Čínu nezastaví(me)

LIBOR ČÍHAL

Intuitivně je jasné, že čínský civilizační vzestup nemůže zabrzdit politika skomírající velmoci a pár jejích servilních protektorátů mezi něž se ČR jaksi dobrovolně zařadila. Pořád žijeme v domnění, navíc to říkají i čerství absolventi technik, že máme inovativní inženýry a schopné technické kádry a velmi lehce doženeme a předeženeme kohokoliv. Slovenský spisovatel Bednár v Liehmových hovorech řekl: “Zlaté české ručičky už nemáte sto let, žijete ve snech”, platí to i o inovativních inženýrech. Možná ještě větším problémem než je ztráta dovednosti, je pro národ ztráta soudnosti, která je klíčovým předpokladem národního přežití. V přirozených debatních klubech, v českých hospodách, kde se od k-k dob ironizovala oficiální politika a nepřestalo se s tím ani za Rajchu a komunismu, dnes hrozí člověku, který ironizuje protiruské sankce a čt demagogii téměř veřejný lynč. Je dobré, když dějinnou intuici o civilizačním krachu podpoří kvantitativní údaje, což na serveru Nationalinterest brilantně provedl David P. Goldman. Nad kvantitativními fakty se vznáší jeden aspekt, zatímco USA musí svůj technologický rozvoj politicky, finančně, restrikcemi, sankcemi atd. potencovat, v Číně je technologický pokrok organickou součástí života společnosti, politika tu má pouze pomocnou roli a technologický pokrok polidšťuje sociálními cíli.

Podle Goldmana na zastavení čínského vzestupu je dnes už pozdě. Západní média ignorují pozoruhodné výstupy čínské průmyslové automatizace, obzvlášť od Huawei, největšího světového producenta telekomunikační infrastruktury a objekt amerických nenávistných kampaní. Plně automatizované továrny, doly, přístavy atd. Zástupci Huawei říkají, že firma má 10 000 kontraktů na privátní 5G zasíťování v Číně, v 6 000 případech se jedná o výrobní zařízení. Huawei vyvinulo softwarovou platformu, která umožňuje čínským firmách vývoj proprietálních AI systémů. neexistují žádné náznaky, že čipové restrikce Bidenovy administrativy zpomalily čínskou cestu nahoru k dominování čtvrté průmyslové revoluce. Dostupné informace ukazují překvapující pokrok Číny v překonávání technologických restrikcí. Goldman cituje z knihy bývalého hlavního ekonoma Světové banky a poradce čínské státní rady Justina Yifu Lina: “Čínské 5G technologie jsou světovým lídrem industriální revoluce. USA opakují staré triky nepodložených obvinění proti čínským firmám. Pokud by USA uspěly v blokování čínského vzestupu v industriální revoluci, Čína by nemohla realizovat své cíle století. Jak může Čína zlomit americkou blokádu? Jedině tvrdou prací.”

Existují tři možnosti: USA a jejich sateliti vyvinou úsilí, aby opět získaly technologickou převahu; USA a Evropa se adaptují na čínskou technologii a stanou se uživatelem jako byla před desítkami let Čína; USA budou ztrácet podíl na trhu s průmyslovou produkcí, budou následovat osud industriálního úpadku, jak to kdysi postihlo Velkou Británii. První možnost by vyžadovala adekvátní průmyslovou politiku. Amerika podpořila čipovou produkci 200 miliardami investic (zákon CHIPS Act). Jakkoliv má tento zákon bezpečnostní zdůvodnění, nutně nepřispívá ke zlepšení produktivity v jiných odvětvích. Naopak, čipy stejné kvality jako americké, jejichž výrobu zákon podpořil, se dovezou z Tajvanu nebo jižní Koree o 30% levnější. Mimo čipy USA nezačaly zvažovat možnosti širší průmyslové politiky a už vůbec je těžko myslitelné, že by se mohla praktikovat. Druhá možnost, tj. adaptace na čínskou technologii, se děje. Je pozoruhodné, že americké firmy, které mají výrobní kapacity v Číně, začaly hromadně nasazovat AI/5G aplikace, např. v automobilovém a příbuzných sektorech. Třetí aletrnativa, což znamená deindustrializaci, není přípustná.

Západní analytici přecenili dopad technologických restrikcí na Čínu a podcenili čínskou schopnost technologické adaptace. Kolem důležitosti poslední generace čipů je mnoho nejasností, tyto technologie umožní koncentrovat víc transistorů na jednom čipu. Nový iPhone má 13 miliard transistorů, počítač, který řídil Apollo v roce 1969 jich měl 64 000. Rychlejší a energeticky účinné čipy jsou pro sady 5G nezbytné. Velké jazykové modely LLM vyžadují velké čipové kapacity, ale starší čipy samotné nebo v paralelní sestavě většinu AI aplikací dobře zvládnou. Důležitější než čipová rychlost je systémová architektura a schopnost rychlého a vhodného předání dat. Trumpova administrativa nasadila na dodávky polovodičů sankce, tvrdilo se, že Huawei musela zpomalit zavádění 5G instalací. Ve skutečnosti se počet 5G základních stanic v Číně v 2021 zdvojnásobil na 2,3 milionu z celkových 3 milionů instalací na celém světě. Huawei jednoduše osadilo 5D stanice bránou 28 nanometrů místo sankcionovaných 7 nanometrů. Energetická spotřeba byla vyšší, ale systém fungoval. Nyní se zdá, že Huawei designovalo vlastní vrcholovou řadu čipů a v druhé polovině roku dojdou na trh. Uvádí se, že pokud to nebudou čipy 7 nanometrové výkonnosti, budou 14 nanometrové v systémové konfiguraci, jejíž výkonnost se 7 nanometrům blíží. Ředitel Huawei představil model umělé inteligence Pangu: “Systém neskládá poezii, ale jde hlouběji do života, umělá inteligence usnadní běh běžného života.” Pangu umožní vývoj zákaznických systémů AI ve výrobě, dolech, laboratořích, železnicích atd. Pangu dokáže psát i počítačový kód. Spengler píše, že průmyslové systémy zřídka kdy vyžadují komplexnost a počítačovou sílu, kterou ChatGPT potřebuje k psaní školní eseje a poemy ke dni sv. Valentina.

(11 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...