Co způsobí covidová hysterie

Bývalý člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek, nyní ekonomický expert hnutí Přísaha, prohlásil, že daní se v Česku vybírá dost, ale problém je v tom, jak se rozdělují. Česko se podle něj nemá srovnávat s průměrem Evropské unie, ale s těmi nejlepšími, tedy s nejbližšími sousedy, Německem a Rakouskem. Je jeho tvrzení, že se musí zastavit plýtvání a vyhazování zbytečných peněz, abychom se měli jako Němci, jen předvolebním plácnutím do vody, nebo bychom se za zmíněné podmínky mohli životní úrovni těchto našich sousedů začít přibližovat?

To je mnoho oddělených, ne úplně souvisejících výroků. Vezměme to postupně.

Tvrzení, že daní se v Česku vybírá dost, ale problém je v tom, jak se rozdělují: Podepisuji na 100 procent. Daní se vybírá až příliš. Máme ohromně vysokou daňovou kvótu. My nerosteme „díky“ daním, ale „vysokým daním navzdory“.

Tvrzení, že se musí zastavit plýtvání a vyhazování zbytečných peněz, abychom se měli jako Němci, je sice technicky vzato pravdivé, ale současně je to takové dost vágní tvrzení. Dokud mi někdo neukáže, kterou daň chce snížit, který státní úřad zrušit, které dotace škrtnout a které státní úředníky propustit, nemohu to brát moc vážně. To je asi takové jako ono okřídlené „řídit stát jako firmu“, aby pak stát vyseknul historicky největší sekyru, takže kdyby byl firmou, už dávno by zbankrotoval.

To lídrovi koalice Spolu a předsedovi ODS Petru Fialovi to myslí tak nějak politicky. Podle něj půjde v podzimních volbách především o to, zda se podaří zastavit hrozbu vlády populistů, kteří vedou zemi k bankrotu, extremistů, kteří usilují o odchod z NATO a EU, a komunistů. ODS ve své historii původně vyšla vstříc nabídkou liberalizace a privatizace, před 15 lety přišla s Modrou šancí, která cílila na nízké daně a jejímž symbolem se stalo tzv. Tlustého kolečko. Určitě si mnozí vvbaví i pozdější Nečasovu síťovku. Prospěje ODS u voleb, že ve svém vývěsním štítu místo konkrétních ekonomických kroků pro případ převzetí vlády má boj proti extremistům a komunistům?

Já myslím, že to už dneska baštit nikdo nebude. Myslím, že voliči ODS se dneska rekrutují ze dvou skupin. První jsou ti, kteří volí ODS historicky, ze zvyklosti. Druzí jsou ti, kteří si velmi přejí volit pravici, ale nenacházejí takovou pravici, která má reálnou šanci dostat se do parlamentu. A tak se uchylují k ODS, která ještě je relativně „nejméně nalevo“. Hájení Evropské unie je ovšem s pravicí prakticky nekompatibilní, protože EU jako celek už dneska táhne doleva jako komsomol. Takže mi z toho vychází, že ODS vlastně tak docela sama neví, kým je a co chce.

Abychom dnes nezapomněli na Piráty, kteří každý týden něčím překvapí. Tentokrát v rámci svého „stříbrného“ programu zaměřeného na seniory přišli s tím, že důchod bude přidáván nad zákonný rámec tak, aby v roce 2025 dosáhl v průměru 18 až 19 tisíc korun. Navíc chtějí zavést minimální důchod ve výši 10 tisíc korun a upravit růst penze tak, že dojde ke zvýšení podílu základní solidární části důchodu a snížení podílu zásluhové výměry. Jak hodnotíte jejich záměry a myslíte, že je ocení i senioři a Piráty odmění ve volbách svými hlasy?

To je podplácení důchodců jak vyšité. Něco mi ale říká, že důchodci budou k Pirátům i přes tyhle slibované úplatky nedůvěřiví a Pirátům to zase tolik ve volbách nepomůže. Když to vezmu čistě politologicky – Piráti kdysi hodně oslovili mladé proto, že se jim zdáli „jiní“, strhávali protestní hlasy. Důchodci si ale na protestní hlasy moc nepotrpí. No, a že je to ekonomicky nereálné, o tom není třeba ztrácet slov. Je to neuskutečnitelné. Tyhle peníze prostě nemáme. Nemáme je kde vzít, abychom je mohli důchodcům rozdat.

Na úvod 47. ročníku agrosalonu Země živitelky kritizoval exprezident Václav Klaus ekologické cíle EU formulované v takzvané zelené dohodě pro Evropu. Podle něj je nynější zdražování vstupů do zemědělství jen začátek. „Je to maličkůstka před tím, než bude povinný elektrický kombajn a další kusy těžké techniky pro naše zemědělce,“ uvedl. Prý ale doufá, že se Česko nenechá poškodit experimentem Zeleného údělu, jak ho nazývá. Copak ale z toho naplánovaného směřování k zeleným zítřkům může vyjít Česko nepoškozené?

My poškozeni už jsme teď. Všichni. Například zrovna tento týden přišla zpráva, že mladoboleslavská automobilka Škoda Auto pokračuje v rušení části směn. Důvodem jsou nadále chybějící čipy, které se používají v palubní elektronice. Navíc to vypadá, že pokračující problémy se dají očekávat ještě na podzim. Důvod chybějících čipů je již mnohokrát omletý: Došlo k drastickému omezení dodavatelsko-odběratelských vztahů kvůli regulacím po celém světě.

A jelikož Evropa je dnes jako jeden muž rozhodnuta „přeorientovat svou hospodářskou politiku na boj proti změně klimatu“, bude to v budoucnu stále víc a víc firmy postihovat. Možná vyřešíme nedostatek čipů. Tenhle problém bude ale nahrazen jinými zcela netržními důsledky „orientace hospodářské politiky na omezení uhlíku“. Povede to především k pokračujícímu růstu cen materiálů a meziproduktů, tedy k pokračující inflaci. Povede to také k zaostávání Evropy za Asií. Zkrátka budeme ekonomicky neustále ztrácet.

Opozice kritizovala, když se vláda chystala zrušit od září plošné testy zdarma. Když se ale Babišův kabinet na poslední chvíli rozhodl ponechat možnost provést si měsíčně dva PCR a čtyři antigenní testy zdarma, tak kritizuje zase a hovoří o předvolebním populismu. Není ale populismem od ní to, že nedokáže vystoupit a říci, že v dlouhodobém horizontu je plošné financování testování na covid-19 z veřejného zdravotního pojištění neudržitelné, jak upozorňují některé pojišťovny, a že ho po volbách bude muset zarazit jakákoli vláda?

Fakta jsou jasná a ani vláda, ani opozice nemá koule to říct na plná ústa: Už dneska mají zdravotní pojišťovny obrovské problémy se svými financemi. Ono to už není tak, že pokud bude testování zdarma – pak se bude omezovat jiná péče, protože pojišťovny na ni nebudou mít. Ono to je tak, že ať už nadále bude testy hradit, kdo chce, je to už stejně v pytli, protože pojišťovny už jinou péči stejně omezují. Kupříkladu tím, že lékařům krátí výkazové kódy za poskytnutou péči.

Pacientům může dost dlouho trvat, než to prohlédnou. Budou neustále brblat a budou nespokojení, že lékaři se jim dostatečně nevěnují, odbývají diagnostiku, odmítají se zabývat méně jasnými případy, které vyžadují složitou diagnostiku. Jenomže tohle není a nebude chyba lékařů. Lékaři jsou v tom ve skutečnosti rukojmí. Věc se má tak, že pojišťovny lékařům proplácejí stále menší objem poskytnuté péče, takže některé lidi lékaři léčí skoro zadarmo. Takže logicky, aby nepracovali zadarmo, i sami lékaři musí nakonec osekávat některé výkony. A v pozadí všeho je hysterie kolem covidu a zbytečné, kontraproduktivní, ale povinné a státem hrazené, testování zdravých lidí.

Lidé nemocní kupříkladu rakovinou se tak nedostanou k nejlepší možné léčbě, ale jen k léčbě „základní“, protože peníze z veřejného zdravotního pojištění byly vyházené do kanálu v podobě testování zdravých na nemoc, kvůli které je dneska v nemocnicích pár těžkých případů… A komu se tenhle hnus nelíbí, může nadávat na socialismus a zadarmismus, který panuje v českém zdravotnictví, protože ten je pravou příčinou.

Podle nových dat Eurostatu stráví Češi v průměru prací 36 let svého života, tedy více než většina obyvatel EU, přitom se ale dožívají v průměru 79,3 roku, zatímco průměr v EU je 81,3 roku. Co říci k tomuto zjištění, že Češi pracují déle, než je průměr v EU, ačkoli mají kratší život?

Až se vypracujeme k tomu, že budeme mít vyšší životní úroveň, budeme si také moci dovolit být déle v důchodu. Anebo klidně ať si je v důchodu každý, jak chce dlouho, ale pak ať se nediví, že nedostane řádný důchod. Když prostě u nás není tolik peněz, nikde je holt nevyčarujeme. To jen socialisté vám budou slibovat opak.