
JAN BARTOŇ
Pravidelně sleduji zprávy o počasí na ČT1 před pořadem „Události“ a musím konstatovat, že nás, diváky, tento pořad neustále mystifikuje. Ve zprávách o počasí 27.4.2025 se objevil graf průměrných teplot za posledních tuším dvanáct měsíců s tím, že i duben bude teplotně „nadnormální“, asi o 2,5oC. Dochází tak k další mystifikaci posluchačstva o tom, že se počasí vlivem růstu koncentrace kysličníku uhličitého „zhoršuje“. Nemluví se o tom, ale tato znalost se u posluchačů předpokládá. Ostatně, v Událostech po velkém řádění tornád a záplavách v USA dostala prostor jistá mladá americká klimatoložka a ta to tam tvrdila jako stoprocentní pravdu. Proto je zapotřebí k takovému přístupu ke zprávám o počasí – ano, podle klimatických věrozvěstů jediné pravdy o vlivu kysličníku uhličitého už dochází ke změnám počasí – říci pár poznámek.
Tak zvaný „normál“ teplot není nic jiného než průměrná teplota v daný den v roce za několik posledních desetiletí. Může to být například posledních 50 let. Odchylka od průměru teplot v daný den je tedy odchylka od průměru a je velmi zavádějící tento průměr nazývat „normálem“. Vnucuje se totiž ihned názor, že vyšší nebo nižší hodnota, než je „normál“ není normální a s počasím se tak cosi děje. Ono se totiž s počasím skutečně cosi děje, ale příčina tohoto dění je naprosto klasická a vyskytuje se na Zemi doslova a do písmeně „od nepaměti“.
Střední teplota na Zemi je totiž dána tím, kolik energie dorazí na zemský povrch od Slunce. Slunce skutečně v posledních letech dne měření svítí „konstantně“ (energie dopadající na jednotku plochy kolmé na sluneční záření je v každé vzdálenosti od Slunce více méně konstantní). O teplotě na Zemi pak rozhoduje tak zvané albedo Země, tj. množství sluneční energie odražené atmosférou a povrchem Země zpátky do prostoru. Pokud se albedo Země sníží, na Zemi dopadá více energie a zvyšuje se průměrná teplota, pokud se albedo Země zvýší, klesá množství energie dopadající na Zemi a teplota na Zemi klesá. Albedo Země je mimo jiné závislé i na precesním pohybu zemské osy, což je rovněž jev, který klimatologové v ne tak dávné minulosti uvažovali.
Dnes se vše, co klimatologové v minulosti respektovali, ocitlo v odpadkovém koši, a dokonce se už hovoří nejen o změně klimatu, ale o změně počasí a vše se dává za vinu kysličníku uhličitému. A státy, kdysi označované za „rozvojové“, se této politiky „chytily“ a požadují od vyspělých průmyslových zemí kompenzace za to, že se změnilo nejen klima ale i počasí. Plaťte, protože jste vypouštěly kysličník uhličitý a díky tomu máme problémy v zemědělství a s emigrací našich občanů k vám, na Západ.
V dobách ne tak dávných se lidstvo s přírodními katastrofami typu tajfunů, orkánů, tornád a záplav smiřovalo s tím, že jsou to věci mimo dosah lidstva. Dnes s politikou vlivu kysličníku uhličitého na klima se tváříme, že vyšší než „normální“ škody jsou způsobeny činností lidstva. Naše „namyšlenost“ tak dosahuje nových výšin. Tváříme se, že jsme schopni měnit počasí a když zrušíme spalování fosilních paliv, vrátíme se k „normálu“.
V zásadě se však musíme smířit tím, že žádný „normál“ či průměr nerozhoduje a každé počasí je v podstatě normální. Četl jsem už v minulosti a nyní opět, že se budou některé státy pokoušet změnit klima vypouštěním různých látek do ovzduší, aby se v daném místě zvýšilo albedo a klesla teplota. Je to obdoba toho, že vybuchne velká sopka a ta vyvrhne do okolí tolik materiálu, že ovlivní klima na celé Zemi. Toto se prokazatelně stalo po výbuchu sopky Krakatoa. Tyto „pokusy“ by mohly možná i lokálně trochu fungovat, ale rozhodně je nelze podporovat s tím, že v pohyblivé zemské atmosféře není možné zajistit, aby se takové „experimenty“ omezily jen na daný stát.
Jedinou cestou lidstva proto musí být tak jako v minulosti respektovat změny klimatu a dokázat se jim přizpůsobit.
Buďte první kdo přidá komentář