Čína a Rusko utužují spojenectví proti Západu |

Sdílet článek:

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin podepsali během setkání v Moskvě desítky dohod a potvrdili jednotný postoj proti západní hegemonii.

Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching uskutečnil již jedenáctou cestu do Moskvy od nástupu do funkce v roce 2013 a zároveň se jednalo o první osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v tomto roce. Návštěva byla symbolicky načasována na oslavy 80. výročí vítězství v druhé světové válce, jejichž ideologický význam se stává stále důležitějším nástrojem současné čínsko-ruské diplomacie.Setkání dvou lídrů proběhlo ve slavnostních prostorách Kremlu a zahrnovalo malý i rozšířený formát jednání, čajový rozhovor v soukromí a podpis více než dvaceti nových bilaterálních dohod.

Si Ťin-pching během tiskové konference vymezil tři hlavní rozměry budoucího směřování čínsko-ruských vztahů: výška, šířka a pevnost. Tyto termíny vyjadřují:

• „Výšku“ – tedy strategický význam vztahů, které „daleko přesahují rámec bilaterálních otázek a mají klíčový dopad na globální rovnováhu“.
• „Šířku“ – rozmanitost a hloubku praktické spolupráce v oblastech jako je biotechnologie, digitální ekonomika, filmová produkce či investiční ochrana.
• „Pevnost“ – odolnost čínsko-ruského partnerství vůči vnějším tlakům, sankcím a geopolitickým výkyvům.

Klíčovým výsledkem jednání se stalo „Společné prohlášení Čínské lidové republiky a Ruské federace k dalšímu prohlubování partnerství v novém historickém období“. Dokument vyzývá k zachování globální strategické stability, odmítání hegemonismu a unipolárního světového řádu, posilování role OSN a ochrany výsledků druhé světové války a společné obraně zájmů rozvojových zemí.

„Čína a Rusko musí čelit unilaterálnímu nátlaku a hegemonii společně. Naše odpovědnost jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN je chránit spravedlnost a rovnováhu v mezinárodním systému,“ prohlásil v CCTV News v této souvislosti prezident Si Ťin-pching.

Putin během jednání znovu potvrdil, že Rusko považuje vztahy s Čínou za prioritu.

„Rusko a Čína postupují na základě rovnosti a vzájemného respektu. Nejsme proti žádné třetí straně, ale nenecháme si diktovat podmínky,“ prohlásil Putin.

Oba lídři zároveň zdůraznili potřebu “správného výkladu dějin druhé světové války”, čímž nepřímo kritizovali „revizionistické tendence“ v některých západních zemích.

Během návštěvy byly podepsány desítky nových dohod a memorand, mimo jiné v oblastech biologické bezpečnosti, potravinových a veterinárních standardů, ochrany investic, digitální ekonomiky a datové výměny či kulturní a filmová spolupráce.

Zvláštní pozornost byla věnována Čínsko-ruskému kulturnímu roku 2024–2025, v rámci něhož mají být organizovány společné akce připomínající „boj lidu proti fašismu“.

„Společně budeme odolávat jakýmkoli pokusům narušit naši důvěru a přátelství. Čínsko-ruská spolupráce je oporou mnohopolárního světa a motor pro spravedlivou globalizaci,“ zdůraznil v článku publikovaném v Rossijskaja Gazeta prezident Si Ťin-pching.

Tato slova jen podtrhují, že Čína a Rusko se profilují jako alternativa k západnímu pořádku, což představuje jeden z nejdůležitějších posunů v mezinárodní politice posledních let.

Setkání v Moskvě nelze chápat jen jako formální diplomatickou návštěvu. Jde o důkaz stále užšího propojení dvou autoritářských mocností, které chtějí přetvořit současný světový řád. Zda se jim to podaří, bude záviset nejen na jejich hospodářské a vojenské síle, ale především na schopnosti získat podporu dalších hráčů a zejména z tzv. globálního Jihu.

Obě mocnosti tak vstupují do období, kdy „výška, šířka a pevnost“ jejich vztahu bude testována nejen slovy, ale hlavně činy.