Česko jako válečný štváč? Vláda chce prodat Ukrajině zbraně a munici

Je to prachmizerný pocit, když víte, že republika hází polena do ohně konfliktu na východě Ukrajiny . Nejdříve to bylo vyslání českých vojáků ze speciálních jednotek na manévry na Ukrajinu. Vymyslela to vláda předchozí, potvrdila to vláda současná.

Ale tím to nekončí. Vláda jakoby se vzhlédla v karikatuře z předchozích let a převzala roli válečného štváče. Nebo zbrojního supermarketu pro Ukrajince. Chce totiž nabídnout Kyjevu zbraně a munici, o jaké si řeknou. S touto informací přišel český deník Hospodářské noviny. Praha je podle novin ochotna prodat Ukrajině zbraně a munici, záleží pouze na zájmu Kyjeva.

„Česká republika je historicky, politicky a spojenecky na straně Ukrajiny. Kdyby Ukrajina potřebovala, budeme se snažit pomoci,“  uvedla ministryně obrany Jana Černochová pro Hospodářské noviny. Černochová dále řekla, že na dodávkách zbraní a munice na Ukrajinu je v pětikoalici shoda. Jak jinak?

Zatím ale česká vláda Ukrajině nic nedodala. Čeká, o co si mohla vláda bojující země řekne. Pandury Černochová asi nedá, ale ostatní s chutí nabídne. Protože pozor! Česká republika je jedinou zemí, která je ochotna Ukrajině prodat těžké útočné zbraně.
Například takové samohybné houfnice Dana M2. V listopadu 2018 česká společnost Excalibur Army uzavřela smlouvu s ukrajinskou státní společností Ukrspecexport na dodávku houfnic. Původně mělo jít o 66 kusů, poté kvůli nedostatku peněz u Ukrajinců objednávka klesla na 26 kusů.

Pokud Česko nově dodá zbraně a munici Ukrajině, právě teď, když je konflikt kolem Ukrajiny a na Ukrajině opět blízko, tak se nejen zařadí po bok USA a Velké Británie, které zbraně Kyjevu dodávají, ale vzdálí se od pozice Evropské unie. EU se dodávat zbraně Ukrajině bojující s vlastním lidem zdráhá.

Je přinejmenším zvláštní, že vláda pětikoalice zapomíná na to, že Česká republika podepsala mezinárodní smlouvu o obchodu se zbraněmi. Ta zakazuje prodávat zbraně a munici, pokud by mohla vyvolávat nebo zhoršovat ozbrojený konflikt. To je rozhodně případ Ukrajiny. Přemýšlí o tom ministryně Černochová? Co by na to řekl Havel?

Z druhé strany je zde otázka, co by tak mohla ukrajinská armáda od té české získat? Ruské BVP 2 nebo Pandury? Asi ne. Když ještě nemáme nová pásová bojová vozidla, a tak rychle je mít nebudeme, při aktuálním zrušení zakázky na jejich nákup.

Trochu odbočím od tématu. To zrušení zakázky má velmi jednoduché zdůvodnění, jen všichni kolem dělají jako, že ho nevidí. Jednoduše za nákup 210 nových BVP je 53 miliard korun málo! A tak se soutěž se závaznou nabídkovou cenou zruší a vypíše se nová, asi na méně BVP, aby byla cena stejná. Jednoduše, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, i když by následně zdechla hlady. Totéž se týká nových francouzských houfnic. Jen u nich je problém, že staré houfnice Dana jsou stále bojeschopné a v nutné rezervě. O zásobě munice ani nemluvě.

Možné afghánské nasazení totiž nechvalně a rychle skončilo, aniž by se našich nových houfnic dočkalo. A v Mali postupně přebírají iniciativu nájemní vojáci. Švédové už to pochopili a odcházejí. Takže opět ubylo vhodné území k nasazení tohoto typu zbraně. Také je zřejmé, že na možné evropské bojiště se houfnice Caesar 8×8 nehodí, protože nemá chráněnou posádku a taktické nasazení je spíše vhodné pro velké vzdálenosti a pusté oblasti. I když? To by mohla být zbraň, kterou by mohli na Ukrajině poptávat. Jen ta cena… A to je asi hlavní, o co teď jde.

Kolem možnosti dodávek zbraní z Česka na Ukrajinu se totiž točí příliš mnoho různých zájmů. Britové a Američané si nechají za své zbraně platit příslovečným „zlatem“ z Ukrajiny. Stejně jako my jsme platili Britům zlatem za možnost umírat za královnu ve 2. světové válce. Každou onucu nebo náboj jsme zaplatili a stejně tak nyní Ukrajinci platí draze za zbraně a hlavně sliby. A protože „zlata“ se jim nedostává, jezdí po Evropě a žádají zbraně starší a kompatibilně s tím, co mají doma. Je to logické a pochopitelné, když draze již nakoupili jinde, potřebují nakoupit levně tady. To ale přišli pozdě, protože levně už u nás nakoupili jiní filuti z arabského světa, aby se naše zbraně následně objevily u Islámského státu bojujícího proti Kurdům. 

Armádní magazín