Evropskounijní otrokyně

Ázerbájdžánským cílem je eliminace arménské přítomnosti na teritoriu Náhorního Karabachu. Geopolitický a historický smysl ruské přítomnosti na Kavkaze pro uchování míru a civilizační stability v oblasti se v zemích EU vysvětluje v termínech lží a faktografických deformací.  Arménská velvyslankyně vysvětluje, že v očích evropskounijních funkcionářů hraje Ázerbájdžán strategickou roli v dodávkách zemního plynu, všechno ostatní jde stranou. Evropská unie občas verbálně blokádu odsoudí, ale Alijev to vůbec neregistruje. 120 000 lidí se nachází v totálním obklíčení, Alijev jenom s pomocí EU může totálně ignorovat moskevské dohody, kterými se po válce 2020 ustavil klid zbraní a dohodla přítomnost ruských pořádkových sil, které mají Arménům zajišťovat průchod lačinským koridorem. Jenom v situaci velkého oslabení ukrajinskou válkou nemá Rusko dost sil, aby ázerbájdžánskému diktátorovi dohody připomnělo. Jakou politicko-mediální nenávistnou hysterii by rozehrály západní státy kdyby Rusko použilo sílu a vynutilo průchod lačinským koridorem? Za normálních okolností by k tomu došlo.

Arménská velvyslankyně řekla, že průchod lidí a zboží zajišťoval červený kříž a ruské mírové sbory. 9. ledna Ázerbájdžán přerušil dodávky elektřiny z Arménie a postupně všechno ostatní, od 15. května totální blokáda. V obklíčené republice se kvůli nedostatku pohonných hmot úplně zastavila doprava a transport zboží. Velvyslankyně uvádí příklad matky, která když došel benzín, opustila auto a pěšky vyhledala pomoc, když se vrátila, našla své děti tři a šest let staré v autě mrtvé v důsledku 40stupňového vedra kolem. Před blokádou 80 % potravin přicházelo z Arménie, to skončilo. Chybí léky, hygienické prostředky, pole se nemohou obdělávat atd. Prezident Evropské rady Michel zprostředkovává vyjednávání mezi Arménií a Ázerbájdžánem, ovšem se stejným nulovým výsledkem to dělá už čtyři roky. Se stejným výsledkem Michel vyjednává propuštění arménských válečných zajatců z Ázerbájdžánu po válce 2020. Francouzský parlament odhlasoval několik rezolucí proti nelidskému počínání ázerbájdžánského diktátora, ale jsou jen neškodné politické tiky. Velvyslankyně říká, že tzv. minská skupina, kde řadu let Rusko, Francie, EU a USA dojednávaly mír mezi oběma zeměmi, byla velmi účinným nástrojem, který Ázerbájdžán brzdil. Po vypuknutí války na Ukrajině minská skupina přestala z jasných důvodů fungovat, protože sedět za jedním stolem s Ruskem není pro západní země představitelné. Podle velvyslankyně dnes do konfliktu vstupují země minské skupiny separátně, ale jejich zájmy jsou rozdílné. Neřekla, že ruské zájmy jsou pořád stejné, uchování etnické stability na Kavkaze je totiž nejen arménským zájmem, ale stejně tak ruským zájmem. Americkým a EU zájmem číslo jedna je oslabit Rusko a druhým, zmocnit se energetických zdrojů ať jsou jakéhokoliv původu, pak jsou ochotny se spojit i s ďáblem. Na otázku zdali nemůže Arménie karabašskou republiku zásobovat vrtulníky, velvyslankyně říká, že Azeri kontrolují vzdušný prostor a vrtulníky sestřelí. Ruská role na Kavkaze není nahraditelná, Rusko dokáže kombinovat sílu s diplomacií a hledáním kompromisů, ovládá hlubší, tradiční typy komunikačních nástrojů než jsou schopny USA a EU. Rusko i v chvílích největšího oslabení nenechá spojence padnout, ovšem Pašinjan a jaho klan, které vynesla sametová revoluce a lid ve volbách je potvrdil, se netváří jako ruští spojenci, ruskou kartu používají jen z nutnosti, ale očividně preferují americkou stranu.  Důsledkem této politiky bude ztráta Karabachu a potenciálně i velké části samotného arménského území.