Cenzurní zákon o digitálních službách předává do Bruselu další kompetence

Složitá problematika regulace digitálních platforem v sobě skrývá nemálo pastí pro naši svobodu projevu. Jde o její největší ohrožení od roku 1989 a naše vláda má už malou šanci zabránit tomu, aby se ČR musela vzdát kompetence určovat u nás pravidla pro sociální sítě. Škoda, že veřejnost a politiky včas nevarovali profesionální novináři, bruselští zpravodajové, IT asociace a lidskoprávní organizace.

20.1.2022 schválil Evropský parlament (v poměru 530-80-78) svoje úpravy návrhu Digital Services Act (DSA), který odevzdává regulaci digitálních platforem do rukou unijních orgánů. PROTI hlasovali europoslanci David a Blaško (SPD), Vondra (ODS), Konečná (KSČM), Kolaja, Peksa, Gregorová (Piráti). ZDRŽELI SE Zahradil, Tošenovský a Vrecionová (ODS), Pospíšil (Top09), Zdechovský, Šojdrová (KDU-ČSL). PRO hlasovali Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Knotek a Kovařík (ANO), Niedermayer (Top09), Polčák (STAN) a Maxová (ČSSD).

Princip země původu nebo cílové země?

15. 12. 2020 předložila Evropská komise dva důležité legislativní návrhy – Zákon o digitálních službách (DSA) a Zákon o digitálních trzích (DMA), jejichž cílem je vytvořit pro celou Unii jednotný soubor pravidel řešících např. „šíření padělaného zboží, nenávistné projevy, kybernetické hrozby, dezinformace, omezení hospodářské soutěže“ apod.

Naprosto klíčové pro dopad DSA na svobodu projevu je to, zda se uplatní princip země původu nebo princip cílové země. Návrh vychází z principu země původu, který bohužel preferuje bez výjimky i vláda ČR. Znamená to, že poskytovatel služby bude podřízen regulátorovi v té zemi EU, kde je registrován. V případě BigTech korporací (Google, Facebook ad.), které masově omezují svobodu projevu, by se tak jednalo o regulátora irského. V případě principu cílové země by se poskytovatel služby musel řídit zákony (a v případě sporu podléhat regulátorovi) v té zemi EU, kde jsou jeho zákazníci, tj. v případě českých zákazníků podléhat právu ČR.

Zatímco pro služby typu e-shopů má smysl, aby pro usnadnění mezinárodního obchodu platil princip země původu, je krajně nebezpečné, aby stejný princip platil pro sociální sítě, které slouží pro sdílení uživatelského obsahu (Facebook, YouTube, Twitter ad.). V takovém případě by to znamenalo znemožnění obrany svobody projevu na platformách, které hrají klíčovou roli veřejných fór, ze strany naší legislativy. Česká legislativa by pak nemohla zabránit tomu, aby např. Facebook mazal a blokoval české uživatele za obsah, který je v rámci našeho právního řádu v pořádku, avšak jinde v EU může být trestný. Jde např. o vágně definovanou hate speech nebo označování názorů na Green Deal, masovou migraci nebo povinné očkování za dezinformaci (což se masově děje).

Pozice české vlády

Výbor Poslanecké sněmovny pro evropské záležitosti (už 17.2.2021) „vzal na vědomí rámcovou pozici vlády“ a senátní Výbor pro záležitosti EU (už 17.3.2021) iniciativu „přivítal“. Česká republika „podporuje, aby s příchodem nařízení pozbyly platnosti národní právní nástroje přijaté v některých členských státech, zejména pokud jejich účelem bylo nastavení výrazně odlišných pravidel od zbytku vnitřního trhu“. ČR také plně podporuje úsilí o posílení principu země původu, který je „příznivější pro expanzi domácích společností na přeshraniční trhy“.

Oproti tomu Maďarsko a Polsko nezastávají princip země původu, protože obě země připravují vlastní legislativu na regulaci sociálních sítí a ta by se stala při obraně před jejich cenzurou neúčinná. Na rozdíl od české pozice chtějí Poláci jasně vymezit rovnováhu mezi odstraňováním nelegálního obsahu a svobodou projevu a informací a více zapojit členské státy, kde jsou usazeni příjemci služeb. Podobně zní prohlášení Maďarska, které klade důraz na důležitost ochrany svobody projevu a potřebu posílit ochranu práv spotřebitelů.

Kompletní stanovisko Společnosti pro obranu svobody projevu k DSA jsme zveřejnili 13.1.2022. Během února publikujeme reakci na přijaté úpravy Evropský parlamentem a oznámíme plán veřejných debat k této hrozbě pro svobodu slova na sociálních sítích, o které většina médií zatím mlčí.