Vesmírné sondy: aktivní sondy a jejich vesmírné mise současnosti |

Sdílet článek:

Může se zdát, že s koncem programu Apollo se ve Vesmíru ze zemské strany nic moc neděje, opak je ale pravdou a NASA se dnes zaměřuje na celou řadu vesmírných misí, které slouží pro další vědecké výzkumy. Ty jsou důležité jak z technického hlediska, tak s pomoci pochopit jak Vesmír funguje, ale také jak se chová naše atmosféra pro její lepší ochranu.

Cestování vesmírem je napínavé a zajímavé téma, které je velice často inspirací pro mnohé hry od konzolí až po kasina, jako je Slotsgem, které má mnohé vesmírné hry, jako jsou rychlé hry nebo automaty. Skutečnost se od hel ale trochu liší, podívejme se na současné aktivní sondy a jejich mise.

Sondy studující Zemi a její atmosféru

Jakým způsobem se chová zemská atmosféra, změny v ní a ozonové vrstvě nebo chemie v atmosféře jsou důležitým faktory, které studují zemské sondy. Těch má NASA kolem zemské atmosféry hned několik, každá se svou specifickou misí. Například sonda Aura je ve Vesmíru již od roku 2004 a výrazně překročila svou životnost, předpokládá se, že dynamiku a chemii atmosféry pro zkoumání změn v ozonové vrstvě bude vědcům poskytovat až do roku 2026.

Lidar, celým názvem Global Ecosystem Dynamics Investigation Lidar je sonda, která se speciálně zaměřuje na zemský ekosystém. Otázka globálního oteplování, jeho dopadů na zemskou atmosféru, ekosystém, stav vodních toků a dalších zemských faktorů důležitých pro život vyžaduje vědecké podklady. Pro ty slouží tato sonda a mnohé jiné. Lidar, který je ve Vesmíru od roku 2018, zkoumá způsoby, jakými funguje biodiverzita země a koloběh uhlíku Země.

Poslední sondou, kterou zde zmíníme je spolupráce mezi americkými a evropskými vesmírnými agenturami, Jason-3. Tato sonda je ve vesmíru od roku 2016 a věnuje se zkoumání hladiny oceánů, specificky se zaměřuje na to, jakým způsobem stoupá její hladina, je tak důležitým nástrojem pro zkoumání globální oteplování.

Zkoumání Vesmíru v blízkosti Země

Nesmírně důležité je zkoumání také okolního vesmíru v prostoru planety Země, kterému se věnují nejen americké, ale také mnohé další světové vesmírné agentury. Tyto sondy díky moderním technologiím posílají zpět obrázky, které poprvé ukazují Vesmír v jeho unikátní kráse, jako byla první fotka planety Pluto nebo pohled na jupiterské měsíce. Hluboký vesmír zkoumají více než dvě desítky sond mezi které patří také Danuri, kterou do vesmíru vypustila korejská agentura KARI, tato sonda funguje jako tzv. pathfinder a v budoucnosti pomůže určit, kde bude možné na Měsíci přistát. Dále však získává také důležité měsíční zdroje od uranu až po helium-3 a další zdroje.

Hlouběji ve Vesmíru působí sonda Hayabusa2, tato japonská donsa agentury JAXA má důležitou misi navrácení vzorků z asteroidů, které rotují v blízkosti Země – v roce 2018 získala vzorky z asteroidu 162173 Ryugu, nyní byla však mise prodloužena pro získání vzorků z velice rychle rotujícího asteroidu 1998 KY₂₆o velikosti více, než 30 metrů, který byl identifikován jako objekt poblíž planety Země.

Pokud se podíváme ještě dál do hloubky Vesmíru, zde se nachází sonda DRO A/B od Čínské vědecké akademie, která je důležitým nástrojem pro zkoumání efektivnosti nových technologií, které budou využití v dalším zkoumání Vesmíru v budoucnosti.

Unikátní pohled na hluboký Vesmír

Moderní sondy, ale také sondy vypuštěné před mnoha lety, dnes postupně putují ke svým dalekým cílům v hlubokém Vesmíru, kde zkoumají jak vzdálené planety Sluneční soustavy, tak jejich atmosféry, měsíce nebo heliosféry. Jedním z největších úspěchů zkoumání hlubokého vesmíru představuje sonda společnosti NASA, Voyager 2, která byla poprvé vypuštěna v roce 1979 a jako první ukázala snímky velkých planet, Jupiteru, Uranu, ale také Neptunu.

Moderní sondou od které se očekává mnoho je Juice, která je dílem Evropské vesmírné agentury. Jejím cílem jsou ledové měsíce Jupiteru, které bude tato sonda pečlivě zkoumat. K těm by měla dorazit v roce 2031. Konkrétně se tato sonda zaměří na měsíc Ganymedes, který je vůbec největším měsícem Sluneční soustavy a který má na svém povrchu tzv. vodní led, který se dnes považuje za vesmírný minerál.

Největším mezinárodním úspěchem z pohledu vesmírných sond se může chlubit New Horizons společnosti NASA, právě díky němu obletěla svět fotografie planety Pluto v roce 2015, která poprvé ukázala, jak tato planeta skutečně vypadá. Také tato sonda výrazně překročila svou původní misi a v současné době zkoumá tzv. Krupiérův pás, tedy pás plný astronomických jednotek a těles, jako jsou planetky, které se zde nachází od samotných počátků vývoje Sluneční soustavy a představují tak důležitý zdroj vědeckých informací.