Amerika má historickou příležitost k osekání všemocné byrokracie

Komentáře amerických médií, že nový prezident při rušení úřadů překračuje své pravomoci, se nezakládají tak úplně na pravdě. Zdroj informací v odkazu na konci článku.

Checks and Balances

Jedna z prvních lekcí o systému americké vlády hovoří o složitém systému „kontrol a vyvažování”, ve kterém se o svůj díl moci přetahují dvě komory parlamentu, prezident a soudy.

Amerika za se posledních několik desítek let dostala do situace, ve které má prezident výrazně větší pravomoci, než bylo původním záměrem tvůrců americké Ústavy. Přesun pravomocí od obou komor parlamentu k prezidentovi započal na počátku tisíciletí a výrazně zrychlil během vlády Baracka Obamy v letech 2009 až 2017.

Volby mají následky

Dvě Obamovy hlášky jsou v Americe dobře známé. Ta první říká, že „volby mají své následky”, ta druhá zní: „Mám pero a mám telefon.” Tehdejší tisk k tomu napsal, že „Barack Obama hovoří o nástrojích, které může prezident využít, když mu Kongres nedá to, co chce. Jsou to exekutivní příkazy a schopnost lidem zavolat a dát je dohromady”.

Deník Politico na počátku roku 2016 publikoval článek, ve kterém popisuje, jak se z Baracka Obamy „stal jeden z nejmocnějších amerických prezidentů”. Přispěla k tomu kombinace faktorů, z nichž neschopnost Kongresu schválit řádný rozpočet během standardního procesu hrála důležitou roli. „Příroda nesnáší vakuum”, tvrdil již Aristoteles a politika nesnáší mocenské vakuum. Bez parlamentního tlaku začala prezidentova moc růst.

Stačí pero

Barack Obama navázal na předchozího prezidenta Bushe, který využil teroristického útoku z 11. září k rozšíření prezidentských pravomocí v oblastech národní bezpečnosti. Během svého funkčního období vydal prezident Obama spíše průměrné množství exekutivních příkazů, ale spoléhal na takzvaná prezidentská memoranda, kterých vydal více než kterýkoli prezident před ním a jež mají podobný efekt jako exekutivní příkazy.

Pouhým podpisem svého pera změnil Barack Obama pravidla imigrační politiky, rozšířil environmentální pravidla pro uhelné elektrárny nebo posílil práva stejnopohlavních párů. Byl také prvním prezidentem, který nařídil zabít amerického občana během útoku dronem bez jakéhokoli soudu. Protože to byl Barack Obama, nikdo to neřešil.

Široké prezidentské pravomoci ovšem může využít každý prezident, který je zrovna u moci. To je fakt, který si demokraté, tleskající mnoha Obamovým akcím, neuvědomili.

Pravomoci pro všechny

Stávající prezident má historickou možnost transformovat federální úřady a americkou vládu na dlouhou dobu do budoucnosti. Důvodem jsou jeho široké pravomoci zděděné po Baracku Obamovi, nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu ve dvou klíčových případech a fakt, že úřednická místa se dají rušit po tisících za den.

V takzvané kauze Chevron zrušil soud svoje 40 let staré stanovisko a řekl, že byrokraté nemají právo rozhodovat v případě nejasností, jak má být zákon vykládán. Tato možnost dávala v minulosti byrokracii netušené možnosti rozšiřovat dopad a šíři regulací. Ve druhém případě řekl soud, že nastavení limitů CO₂ pro podniky a podobné regulace nemohou dělat úředníci, ale jen a pouze volení zástupci lidu v parlamentu.

Všechny regulace nebo úřady, které vznikly na základě předchozího volného výkladu zákonů, mohou být zrušeny. Stejně tak může prezident zrušit agenturu USAID, protože byla ustavena exekutivním příkazem prezidenta Kennedyho v roce 1961. Posílená pravomoc prezidentského úřadu z dob Baracka Obamy dává Donaldu Trumpovi velké možnosti, jak rychle a nemilosrdně osekat federální byrokracii v souladu s předvolebními sliby.

Krize?

Americká média hlavního proudu hovoří o „ústavní krizi”, neboť několik soudců vydalo předběžná opatření, kterým pozastavují některá rozhodnutí nové vlády, ale podle právních komentátorů se spíše jedná o „bouři ve sklenici vody” a odvolací soudy jednotlivá předběžná opatření s vysokou pravděpodobností zruší, což už se v několika případech stalo. Například zákaz přístupu do vládních systémů pro tým Elona Muska a jeho agenturu DOGE byl již odvolán.

Historické okénko

Pokud by někdo pochyboval o komentáři o bouři ve sklenici vody, jsou k dispozici tři pohledy do nedávné i dávné historie:

Prvním je projev Baracka Obamy z roku 2011, ve kterém říká: „Nepotřebujeme čekat na Kongres, abychom něco udělali s plýtváním, které je zjevné. Neviděli jsme na straně Kongresu tolik aktivity, jakou bychom si představovali, a proto jsme zahájili náš projekt.”

Druhým pohledem jsou činy demokratického prezidenta Andrew Jacksona, který vládl od roku 1829. Když Nejvyšší soud řekl, že stát Georgia nemůže uplatňovat svoje zákony na území kmene Čerokézů, pronesl prezident Jackson slavnou větu: „Soudce John Marshall své rozhodnutí učinil, nyní ho nechme, ať jej prosadí.” Rozhodnutí soudu prezident Jackson ignoroval a aktivně podporoval násilné přesidlování indiánů, které skončilo takzvaným „pochodem slz”, na který si Čerokézové vzali s sebou i svoje černé otroky.

Joe Biden v posledním roce své vlády odpustil desítkám tisíc studentů jejich dluhy ze studií. Nejvyšší soud jeho rozhodnutí zrušil, protože bylo v rozporu s Ústavou. Joe Biden rozhodnutí nerespektoval a podle Wall Street Journal byl jediným prezidentem od dob Andrew Jacksona, který se tím ještě chlubil.