Evropská unie odhaluje novou dalekosáhlou legislativu na pomoc svým slibům během tohoto desetiletí zadusit o 55% emise skleníkových plynů, o kterých nesporně ví, že způsobují globální oteplování, včetně kontroverzního plánu danit cizí společnosti za zamoření planety, které způsobují.
Návrhy Evropské komise, která je výkonnou složkou EU, budou zahrnovat vše od drsnějších omezení na zamořování ovzduší automobily až po nové národní limity na plyny z budov. Oživí systém obchodu s emisemi tohoto bloku, v němž budou společnosti platit za plyny, které vypustí do vzduchu.
Ta nová legislativa obsahuje asi tucet hlavních návrhů, z nichž většina vychází ze zákonů, které už platí, aby se splnily staré cíle EU omezit emise plynů do roku 2030 o 40% v porovnání s úrovní 1990, a musí je schválit zákonodárci 27 členských států EU.
Světoví vůdci se v Paříži před šesti lety dohodli, že udrží nárůst globálních teplot do konce století pod 1 stupněm celsia a ideálně ani ne 1,5 stupně. Klimatičtí katechetové říkají, že splnění obou těchto cílů se s velkým rozdílem nezdaří, nepřijmou-li se drastické kroky k zahájení dušení emisí skleníkových plynů.
Evropská komise chce zneužít touhu veřejnosti po změně, jakou pro ni vyprovokovala pandemie COVID-19. Už teď cpe více než třetinu peněz na masivní plán zotavení zaměřený na oživení evropských ekonomik rozvrácených koronavirovými restrikcemi do cílů řízení klimatu.
Cílem této legislativy „Způsobilost pro 55“ je, jak říkají funkcionáři komise, odřít kontinent o fosilní paliva a zahájit lepší ekologistickou péči politickým inženýrstvím, aby nebyli v budoucnu nuceni přijímat zoufalá opatření, až se překročí klimatický bod zvratu, kdy už bude stejně pozdě.
Vzhledem k důsledkům se tyto návrhy určitě stanou cílem intenzivního lobbování průmyslových a ekologistických skupin, jelikož musí projít legislativním procesem během nejméně příštího roku. Rovněž narazí na odpor, protože v členských státech jsou velice odlišné energetické mixy v rozsahu od na uhlí závislého Polska po jaderně závislou Francii.
Mezi nejkontroverznější složky patří plán na „Mechanismus pohraniční uhlíkové nápravy.“ Ten uvalí cla na cizí společnosti a tak zvedne ceny určitého zboží, zvláště ocelových produktů. Záměrem je snížit tlak na evropské oceláře, kteří krátí emise, tím ale nejsou schopni konkurovat s dovozci, kteří nemají takovou ekologistickou knutu.
Otázkou je, jak EU, známá svou rozhodnou obhajobou otevřeného obchodu, zajistí, aby uhlíková daň byla v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a nebyla považována za protekcionistické opatření.
Be the first to comment