Ceny ojetých aut v Česku klesají, ale za jakou cenu? |

Sdílet článek:

PETR PROKOPEC

Je až fascinující, že navzdory léta trvajícímu, soustavnému vybíjení naftových motorů z nabídek nových aut se právě dieselové ojetiny stávají opět dominantnějšími vozy, než bývaly. Ceny jdou po čase obecně dolů, ale není to výměnou za nic.

Řada lidí se již rozloučila s tím, že si kdy pořídí zcela nové auto. Stojí za tím hlavně zdražování ze strany automobilek, které se během poslední dekády utrhlo ze řetězu. Zatímco v roce 2014 jste mohli mít za 340 tisíc korun zcela novou Škodu Octavia, dnes vám taková částka nestačí ani na menší a slabší Fabii. Stále více zákazníků tak míří do autobazarů. Ovšem ani auto z druhé ruky dnes již není tím, nač by většina mohla dosáhnout. Vzhůru totiž zamířily rovněž ceny ojetin.

Pravidelný čtvrtletí report společnosti Cebia za druhý letošní kvartál přináší aspoň v tomto ohledu dobré zprávy, neboť průměrné ceny šly oproti prvním třem měsícům roku dolů o 2,55 procenta na 287 tisíc korun. Jenže i to je pro zhruba tři čtvrtiny Čechů příliš, tři čtvrtiny z nich nejsou ochotné platit za nové auto víc než 250 000 Kč. To však není jediný problém, tím dalším je navýšení průměrného stáří ojetin meziročně o dva a půl měsíce. Auta s tuzemským původem pak zestárla ještě víc, a to v průměru o devět měsíců.

Došlo tedy vlastně přesně na vývoj, jaký jsme očekávali – tedy že zákazníci nebudou navyšovat své rozpočty, ale místo toho budou snižovat své požadavky. Jejich tlak na co nejnižší cenu ale bohužel vede ke také stále častějším podvodům. Průměrný nájezd totiž letos činí 144 000 km, tedy o tři tisíce méně než loni. Když si uvědomíme, že prodávaná auta jsou v průměru starší, lze usuzovat, že tachometry ojetin jsou stáčeny stále častěji nebo se stáčí o větší počet kilometrů.

Není to přitom jediný způsob, jak si prodávající chtějí přijít na větší peníze. Meziročně totiž ze 45,4 vzrostl na 46,1 procenta počet aut deklarovaných jako po prvním majiteli. Ve skutečnosti je ale takový podíl mezi ojetinami jen zhruba 16procentní. Podobné je to pak u havárek, neboť stav aut inzerovaných bez nehody se zvedl z 99,24 na 99,47 procenta. Že by ale bouráno bylo jen 0,53 procenta ojetin, je nereálné – ve skutečnosti se u desetiletých aut jedná o zhruba 60 procent.

Ač se tedy na onen první pohled zdá, že trh vám vychází vstříc, ve skutečnosti byste do bazarů bez odborníka neměli ani vkročit. A i s ním za zády požádejte již dopředu o VIN, které si následně necháte prověřit – snadno se tak vyhnete tomu, že koupíte auto, jehož jednotlivé díly karoserie se od sebe v důsledku oprav liší trochu jiným odstínem laku. Stejně tak je možné se dopátrat i skutečného nájezdu, jenž může být klidně i o 100 tisíc kilometrů vyšší.

Vše ostatní se v podstatě nemění, pódium mezi nejžádanějšími ojetinami tak i nadále okupuje Škoda s Octavií, Fabií a Superbem, za níž najdeme dvojici Volkswagenu (Golf a Passat). V rámci paliv pak dieselová auta sice již netvoří nadpoloviční většinu, vlády nad benziny se ale přesto znovu ujímají stále pevněji – letos jsou na 48,52 procenta, téměř 2 procentní body nad benzinovými modely (46,6 procenta). Ty elektrické stále představují okraj portfolia, i když u nich došlo k růstu z 0,88 na 1,33 procenta. Zrovna rozšiřování jejich nabídky ale problémem nebude…

Barvám pak vládne šedá a bílá, za nimiž následují černá a modrá. Zmínit přitom ještě lze, že v rámci dovozu jsou k nám nejčastěji „tahány“ ojetiny z Německa, na které připadá 19,62procentní podíl. Ostatní státy pak jsou tu spíše do počtu, překvapením jsou ale takřka dvě procenta Itálie. Obecně totiž ojetiny z apeninského poloostrova příliš vyhledávány nejsou, i tady ale fungují lákavější ceny.