18 do 34 let se v průzkumu 83 % dotázaných považovalo za Tchajwance a jen 1 % za Číňany. Tchaj-wan si již vytvořil vlastní identitu oddělenou od Číny.

Poučná je i analogie s Havají použitá Elonem Muskem. Jak na Havaj, tak i na Tchaj-wan přišli cizinci a ovládli je. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že obyvatelé Havaje připojení ke Spojeným státům americkým nakonec přijali. V případě Tchaj-wanu místní obyvatelé sjednocení s Čínou nadále odmítají.

Toto odmítání vyvrací tvrzení Elona Muska o nevyhnutelnosti.

V průběhu lidských událostí není nic nevyhnutelné.

Sjednocení brání také určité překážky. Za prvé, pokud prezident Donald Trump dá jasně najevo, že bude Tchaj-wan bránit, tak Čína nepůjde se Spojenými státy do střetu. Čínský režim se vyhýbá ztrátám na životech, je na ně extrémně citlivý. Dá se to vyvodit například z neochoty Pekingu hlásit počty padlých vojáků z pohraniční šarvátky s Indií v červnu 2020. Vedení Číny pravděpodobně nezačne válku, v níž by se počet padlých mohl vyšplhat na statisíce. Stručně řečeno, jen z tohoto jediného důvodu není čínská invaze „nevyhnutelná“.

Trump se však odmítá vyjádřit, své záměry zatím tají a Čína tak zůstává v nejistotě.

Vypadá to, že Trump má odpor k obětem, neboť se během svého prvního prezidentského období pyšnil tím, že se nezapojuje do válek. Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, tak by se 47. prezident USA na radu Elona Muska mohl držet stranou.

Zaútočí Si Ťin-pching na Tchaj-wan, pokud si bude myslet, že jej Trump nebude bránit? Číně brání v drzém zabrání Tchaj-wanu i další faktory. Čínská lidová republika slábne – čínské ekonomice se nedaří – takže představy o nevyhnutelnosti útoku se stávají zastaralými.

Čínské vedení také musí vědět, že válka by byla mezi čínským lidem krajně nepopulární a válka proti Tchaj-wanu by byla ještě nepopulárnější. Ačkoliv se obyvatelé Tchaj-wanu nepovažují za „Číňany“, tak Číňané je v důsledku nekonečné indoktrinace za Číňany považují a lidé v Číně – úředníci i obyčejní lidé – věří, že „Číňané nezabíjejí Číňany„.

Čínská armáda zmítaná politickými čistkami a sebevraždami není ve stavu, kdy by mohla zahájit invazi na ostrov Tchaj-wan, a Si Ťin-pching nesvěří plnou kontrolu nad Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou žádnému generálovi ani admirálovi, což je nezbytný krok, pro zahájení kombinované útočné operace vzduch-země-moře proti Tchaj-wanu. Zdá se, že vliv Si Ťin-pchinga v armádě slábne, a proto neudělá žádného vlajkového důstojníka nejmocnějším mužem v Číně tím, že by mu svěřil kontrolu nad prakticky veškerými čínskými ozbrojenými silami.

Ano, invazi Číny na Tchaj-wan sice potenciálně stojí v cestě americká Pacifická flotila, ale největší překážkou je situace v Číně, nemluvě o staleté historii, tradici a kultuře.

Takže se vší úctou pane Musku: Čína je Čína a Tchaj-wan je Tchaj-wan. Tchaj-wan není Čína.