„Jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi, tak riskujeme, že nás požár dožene,“ myslí si o vládních opatřeních místopředseda Svobodných Jan Dočekal. Zároveň kritizuje kabinet Petra Fialy, který podle něj parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. „Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun,“ upozorňuje Dočekal v rozhovoru.
Vláda se rozhodla snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1 korunu a 50 haléřů. Je to podle vás správný krok?
Ano, principiálně sice jde o krok správným směrem, ale je potřeba zdůraznit, že velikost toho kroku, je téměř směšná. Praktické následky jsou spíše kosmetické. Spíše za tím vidím snahu mediálně prodat nějaké snažení ve smyslu – ano, my, vláda, podnikáme kroky. Zjednodušeně řečeno jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi a riskujeme, že nás požár dožene. Například polská vláda sebere lidem na daních cca 550 korun z plné nádrže, ta česká dnes minimálně 1000 korun! Česká vláda parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. Od června se to sice změní, ale při stejných cenách bude stále na daních získávat přes 930 korun. Takovéto využívání růstu cen ve prospěch státního rozpočtu považujeme za naprostý cynismus.
Proč podle vás vláda tento krok odkládala? Nemělo ke snížení spotřební daně dojít přece jen mnohem dříve?
Jednoznačně mělo. A vůbec to nesouvisí s inflací, covidem ani s válkou na Ukrajině ani s jakýmkoliv jiným zástupným problémem. Svobodní jsou od svého založení zastánci nízkých a přehledných daní. Není jediný důvod zatěžovat daněmi cenu pohonných hmot více než okolní země. Pokud tedy není vláda ve vleku zbytečné agentury CzechTourism a nechce tím podporovat příhraniční turismus, kdy se u polských čerpacích stanic tvoří fronty českých automobilistů, kteří hlasují peněženkou a své peníze raději utrácí tam, než v tuzemsku.
Snížená spotřební daň se bude týkat pouze tří letních měsíců. Bude to podle vás stačit, aby se ulevilo peněženkám českých motoristů?
Já osobně to vnímám jako další vtip. Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun. Když si toto uvědomíme, tak zde je v celé nahotě vidět populismus tohoto „snížení“ a pomoci občanům.
Vláda si chce také posvítit na marže pumpařů a uvažuje, že stanoví jejich maximální výši. Je to správný krok, jak ochránit spotřebitele? V jaké výši by podle vás měla tato marže být stanovena?
V žádné. Do marže prodejců nemá stát co kecat. To je otázkou volného trhu a konkurenčního prostředí, pokud tedy vyloučíme kartelové dohody. Opět v tom vidím zástupný problém. S trochou nadsázky bych na sledování marží a snahách je regulovat použil ono okřídlené „Zloděj křičí chyťte zloděje“. Jak jinak se dívat na popsanou situaci, kdy prodejce má z plné nádrže 50 korun a stát 1000 korun? Kdo si tady mastí kapsu víc a kdo má na cenu paliv rozhodující vliv?
Bez ohledu na kroky vlády ceny stále letí rychle vzhůru. Co by podle vás měla vláda podniknout, aby zkrotila inflaci?
Neexistuje jednoduchý recept, který by se vešel na dva řádky. Česká vláda má poněkud svázané ruce tím, jak moc jsme ekonomicky provázáni se zbytkem světa. Pokud se všude kolem nás, a v ČR dvojnásobně, rozdávají tzv. „helicopter money“, pokud jsou státní zaměstnanci, kteří nic neprodukují (se vší úctou k lékařům, učitelům, hasičům atd.), oceňováni lépe než srovnatelné profese v soukromém sektoru, pokud se miliardy vyhazují z oken na podporu Green Dealu a za nákup papírků zvaných emisní povolenky, tak je prostě něco shnilého ve státě evropském. Vládní opatření mohou být buď plošná nebo cílená na určité skupiny obyvatelstva. Plošná opatření jsou jednoduchá na zavedení, nejsou s nimi spojeny další náklady, ale tvrdí se, že jsou drahá. Cílená opatření (touto cestou se vláda chce vydat), jsou víc fér jen zdánlivě. Sice přidávají pouze „potřebným“, zároveň ale nijak nepomáhají střední třídě, a navíc je s nimi spojená spousta administrativy, které jejich úspornost velmi zpochybňuje.
Vysoké úrokové sazby hypoték zásadním způsobem ohrožují trh s nemovitostmi. Měla by podle vás vláda v této věci něco konkrétního podniknout?
Opět neexistuje řešení ve stylu mávnutí kouzelným proutkem. Souvislost s všeobecnou inflací je zřejmá, nicméně na výši hypoték nemá vláda přímý vliv – to je spíš otázka na Českou národní banku. Ale do výsledné ceny nemovitostí se pochopitelně promítají faktory jako délka povolovacích řízení, zkostnatělé územní plánování, řada legislativních nesmyslů, zbytečných požadavků, nařízení jako např. nízkoenergetické standardy, povinné řešení hospodaření s dešťovou vodou apod. A obloukem se opět dostáváme ke Green Dealu a emisním povolenkám, které zdražují dopravu materiálu a nadměrně zatěžují produkční závody vyrábějící stavebniny. Součet všech těchto nepříznivých faktorů se pak poskládá do cen hypoték a nedostupnosti vlastního bydlení. A zde prostor pro vládu, aby s tím něco udělala, určitě je.
„…pokud se miliardy vyhazují z oken na podporu Green Dealu a za nákup papírků zvaných emisní povolenky, tak je prostě něco shnilého ve státě evropském… obloukem se opět dostáváme ke Green Dealu a emisním povolenkám, které zdražují dopravu materiálu a nadměrně zatěžují produkční závody vyrábějící stavebniny. Součet všech těchto nepříznivých faktorů se pak poskládá do cen hypoték a nedostupnosti vlastního bydlení. A zde prostor pro vládu, aby s tím něco udělala, určitě je.“
Zde právě prostor pro vládu není žádný. Neboť je hujerovatější než Hujer. Babiš to dělal čistě pragmaticky pro své dotace, ale tihle z toho snad ještě mají radost. Jediná možnost by byla, že by příští volby vyhrál Okamura a vypsal referendum o vystoupení z EU, ale dokud nebude opravdu hodně špatně, tak nemá šanci.
Ale má. Věci jako jako zneužívání monopolu (nebo kvazimonopolu, kartelu) nebo nezastupitelnosti životně duležité komodity zásahy státu přímo vyžadují. Tam, kde je vztah zákazníka a prodejce jednostranný, stát konat musí. Taková situace totiž vylučuje svobodný trh jako takový a jde spíš o lichvu a vyhrožování z pozice síly. Výměna zboží za prachy je pak stejně svobodná jako známé “peníze nebo život” nebo výkupné za unesenou nanželku. Navíc i všechny teorie o svobodném trhu se shodují, že v krizi svobodný trh přestává fungovat a stát ho musí hlídat před výše uvedenýmu jevy, které jsou pro tržní systém smrtící, pokud se neuhlídají.
Zajímavé. Všechny teorie o svobodném trhu se shodují, že v krizi svobodný trh přestává fungovat a stát ho musí hlídat? Můžete nějakou takovou teorii (kromě socialistické) jmenovat? Krizi má vyřešit ten samý stát, který ji vyvolal?
cituji
Vláda se bojí předčasných voleb, proto bude kontrolovat i marže potravin a dále:Čerpací stanice, rafinérie nebo právě prodejci potravin tak mohou dosahovat vyšších marží, které jsou však z velké části jen důsledkem určité paniky na trhu. Stát se tak z politických důvodů snaží tuto situaci kontrolami marží korigovat, neboť se obává, že se zjitřená atmosféra ve společnosti obrátí proti němu samotnému. V krajním případě by totiž hrozily předčasné volby, jež by mohly smést současnou vládní reprezentaci.
Lukáš Kovanda, Ph.D. více zdroj zdroj
https://www.kurzy.cz/zpravy/645524-vlada-se-boji-predcasnych-voleb-proto-bude-kontrolovat-i-marze-potravin/