MILAN SMUTNÝ
Každá česká domácnost a podnik za elektřinu platí kvůli emisní povolence cenu 1 kWh zvýšenou asi o jednu korunu. Z výnosů emisních povolenek pak většinově Evropská komise přerozděluje v zemích EU stamiliardové částky v eurech, kterými dotuje hlavně zase nové instalace solárů a větrníků, považované za „čisté zdroje“. Jejich emisní výroba, doprava převážně z Číny a recyklace se emisně hodnotit nesmí. Kromě toho dalších 0,60 Kč je přirážka ke každé spotřebované kWh, kterou kasírují majitelé solárních elektráren za naprosto skandálně parlamentem a vládou nastavené výkupní ceny elektřiny (12,50 Kč/kWh s inflační doložkou na 20 let). Mimochodem v Německu tato podpora stojí v přepočtu 1,80 Kč/kWh a platí ji německý státní rozpočet stejně jako obrovské investice do sítí.
Za léta 2010 až 2030 takto solární baroni v ČR zinkasují na 800 miliard korun, tedy v podstatě částku, za kterou (bez nákladů na financování) jihokorejská KHNP přislíbila postavit čtyři nové velké jaderné bloky. Ještě dodejme, že zatímco za finančního dotačního boomu do 31. 12. 2010 postavené solární elektrárny s kapacitou 2 GW po roce 2030 zřejmě okamžitě skončí svou výrobu, která bez dotační podpory na technicky zastaralé systémy nedává ekonomicky smysl, čtyři jaderné bloky s instalovanou kapacitou 4,2 GW postavené do 40. let mohou spolehlivě vyrábět stabilní elektřinu až do 21. století.
V roce 2023 Evropská komise a Evropský parlament schválily zavedení nových emisních poplatků, tzv. EU ETS2. Jde o rozšíření emisních povolenek na veškerou spotřebu fosilních paliv, včetně pohonných hmot pro auta nebo na uhlí a zemní plyn pro domácí vytápění. Dřívější dohody, s nimiž Česko za vlády premiéra Petra Fialy souhlasilo, počítají s vybíráním povolenek v rozšířeném režimu emisních daní od počátku roku 2027. Od loňského roku ovšem hlavně politikům ODS došlo, co podstatné zdražení života lidí nové emisní daně mohou politicky znamenat pro jejich znovuzvolení, a vláda ČR tak od loňska vyzývá k přehodnocení systému, nebo alespoň k jeho odložení.
Pochopení pro odklad už dalo najevo Slovensko, Bulharsko, Itálie nebo Polsko, které nyní Unii předsedá. Polský premiér Donald Tusk vnímaný jako silně probruselský v naprosto bezprecedentním prohlášení před poslanci Evropského parlamentu dle listu The Guardian 22. ledna řekl, že zavedení ETS2 by „znamenalo konec demokratických vlád v EU“. Zvrátit už odhlasovanou unijní legislativu by znamenalo získat pro změnu tzv. kvalifikovanou většinu, tedy souhlas nejméně 15 z 27 zemí EU, přičemž současně tyto země musí reprezentovat alespoň 65 % obyvatel EU a pak vše musí odsouhlasit také Evropský parlament.
Nicméně tlak evropské byrokracie a podvolených národních vlád a parlamentů funguje. Už je i v Česku hotová vyhláška, dle níž se začnou petrolejářské firmy na nový režim chystat. Loni Parlament ČR schválil zákon, jenž část této dohody překlápí do české legislativy, takže již platí od letošního ledna. Ministerstvo životního prostředí pod vedením velkého stoupence zelené tranzice a masivních dotací, lidovce Petra Hladíka, k němu sepsalo vyhlášku. V připomínkové řízení se v únoru k ní mají vyjádřit další ministerstva, přičemž Hladíkův úřad zdůrazňuje nutnost „neprodleného schválení“, aby mohly uhelné, plynařské a petrolejářské firmy vše od letoška řádně spočítat a od ledna 2027 začne stát, potažmo Evropská komise, emisní daně přenesené samozřejmě na koncového spotřebitele kasírovat.
Na jedné straně vláda Petra Fialy před volbami občanům před bruselskou zelenou knutou verbálním odporem proti ETS2 ukazuje „ramena“, na straně druhé „karavana ideologie Green Dealu“ EU a podvoleného Česka jede bezohledně dál v prosazování dekarbonizace bez ohledu na „štěkající psy“ v podání zoufalých průmyslníků a zbídačovaných domácností. Ať si nějaký Donald Trump v Bílém domě ve Washingtonu říká a podepisuje jako na běžícím pásy anti zelené exekutivní příkazy, my v EU přece podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové v Green Dealu neochvějně pokračujeme.
Redaktor Seznamu Zprávy Jiří Nádoba je prokazatelně svými zprávami a komentáři znám jako rozhodný stoupenec „světlých zelených zítřků“ a příkladný tvrdý kritik „uhelných baronů“ (což je termín slušící leda tak době převzetí moci Gottwaldovou KSČ v roce 1948) v podání velmi úspěšných podnikatelů Pavla Tykače a Daniela Křetínského. Na zdaleka největší tuzemskou uhelnou firmu ČEZ si redaktor Nádoba ovšem netroufá. V úterý 11. února Jiří Nádoba zveřejnil článek, v němž bezohledně a lživě bagatelizuje dopad nových emisních povolenek na životní úroveň v Česku a také na růst inflace. Jak ve svém článku na Seznamu Zprávy napsal, „fosilní zdroje to sice zdraží, ale čistší konkurenční technologie pak mají na trhu lepší šanci se uchytit. Navíc se vyberou peníze, ze kterých lze dekarbonizaci dotovat.“
Pojďme se podívat, jak redaktor Nádoba sdělující čtenářům Seznamu Zprávy, tedy nejčtenějšímu portálu v Česku vůbec, brzkou budoucnost nových zelených daní prakticky pro 10,9 milionu obyvatel Česka. Cíleně lakuje situaci na růžovo, tedy ve své zapálenosti pro zelenou tranzici spíše „ na světle zeleně“, když zdražení PHM bagatelizuje částkou 2 koruny na litr. Pan Nádoba přitom bohapustě opakovaně lže a rozšiřuje fake news.
EU v roce 2023 sdělila, že cenu emisní povolenky ETS2 na jednu tunu emisí CO₂ z pohonných hmot chce stanovit na 45 eur. Co to znamená reálně? Autor článku požádal o analýzu dopadů na cenu PHM profesora ČVUT Jana Macka, který spolu se svými kolegy došli k následujícím výpočtům. Pokud bude povolenka pro začátek 45 eur, jak slibuje Evropská komise, tak jeden litr nafty (NM B7) zdraží o 4,57 Kč včetně 21% DPH, ale bez započítání spotřební daně, která má na běžné ceně motorové nafty (počítáno 35 Kč/l) podíl přes 28 %.
Kdyby se laskavý a edukovaný čtenář chtěl zamyslet nad výpočtem špičkových techniků z ČVUT pro naftu, tak je stručně pro naftu zde: emisní faktor 94g CO₂/MJ, tedy 338,4 g CO₂/kWh, při hustotě 0,84 kg/dm³ je výhřevnost 42,5 MJ/kg, 35,7 MJ/dm³ a 9,92 kWh/dm³, emise na dm³ činí 3,3558 KG CO₂/dm³, emisní poplatek ETS2 = 45,00 €/t CO₂ při kursu 25 Kč/€ = 1,13 Kč/kg CO₂. Podíl daní na pohonných hmotách je transparentně popsán na portále kurzy.cz.
Pokud jde o benzín (BA E5), tak při ceně 45 eur za tunu CO₂ bude litr benzínu dražší o 4,17 Kč včetně 21% DPH. Ale zase bez započítání spotřební daně, která se na běžné ceně benzínu (uvažováno 35,60 Kč) podílí 36 %.
Výpočet pro benzín je následující: emisní faktor 94 g CO₂/MJ, 338,4 g CO₂/kWh, při hustotě 0,78 kg/ dm³ a výhřevnosti 41,8 MJ/kg, 32,604 MJ/ dm³ a 9,06 kWh/ dm³, emise na dm³ činí 3,064776 kg CO₂/ dm³, pak emisní poplatek ETS2 = 45 €/t CO₂ při kursu 25 Kč/€ = 1,13 Kč/kg CO₂.
Páně redaktora Nádoby článek je ale ještě násobně lživý, protože z nějakých důvodů předjímá (asi aby předem varoval, že to může být horší), že emisní povolenka za tunu CO₂ pro benzín a naftu přijde na 65 eur. V tom případě ale cena nafty bude dle výše uvedených kalkulací navíc zatížena emisní pokutou 6,63 Kč za každý litr a cena benzínu 6,05 Kč za každý litr. Jinými slovy, každé načerpání plné 50litrové nádrže na benzín či naftu bude stát navíc přes 300 korun zvláštní emisní daně než dosud a významně zdraží provoz osobních, užitkových a samozřejmě i nákladních automobilů, případně i lokomotiv a stavebních strojů, samozřejmě také sanitek či hasičský cisteren a v neposlední řadě vozidel Armády ČR. Znovu podotkněme, že bez započítání spotřební daně. A jak známo, vlády se jen velmi neradi zříkají výběru daní, když jen současné daně přinášejí z benzínu a nafty státnímu rozpočtu ČR kolem 100 miliard korun ročně.
Situace ale vypadá daleko hrozivěji. List Münchner Merkur už v říjnu 2023 varoval, že benzín od roku 2027 zdraží podstatně více, zřejmě kvůli daleko dražší ceně emisní povolenky. Ta může za tunu CO₂ být mezi 100 až 300 eur. List se přitom odvolává na opravdovou autoritu: na německý think-tank Agora Energiewende, z něhož vzešla řada současných špičkových vládních politiků německé strany Zelených a jemuž hlavně úřad ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka velmi pozorně naslouchá, pokud tento think-tank dokonce přímo klíčové vládní zelené dokumenty sám nesepisuje. Není se co divit, že německý Bundestag 31. ledna schválit návrh na plnou implementaci unijního zákona o ETS2 včetně zatím neupřesněného cenového zvýšení pohonných hmot a topení pro bydlení. Ale pozor, pro přijetí zákona hlasovaly nejen levicové SPD a Zelení, ale také konzervativní opozice CDU/CSU. Jak dokládá videozáznam ze zasedání Spolkového sněmu, proti hlasovaly frakce pravicové AfD a liberální FDP, strana Levice a ultralevicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) se hlasování zdržely.
Německý časopis Cicero k tomu poznamenal, že daleko vyšší cena povolenek ETS2 je pravděpodobná, jestli má být dosažen unijní cíl snížit emise CO₂ do roku 2030 o 55 % (viz legislativní balíček Fit for 55) a v roce 2050 má být celá EU emisně neutrální. Ovšem Německo si stanovilo dosáhnout tohoto cíle již v roce 2045 zřejmě pod údernickým heslem GDF – „Green Deutschland First!“ Magazín Cicero tedy spočítal, že prvního ledna 2027 vyskočí cena benzínu a nafty na stojanech německých čerpaček z 1,85 eura na litr (46,50 Kč) na 2,30 eura (57,70 Kč). Jinými slovy, zřejmě nejen v Německu přijde plná 50litrová nádrž benzínu a nafty zhruba na 3000 korun.
Současné ceny pohonných hmot v Německu odrážejí již zavedené přísné německé regulace emisí. Podle ADAC stála daň z fosilních paliv CO₂ zavedená speciálně v Německu už v roce 2021 zpočátku 25 eur za tunu oxidu uhličitého. U litru paliva to znamenalo zvýšení ceny o 7 (benzin) až 8 centů (nafta), to znamená asi o dvě koruny. Daň se postupně zvyšovala. Nyní má Německo v „předstihu“ před normami EU emisní daň 55 eur za tunu CO₂ na PHM. Od počátku roku 2025 činí cena za tunu CO₂ 55 eur. Podle ADAC to již odpovídá přirážce přibližně 17 až 19 centů u benzinového čerpadla (asi až o 5 Kč na litr). Nepochybně si už letos o něco více libují a na růstu výtoče PHM participují zvláště pumpaři na české straně společné hranice s Německem.
Nezapomeňme na vytápění rodinného domu zemním plynem, kdy spotřeba může činit kolem 30 MWh plynu ročně. Průměrná německá domácnost ročně od roku 2027 zaplatí navíc emisní daň 1200 eur, tedy přes 30 000 korun. Emisní daň na topení uhlí má být cíleně likvidační, aby majitelé těchto zdrojů přešli ihned na ekologičtější druh vytápění.
Evropská komise v kontextu zavádění ETS2 sdělila, že má k dispozici nouzový nástroj, a to jednoduše vrhnout na trh větší objem obchodovaných povolenek, aby případně srazila neúnosný růst ceny emisní povolenky ETS2. Ale vše bude prý v „rukou trhu“. To je však povoleno maximálně jednou ročně, a to pouze v případě, že cena za tunu CO₂ stoupne ve dvou po sobě jdoucích měsících nad 45 eur. Připomeňme, že v případě první emisních povolenek EK slíbila jejich kontrolu obchodováním v pásmu 5 až 20 eur za tunu CO₂. Výsledek? Už jsme zaznamenali spekulativní cenu přesahující 100 eur a cena emisních povolenek doslova devastuje výrobu elektřiny a tepla z uhlí v ČR natolik, že do dvou let hrozí skončit energetické uhelné zdroje bez reálné náhrady. K 10. únoru činila cena emisní povolenky 82,94 eura.
Laskavý čtenář jistě uzná, že peníze ztělesňují mj. moc. Peníze z emisních povolenek jsou klíčovým nástrojem Evropské komise k přerozdělování, když nyní pomineme obchod s nimi v rukou spekulantů po celém světě. Komise chce nyní v rámci svého programu „Kompas konkurence“ v reakci na zoufalé zaostávání EU vůči ostatnímu vyspělému světu zjednodušit 200 různých unijních programů dotací na pouhé tři fondy. Ale právě Brusel ve snaze uzurpovat si stále více centrální moci bude každému národnímu státu v podstatě nařizovat, komu a za jakých podmínek tyto dotace z výnosů emisních povolenek budou přiděleny. A jak říká známé přísloví, každý pes rád líže ruku svého pána, když mu dává žrádlo do misky. Proto objektivně nebude mít Komise nijaký zájem na nízké ceně emisních povolenek, ba právě naopak.
Komise už předem vycítila, že nové emisní daně ETS2 budou pro desítky milionů občanů EU znamenat velký problém pro jejich propad životní úrovně. Proto pro léta 2026 až 2032 ustanovila zvláštní „Sociálně-klimatický fond“ v hodnotě 65 miliard eur. Na chudé v České republice z toho připadlo 50 miliard korun. To zní jako pěkný balík, ale jen do doby, než ho rozpočítáme na potřebné. Jestli podle společnosti Kantar je v ČR jeden milion lidí pod hranicí chudoby a dva se k této hranici rychle blíží, tak to pro tři miliony Čechů znamená v daném sedmiletém období „pomoc“ proti dopadům nových emisí ETS2 v průměru 200 korun měsíčně na jednoho člověka. Tedy asi třeba na nákup 3-4 litrů emisně zdražených pohonných hmot. No hurá! Česká vláda si je už odpovědně vědoma faktu, že miliony Čechů dopravně (nejen) zchudnou. Inu ustavila na to meziresortní komisi, která chrlí iniciativní návrhy spojené samozřejmě s dotacemi. I na v obci sdílené elektrické kolo. V listopadové slotě a potřebě velkého rodinného nákupu bude o takové sdílené kolo nepochybně zájem… Ne, to není satira, to je realita zápisu z jednání komise, který má autor článku k dispozici.
Malí spotřebitelé nezůstanou v dekarbonizační válce vedení Evropskou komisí sami. Zatímco například námořní doprava zahrnující ve světě mj. 60 000 obřích obchodních kontejnerových lodí, které klíčově zajišťují obchod mezi kontinenty, byla emisními povolenkami ETS1 zatížena od roku 2024 jen ze 40 %, od letoška to bude ze 70 % a od roku 2026 zaplatí provozovatelé všech námořních lodí využívajících přístavy v EU do pokladny Evropské komise 100% míru emisních daní/povolenek v závislosti na produkci CO₂. Od roku 2026 plně zatíží emisní daně také letecký provoz, takže možná miliony turistů se kvůli daleko dražším letenkám zřeknou dovolené ve Středomoří. Co udělají unijní země jako Řecko, Itálie, Francie, Španělsko či Portugalsko v případě následného obrovského výpadků příjmů z turistiky? Asi dostanou další dotace proti chudobě.
I když průmysl masově opouští prostor Evropské unie v důsledku nepřijatelných cen elektřiny a plynu, stejně jako zelené regulace a byrokracie, dovoz klíčových a životně nezbytných průmyslových produktů Brusel od 1. ledna 2026 zkontroluje a zreguluje formou nových importních emisních daní, aby prý nebyla ohrožena konkurenceschopnost evropských firem. Ty ovšem mezitím pod tlakem zelené regulace zbankrotují nebo se přesunou do zámoří. Týká se to dovozu do EU elektřiny, cementu, železa, oceli, hliníku, umělých hnojiv, a dokonce i vodíku, který je klíčový v regulacích EU pro nahrazení emisního zemního plynu od ledna 2036 a který nejsou Německo i Česko a další státy s to samy v dostatečném objemu (zatím v limitně žádném) vyrábět a potřebují ho masivně dovážet.
Na závěr zůstává možná ještě horší zpráva. Protože pohonné hmoty a jejich ceny se podobně jako ceny elektřiny a plynu zásadním způsobem promítají do nákladů na dopravu všeho zboží a služeb, v poněkud zjednodušené formě lze s velkou mírou pravděpodobnosti tvrdit, že míra jejich plánovaného zdražení je rovna míře růstu inflace. Bude cena PHM od ledna 227 a s ní i inflace postupně vyšší o 10 či až o 30 %? Chystáme se tak plánovitě znovu vypustit tygra inflace z klece, který stejně jako v letech 2020-2023 s kumulativní mírou inflace 35-40 % bezohledně sežere naši přítomnost i budoucí prosperitu a přiloží zápalku k sudu rostoucí sociálně-ekonomické a politické konfrontace.
(1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář