Evropský parlament volá po honu na čarodějnice

Jedná se o další posun představitelného ve smyslu cenzury, bezprecedentního ohrožení svobody projevu a kontroly myšlení v členských zemích EU. Už jen pročíst 66 stran unijního ptydepe, které připomíná texty z doby normalizačního socialismu, je zážitek sám o sobě. Na jednu stranu jde o pouhou zprávu, apel EP na Komisi, nikoli o rozhodnutí nebo závaznou směrnici. Na druhou stranu je téměř jisté, že to Evropskou komisi vybídne k tvorbě legislativy dále zužující koridor povolených názorů, která ovlivní i české poměry. Proto rozsvěcujeme další červené světlo před hrozbou totalitního směřování.

Za všemi problémy EU stojí populisté a vnější nepřítel

Text vyvolal reakce několika publicistů, mezi prvními Daniela Kaisera a Benjamina Kurase. „Vytváří se tu krajně nebezpečný obraz světa, v němž všechno, co se za posledních cca pět let stalo nepatřičného, jde na vrub dvěma nepřátelským mocnostem… Kdo věří, že bez hybridní války řízené zpoza hranic by populismus v Evropě ani po migrační krizi z roku 2015 neměl ohlas, je schopen vymýšlet věci na starém Západě nemyslitelné… Je to projev už starší touhy odsunout na okraj a označit za velezrádce každého, kdo nějak odporuje evropské integraci, lpí na tradičním společenském uspořádání, nechtěl se očkovat. Neštěstí Ukrajiny zneužívají lidé z jiné části Evropy s jinými starostmi k jiným bitvám.“

„Děsivé je tvrzení, že nějaká informace může ohrožovat svobodu informací. Svoboda informací může přece být ohrožována jen potlačováním informací. A to právě tento dokument žádá. Aby občan mohl přijímat informovaná rozhodnutí, nesmí přijímat informace, z nichž by se mohl srovnáváním a ověřováním informovat, jaké by mělo být to jeho „informované“ rozhodnutí.“

„Připomeňme si z historie, že ani uprostřed 2. sv. války Británie nerušila ani netrestala poslech německé propagandy a z jejího hlavního hlasatele si utahovala přezdívkou „Lord Haw-Haw“. Opak v Německem obsazené Evropě byl trestán smrtí, v komunismu vězením. Taky si připomeňme, že Rusko hned po invazi do Ukrajiny zneschopnilo nezávislá média, vypnulo internety, a trestá neschválené informace vězením. Do této kategorie nás námi zvolení europoslanci s paní Jourovou zařazují – a s nimi i námi zvolená česká vláda.“

Mccarthismus 50. let

Před zprávou varuje s odkazem na mccarthismus 50. let i europoslanec Jan Zahradil. Škoda jen, že se při hlasování o ní pouze zdržel. „To už je docela silná káva. Jak se asi definuje „zasévání rozkolu“? Jde třeba o přirozený nesoulad mezi členskými státy ohledně migrační politiky? Co to je „protievropská strana“? Je to taková, která legitimně kritizuje některé aspekty evropské integrace? A pokud se nějaký křesťanský tradicionalista postaví třeba proti sňatkům osob téhož pohlaví, znamená to, že je potenciální „dezinformátor“? To je ovšem pouze špička ledovce, podobných formulací tam najdeme desítky.“

„Lze se zcela důvodně obávat, že realizace některých takových opatření by mohla vést k postupné ostrakizaci a vymisťování některých legitimních politických názorů mimo veřejný diskurs jen proto, že jsou v opozici proti evropskému „mainstreamu“. Naproti tomu se zde de facto volá po vytvoření jakýchsi oficiálních „narativů“, informačních šablon a ideových linií – tedy víceméně státní propagandy, která se bude těšit podpoře z národní i evropské úrovně třeba i finanční podporou vybraných mediálních titulů nebo nevládních organizací.“

Hlasování českých europoslanců

Ve výsledcích hlasování (od strany 291) některá jména opravdu překvapí. PROTI hlasovali pouze europoslanci Blaško, David (oba SPD) a Kolaja (Piráti). ZDRŽELI SE všichni čtyři europoslanci ODS (!), Konečná (KSČM) a Peksa (Piráti). Všichni ostatní schválení dokumentu, který může vést ke kriminalizaci odlišných politických názorů, podpořili. Zapamatujme si tato jména:

• Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Knotek a Kovařík (ANO)
• Niedermayer, Polčák a Pospíšil (STAN+TOP09)
• Zdechovský a Šojdrová (KDU-ČSL)
• Gregorová (Piráti)
• Maxová (ČSSD)

Pojďme se podívat na několik kurzívou označených citací, po nichž následují komentáře SOSP. Tučné zvýraznění provedl autor článku.

Komentáře k vybraným pasážím

„Reklamní systémy zvýhodňují, jak se zdá, emotivní obsah, včetně emotivních názorů a dezinformací, před kvalitní žurnalistikou. Je tak důležité hájit nezávislost kvalitních sdělovacích prostředků a zároveň hledat způsoby, jak zpravodajským společnostem a novinářům poskytovat podporu, a to jak finanční, tak proti obtěžování.“

„vyzývá k ukončení obchodních modelů, které se opírají o povzbuzování lidí k tomu, aby zůstali na platformách déle, a to tak, že se jim nabízí obsah, který je zaujme; vyzývá tvůrce právních předpisů a platformy, aby … upřednostňovaly a podporovaly fakta a vědecky podložený obsah, zejména pokud jde o důležité sociální otázky, jako je veřejné zdraví a změna klimatu; domnívá se, že návykové systémy řazení založené na zaujetí představují pro naši společnost systémovou hrozbu;“

„zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit problém zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu; vítá úsilí konference COP26 o přijetí univerzální definice zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu“

SOSP: Sociální sítě typu Facebooku jsou založeny na tržním principu upřednostňování obsahu, o který je zájem. Pokud chce EP tento obchodní model zakázat a nahradit jej tím, že upřednostňovaný obsah bude určovat nějaká komise, jde o návrat k socialistické ekonomice centrálního plánování, kde uvědomělé politbyro ví nejlépe, co konzumenti potřebují.

Vágní a relativní pojmy jako „emotivní obsah“ nebo „kvalitní žurnalistika“ si může každý vyložit po svém a jejich odlišení by musela opět určovat komise poplatná politickému zadání. Finanční zvýhodňování vybraných médií by deformovalo trh a vedlo k omezení svobody projevu a pluralitní demokracie. Všimněte si, jaká konkrétní témata zpráva zmiňuje coby příklady pro státní intervence. Spadá do nich např. povinné očkování proti Covidu, účinnost Covid vakcín nebo unijní plán Green Deal, které byly a jsou předmětem odborné polemiky a masové kritiky ze strany občanů. Právě v oblasti klimatu nám chce EP „definovat“ povolené názory, aby se ty ostatní mohly cenzurovat.

„… omezením dosahu účtů, které se pravidelně používají k šíření dezinformací nebo které pravidelně porušují uživatelské podmínky platformy, … nebo zastavením příjmu z reklam u stránek šířících dezinformace, … označování dezinformačního obsahu jak v příspěvcích, tak v komentářích;“

„vyzývá on-line platformy, aby vyčlenily odpovídající zdroje na … zajištění lepších pracovních podmínek, psychologické péče moderátorům obsahu a jejich spravedlivého odměňování; vyzývá velké platformy sociálních médií, aby poskytovaly podrobné zprávy o zdrojích věnovaných v jednotlivých zemích na ověřování faktů,“

SOSP: Tady zpráva vyloženě volá po měkké cenzuře sociálních sítí – omezováním dosahu účtu (shadow banning) a znemožněním příjmů z reklamy. Ne za obsah, který by porušoval zákony, ale za informace, které se dají kdykoli označit za škodlivé pouhou změnou uživatelských podmínek platformy, např. zákazem používání písmene Z nebo slova Trump. Úplně dojemná je snaha o „spravedlivé“ mzdy a psychologickou péči pro cenzory.

„EU a její členské státy musejí vytvořit věrohodné nástroje na odstrašování… proti podkopání demokratického fungování za účelem získání vlivu…Tyto nepřátelské operace ohrožují integritu voleb organizovaných v EU, protože některým, zpravidla protiunijním stranám, umožňují získávat další prostředky, které nejsou uváděny v oficiálních zprávách…“

„je znepokojen zejména úlohou, kterou hraje Srbsko a Maďarsko při rozsáhlém šíření dezinformací do okolních zemí;“

SOSP: EP zde používá jazyk, který si ještě pamatujeme z komunistických dob, kdy Rudé právo bojovalo proti nekalým živlům a rozvracečům socialistického zřízení. Zpráva přímo obviňuje přední politické strany z Rakouska, Francie, Itálie, Německa, Maďarska nebo Británie z nezákonného financování dezinformací – jako by se strany prounijní něčeho takového nedopouštěly). Část Republikánské strany v USA se tu označuje za krajní pravici a vážné obvinění směřuje dokonce na celé státy.

„tyto kanály nelze považovat za skutečné sdělovací prostředky, a neměly by proto požívat stejných práv a ochrany jako demokratické sdělovací prostředky… vyzývá Komisi, aby zahájila vypracování studie o minimálních normách pro sdělovací prostředky, na jejichž základě by bylo možné odejmout licenci v případě jejich porušení;“

 „vyzývá k přijetí opatření k posílení profesionálních pluralitních sdělovacích prostředků, která by zajistila, aby vydavatelé dostávali za používání jejich obsahu na internetu spravedlivý příjem… opakuje svou výzvu k vytvoření stálého fondu EU pro zpravodajská média… včetně nových možností financování mediálního odvětví“

SOSP: Zpráva volá po ideologické klasifikaci médií na základě blíže neurčených „norem“ a jejich rozdělení na „skutečná a demokratická“ a ta ostatní, kterým by měla být odejmuty vysílací licence. Opět je tu chiméra „spravedlivého“ příjmu, tedy pravděpodobně určovaného podle tabulek chytrých hlav v Bruselu. Jako by celý zpravodajský sektor měl být znárodněn a dotován z EU fondů podle toho, jak „skutečně a demokraticky“ informuje v duchu těch správných pokrokových postojů.

„dezinformace týkající se mj. genderu, LGBTIQ+, sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a menšin ohrožují lidská práva, vedou k rozdělování a nejednotnosti mezi členskými státy; … původci těchto dezinformačních kampaní vytváří pod záminkou podpory „tradičních“ nebo „konzervativních“ hodnot strategická spojenectví s místními partnery, aby získávali přístup k místním zpravodajským informacím, a údajně dostávají miliony eur ze zahraničních zdrojů“

„přijmout cílená opatření proti šíření dezinformací a nenávistných verbálních projevů v otázkách týkajících se genderu, osob LGBTIQ+, menšin a uprchlíků; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla strategie, které by zamezily financování jednotlivců a skupin aktivně šířících dezinformace a nenávistné verbální projevy“

SOSP: Tady se objevují další konkrétní témata, kde chce EP speciálně bojovat proti dezinformacím. Shodou okolností jde o stejná témata, u nichž se nejčastěji cenzuruje. Vadí různost názory a narušování „jednotnosti“ v postojích členských zemí, otevřený útok se vede na tradiční a konzervativní hodnoty. Zmínka o milionech eur dává vzpomenout na Jakešův proslov o Haně Zagorové nebo na články z Rudého práva o Chartě 77. Jako by si média liberálního a socialistického směru zasloužila unijní dotace, zatímco ta ostatní by měla být odstřižena od jakýchkoli příjmů.

Zpráva byla odsouhlasena velkou většinou, nicméně obsahuje v závěru i disentní stanovisko irské europoslankyně Clare Dalyové:

„Zahraniční vměšování je vážnou společenskou újmou a zasluhuje si zvláštní pozornost, ale není ani nové, ani jím utrpí výhradně Evropa… Vyšetřování bylo využito ke zveličení hrozby ruského a čínského vměšování, k ignorování skutečných příčin krize politické legitimity v Evropě, ke stigmatizaci nesouhlasu s oficiální zahraniční politikou EU a k vytvoření přísně bezpečnostních důvodů k omezování svobody projevu a dalších základních práv. … Politický směr, ke kterému se Unie v této zprávě zavazuje, představuje vážné dlouhodobé poškození demokratického charakteru evropských společností. Příští generace budou litovat, že tento dokument vůbec vznikl.“

Výsledky hlasování o pozměňovacích návrzích najdete od strany 19, definitivní text zde.