Dvě základní knihy muslimské víry

Samotné slovo islám znamená podřízení se bohu, tedy Alláhovi. Slovo Alláh jako výraz pro nejvyšší božstvo užívali Arabové již před vznikem islámu.

Islám se zrodil někdy v roce 610 našeho letopočtu v jeskyni jménem Hira , kam se obchodník Mohamed z města Mekka uchyloval k pravidelnému rozjímání. Při jednom rozjímání se mu zjevil archanděl Gabriel, ten samý, kterého zmiňuje židovská a křesťanská Bible, a vyjevil mu první boží zjevení.

Jeho tehdejší žena Chadídža a křesťanský strýc ho ujistili, že jeho zjevení jsou skutečná a že se nemusí obávat toho, že se Bůh zjevil někomu, kdo neumí číst a psát. Podle islámských tradic to archandělu Gabrielovi nevadilo a při svém prvním zjevení požádal Mohameda, aby po něm zjevení jen opakoval.

Po prvním zjevení následovala pauza několik měsíců, než se archanděl Mohamedovi zjevil znovu s dalším sdělením. Trvalo však tři roky, než začal Mohamed sdílet boží zjevení s ostatními.

Korán

Korán představuje zapsaná zjevení, které Alláh předával proroku Mohamedovi v průběhu 23 let. Jsou zapsaná ve verších Koránu, jež podle islámských tradic předával Alláh prostřednictvím archanděla Gabriela přímým rozhovorem nebo vnuknutím veršů přímo do srdce proroka Mohameda. Korán je poselství Alláha lidstvu.

Korán je rozdělen do 114 kapitol, které se nazývají súry. Každá kapitola obsahuje různý počet veršů, některé kapitoly jich mají i více než dvě stovky. Verše nejsou v Koránu zapsány chronologicky, což je dodnes předmětem debat, neboť některé verše se vzájemně popírají, například ty o vztahu k vyznavačům ostatních náboženství.

Ostatní spalte!

Podle muslimských tradic zapisovali Mohamedova zjevení jeho pomocníci. Konečná verze Koránu vznikla zhruba dvacet let po smrti Mohameda za vlády chalífy Usmána, který byl třetím chalífou po smrti proroka Mohameda. Do té doby neexistovala ucelená verze Koránu, ale jeho různé fragmenty. Usáma měl obavy, že různé výklady textu, který neexistuje v jedné knize, budou způsobovat názorové rozepře mezi muslimy. Nařídil proto, aby mu všichni poslali svoje zápisky Mohamedových zjevení.

Ze zaslaných zápisků nechal chalífa Usmán vytvořit konečnou verzi Koránu. Ostatní verze Koránu, které mezi vyzvavači islámu existovaly, nařídil spálit.

Mekka a Medína

Kapitoly Koránu, súry, jsou rozděleny podle toho, kdy vznikly. Většina ze 114 kapitol nese označení mekkánské, neboť se datují do doby, kdy prorok Mohamed pobýval v Mekce. Dvacet šest kapitol je označeno jako medínské a obsahují Alláhova zjevení, ke kterým došlo poté, co Mohamed přesídlil z Mekky do Medíny a stal se vůdcem a válečníkem.

Medínské súry jsou výrazně militantnější než mekkánské a poprvé zmiňují džihád, svatou válku proti vyznavačům jiné víry, a dávají návod, jak džihád vést. Odrážejí válečnickou část života proroka Mohameda, který během své vlády v Medíně vedl 27 bojových výprav.

Dvě knihy

Islámský svět se řídí podle dvou základních dokumentů. Prvním je Korán, boží zjevení proroka Mohameda zapsaná jeho pomocníky. Druhým je kniha Hadíth. Původně to byla pouze ústně předávaná výpověď o činech a životě proroka Mohameda. Na rozdíl od Koránu neexistovala dlouhou dobu v písemné podobě. Teprve po více než dvou stech letech byla tato svědectví zachycena na papír. Za nejdůvěryhodnější je považována sbírka, kterou napsal imám Buchárí v 9. století. Jedná se o rozsáhlé dílo, které má téměř 5 tisíc stran.

Korán existuje jen v jedné verzi, verzí Hadith je několik a liší se také podle toho, zda je to verze sunnitská nebo šíitská.

Islámská organizace v Irsku popisuje rozdíl mezi oběma knihami takto: Korán je jednou nohou ze dvou, na kterých stojí islám. Druhou nohou je Hadíth. Rozdíl mezi Koránem a Hadíth je forma. Na rozdíl od Hadíth je Korán slovo Alláhovo, zatímco Hadíth byla inspirována Alláhem, ale text a činy jsou proroka Mohameda. Text Koránu je písmeno od písmena dáno nikým jiným než Alláhem.

Pokud se vám článek líbil, budeme rádi za libovolný příspěvek, klidně i SMS v ceně polovičního kafe. Reklamy tu nejsou a dotace nechceme. Děkujeme, odkaz viz níže.