Těsně před Vánocemi nastalo bezvětrné období, kdy větrné elektrárny dodávaly zanedbatelné množství elektřiny. Vzhledem k tomu, že v tomto období roku v našem regionu dodávají fotovoltaické zdroje principiálně minimum, tak třeba pondělí 21. prosince bylo největším obnovitelným zdrojem elektřiny v Německu spalování biomasy. V té době zde dodávaly zbývající jaderné elektrárny po většinu dne více elektřiny než všechny obnovitelné zdroje dohromady. Závěrnými elektrárnami se v denní špičce stávaly ty nejdražší plynové bloky a cena elektřiny v té době tak překonávala i hodnotu 500 EUR/MWh. Ve večerní špičce pak překročila dokonce 600 EUR/MWh.
Zdroje dnešní situace?
Současná situace v energetice a vysoké ceny plynu a energie má několik zdrojů. Nejen v Evropě se bez ekvivalentní náhrady odstavila celá řada jaderných a uhelných zdrojů. Místo nich se zde budují hlavně větrné a fotovoltaické zdroje, které však v bezvětrném zimním období i při velkém instalovaném výkonu dodávají minimum elektřiny. V té době tak musí požadovaný výkon zajistit stále více plynové elektrárny. Spotřeba plynu tak roste, a to má dopady i na jeho cenu.
V Evropské unii je dalším zdrojem velice rychlý růst ceny emisních povolenek, které se staly kromě prostředku pro tlak na snižování emisí i nástrojem pro investování. Jejich úkolem má být vytlačování uhelných zdrojů. Ty jsou však nahrazovaný dominantně plynem a to vede k jeho větší spotřebě. Emise oxidu uhličitého při spalování plynu jsou zhruba poloviční oproti uhelným. Je však třeba zmínit, že v současné době extrémně vysokých cen plynu by musela být cena emisních povolenek extrémně vysoká, oproti dnešní násobně vyšší, aby plyn vytlačil uhlí. Je třeba zdůraznit, že vliv vysoké ceny povolenky není jen v její absolutní hodnotě. Vedou však také ke zvyšování spotřeby plynu a tím i k růstu jeho ceny.
V Evropě jsou zároveň tlaky na zákaz investic do fosilních zdrojů a těžba plynu zde tak poklesla. Vysoká spotřeba fosilních paliv v Asii vedla k tomu, že zkapalněný plyn nejen z USA šel dominantně za vyšší cenou do východní Asie. I Rusko má stále větší možnosti dodávat na asijský trh. Velký vliv má i to, že v Evropské unii je velký tlak na přechod od dlouhodobých smluv pro nákup plynu k nákupu na okamžitém trhu. To v případě přebytku plynu vede k nižším cenám. Problém nastává v krizové době, která zažíváme nyní.
Letošní rok byl mnohem méně větrný, než byl minulý. Větrnou elektřinu tak musela nahradit ta plynová. I to přispělo ke zvýšení spotřeby plynu. Na druhé straně je třeba připomenout, že ani minulá zima nebyla nijak extrémní. Ani nynější začátek zimy není extrémně chladný a bezvětrný. Podobné podmínky, pro větrné zdroje a velikost spotřeby energií i ještě horší, se mohou kdykoliv opakovat. Pokud bude stále více plynu potřeba pro výrobu elektřiny, budou zvyšovat jeho cenu i pro teplárenství, které na něj spoléhá.
Významným iniciátorem současné krize v energetice je i obnova ekonomiky po propadu vlivem koronavirové pandemie. To je vliv, který v budoucnosti opadne. Ovšem většina ostatních zmíněných vlivů, které zvyšují spotřebu a cenu plynu, lze očekávat i v dalších letech. Německo odstaví do roka všechny zbývající jaderné bloky a čeká se odstavování dalších uhelných zdrojů.
Co vytváří spotovou cenu elektřiny?
Připomeňme, že spotová cena je vytvářena tzv. závěrnými elektrárnami. Zdroje se řadí podle svých provozních nákladů. První jsou tak obnovitelné zdroje, za nimi jsou ty jaderné. Pak fosilní podle ceny paliva a povolenek. V současné době je jejich pořadí dominantně dáno vysokou cenou plynu. I přes vysokou cenu povolenky tak levněji vycházejí uhelné bloky. Zvláště v případě, že jde o domácí hnědé uhlí v blízkosti elektrárny. Pokud tedy není dostatek uhelných elektráren, tak na řadu přicházejí bloky plynové. Začíná se s těmi s nejnižší cenou paliva a provozu a postupně se přechází k těm dražším. V současné době tak spotová cena v danem regionu závisí na tom, zda je zde dostatek zdrojů uhelných a případně plynových s levnějším plynem. Pokud se tak podíváme na ceny v kritické době, kdy nefouká, je nejnižší cena v Polsku. To má velký výkon v uhelných elektrárnách a poměrně malý v těch plynových. Zároveň má omezené možnosti přenosu elektřiny mimo Polsko. V současné době tak zde patří ceny v bezvětrných obdobích k těm nejnižším.
Německo musí počítat s nutností pokrýt v bezvětrném období téměř celý svůj potřebný výkon pomocí fosilních zdrojů. Má tak zatím velké instalované výkony uhelných zdrojů. I instalované výkony plynových elektráren jsou zde vysoké. Navíc alespoň část plynu pro ně je pořízena na základě dlouhodobých smluv s nižší cenou. Ve velmi odlišné situaci je Francie. Zde dominantní část výkonu zajišťují stabilní jaderné elektrárny. Uhelné bloky tam tak už téměř nejsou, a i instalovaný výkon plynových je omezený. Plyn je navíc z velké části pořizován na burze. Spotové ceny elektřiny jsou tak v kritických dnech ve Francii i vysoko nad těmi v Německu. Je třeba zdůraznit, že spotové ceny reprezentují jen velmi omezený objem elektřiny. A neukazují na cenu elektřiny pro spotřebitele. Ta je naopak díky jaderným zdrojům ve Francii mnohem nižší než v Německu.
Rizika, které současná krize přináší
Odstavování jaderných a fosilních zdrojů a stále větší spoléhání na větrné a fotovoltaické zdroje vede v době zimních inverzí k nedostatku dostupného výkonu a k ohrožení stability sítě. Spotřeba elektřiny roste i přechodem k vytápění pomocí elektřiny, například k tepelným čerpadlům, a rozvojem elektromobility. Regulační schopnosti se snižují i s úbytkem rotujících zdrojů. Zvyšuje se tak hrozba blackoutu
Přechodem od uhlí a jádra k plynu se významně zvyšuje závislost Evropské unie na Rusku. Rostoucí cena plynu a elektřiny pak může vyústit k odchodu průmyslu za nižšími cenami energií mimo Evropskou unii. Vysoké ceny energií pro obyvatelstvo mohou společně s odlivem pracovních míst vést k úpadku ekonomické a životní úrovně lidí. To vše pak může vést k ohrožení sociální a politické stability společnosti.
Jak situaci čelit?
Opatření, která umožní čelit přicházejícím problémům, lze rozdělit na krátkodobá a dlouhodobá. Je třeba počítat s tím, že výstavba každého zdroje chce svůj čas. Připomeňme, že cena plynu bude těžko v budoucnu klesat. Pokud jde o emise skleníkových plynů, tak při započtení emisí metanu při těžbě a dopravě už plyn nevychází o moc lépe než uhlí. Otázka budoucího postoje Evropské unie k plynu je tak hodně nejistá.
Vypínání uhelných zdrojů by tak mělo být podmíněno dokončením výstavby jejich odpovídající náhrady. A to nejen v celkové výrobě, ale i v pokrytí výkonu v každém okamžiku a zajištění regulace a stability sítě.
Je třeba využít co nejefektivněji dostupné možnosti regulace a akumulace a doplnit je a rozvíjet, třeba právě zapojením mikroregulace a chytrých sítí. Je třeba podpořit budování obnovitelných zdrojů hlavně v decentralizované podobě. Je však třeba zdůraznit, že Německo předpokládá vybudování obrovských výkonů ve větrných a fotovoltaických zdrojů. V době, kdy v našem regionu bude svítit slunce a foukat vítr, bude elektřiny spíše přebytek. Zároveň se intenzivně bude orientovat na plynové zdroje. Pokud bychom se zaměřili na ně i my, budeme vzájemnou konkurencí zvyšovat spotřebu a cenu plynu. S tím souvisí i můj názor, jak bychom měli na energetickou koncepci Německa, které nás velmi silně ovlivňuje, reagovat. Nelze tak o převzít německý odchod od jádra a spoléhat na masivní budování obnovitelných a plynových zdrojů. Podle mého názoru je správná reakce naopak budovat zdroje, které německý mix doplňují a budou dodávat elektřinu v době, kdy nefouká a nesvítí. Mělo by se tak pokračovat ve využívání jaderných elektráren a budovat i nové jaderné zdroje. Pokud by to mohlo dělat Bavorsko, tak by šlo nejspíše také touto cestou.
Velice důležitý úkol, který stojí před současnou vládou, je vyjednání několika důležitých témat u evropských orgánů. Jednou je možnost případného zavedení kapacitních plateb. Ty už má vyjednané například Německo. Druhou oblastí je možnost v případě, kdy dojde k situaci, že vysoké ceny elektřiny vznikající u sousedů vedou k ohrožení sociální úrovně velké části obyvatel u nás, prodávat českou elektřinu přímo českým občanům. Je to obrana proti tomu, aby bohatý a ekonomicky silný soused, který si nezajistil dostatek energetických zdrojů přeplácel české občany a průmysl při nákupu elektřiny vyrobené v Česku. Dalším důležitým bodem je vyjednání reformy systému povolenek tak, aby plnil svůj úkol. Tedy předpověditelným a časově rozumným způsobem tlačil na přechod k technologiím s nižšími emisemi. To je mnohem užitečnější, než je jeho používání jako investiční komodity. Velmi důležitým úkolem je dosažení toho, aby byly jaderné zdroje v evropské taxonomii označeny jako udržitelné.
To je extrémně důležité hlavně z dlouhodobého hlediska. Nový jaderný zdroj nelze postavit rychle. I proto je třeba velmi rychle vyjednat s evropskými orgány finanční model pro nový blok v Dukovanech, realizovat tendr a zahájit jeho výstavbu. Zároveň je třeba zvolit finanční model pro výstavbu nových bloků v Temelíně, a i ty začít co nejdříve budovat. Je třeba postupně upřesňovat strategii postupného přechodu k nízkoemisnímu mixu. Při tom je třeba udržovat energetickou bezpečnost a sociální únosnost této transformace a být připraveni maximálně využít případné nové technologie, například nové možnosti akumulace, regulace sítě s využitím prvků umělé inteligence či malých modulárních reaktorů.
Nejsilnější hlas o energetice v médiích u nás
Jedním z neslyšitelnějších hlasů na našem energetickém poli je Michal Šnobr. Jde o nejstriktnějšího oponenta výstavby nových jaderných bloků u nás (viz třeba zde). Toho si velice často zvou sdělovací prostředky jako odborníka při prezentaci událostí na našem energetickém trhu. Je však třeba připomenout, že jde o analytika banky J&T zaměřené i na investice do plynu a akcionáře, který intenzivně operuje na akciovém trhu zaměřeném na energetiku. Je si také dobře vědom toho, že každé veřejné vyhlášení odborníka může akciový trh silně ovlivnit a využívá toho.
Pamatuji si, když před více než pěti letech zdůvodňoval svůj názor, že by se nové jaderné zdroje u nás stavět neměly tím, že cena silové elektřiny bude u nás vlivem Německa jen klesat a trh s emisními povolenkami a jejich nízkými cenami se po řadu následujících let měnit nebude. Jaderný blok tak nemůže být rentabilní. Navíc prohlašoval, že Česko má dostatek zdrojů a může dvacet let počkat s rozhodováním o tom, co stavět. A v té době už třeba budou ve výhledu levné baterie a obnovitelné zdroje.
V současné době naopak zdůvodňuje nevhodnost výstavby nového jaderného zdroje nedostatkem času. Předpovídá konec éry levné elektřiny a příchod období velmi vysokých cen. Podle něj je konec energetické nirvány, kterou si v Česku obyvatelé v předchozích letech užívaly. A je to vlastně dobře, protože teprve teď začnou šetřit. Což je důležité. Zároveň se teď budou konečně intenzivně budovat decentrální obnovitelné a plynové zdroje a on už v této investorské oblasti začíná intenzivně operovat. Jádro by se nyní nemělo stavět, protože už je na ně pozdě. Podle něj by se měla striktně následovat energetická koncepce Německa. Podrobně je možné se seznámit s představami Michala Šnobra například v nedávném podcastu.
Závěr
Současný podzim a zima jasně ukazuje, že jenom na obnovitelných zdrojích nelze vybudovat nízkoemisní energetiku. Zavírání jaderných a uhelných bloků a jejich náhrada plynem vede ke zvyšování spotřeby plynu. Důsledkem toho je pak tlak na zvyšování jeho ceny a růst závislosti na dodávkách z Ruska. Jelikož nelze předpokládat, že by se zmíněné trendy v nejbližších letech změnily, nedá se předpokládat, že by se ceny plynu a elektřiny v následujících letech vrátily na bývalé hodnoty. Pokud se bude udržovat méně větrné a studenější počasí, může se situace v našem regionu docela zdramatizovat. Po novém roce totiž Německo odstaví další tři své jaderné bloky. Chybět budou čtyři jaderné bloky i ve Francii. Riziko blackoutu tak opravdu nebude jen teoretické.
Na jaře by se mohly ceny plynu i elektřiny stabilizovat i klesnout. Jak už však bylo zmíněno, bude to na jiné úrovni než v minulých letech. Je tak otázkou, jak se s tím vypořádá obyvatelstvo a průmysl. Ohroženy jsou hlavně nízkopříjmové vrstvy společnosti a energeticky náročný průmysl. Velkým problémem je, že různé evropské státy mají různou ekonomickou úroveň společnosti i jednotlivých obyvatel. Obyvatelé Německa tak pociťují sjednocené ceny energií jinak, než je tomu třeba u obyvatel v Česku. A právě nová německá koalice chce v oblasti přechodu od uhlí a k elektromobilitě ještě přitvrdit. Stejně tak těžko ustane v boji proti jaderné energetice. Je tak málo pravděpodobné, že Evropská unie bude na nastávající situaci reagovat racionálně. Její politické špičky hlásají, že řešením je stále rychlejší zavírání fosilních zdrojů a masivní budování větrných a fotovoltaických elektráren. Což je ovšem absolutně scestná představa. Právě současný podzim ukazuje, že velice často mohou být mnohadenní období, kdy téměř nefouká a nepomůže libovolný instalovaný výkon větrných turbín. Na tak dlouhou dobu jsou nanic i baterie, které se nemají z čeho nabíjet. Pokračování této cesty jen zvyšuje riziko kolapsu energetiky a dramatických sociálních dopadů takové události.
(4 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment