Francouzský stát vás plánuje nutit do elektromobilu |

Volkswagen-ID7-GTX-Tourer-etuviisto-Kuva-Volkswagen-696x464mobilvw

Sdílet článek:

ALEXIS SÉMANNE

V nedávných prohlášeních vyjádřila francouzská ministryně energetiky Olga Givernetová svoji frustraci, prohlásila: „jsem připravena podniknout silnou akci stran povinných opatření“, signalizovala tak vládní záměr, uvalit přísnější regulaci na společnosti, které neprovádějí přesun k zelené firemní flotile dostatečně rychle. Tento tlak na zavádění elektromobilů je částí větší agendy na snížení emisí uhlíku a podporování udržitelnosti ve Francii a v Evropě. Francouzská ministryně energetiky je připravena na to, aby pro byznys učinila povinným nákup většího procenta nízko emisních vozidel (jako jsou elektrické a hybridní automobily), když ten obnovuje svůj vozový park, protože dobrovolné úsilí se nesetkává s vládními environmentálními cíli. Výchozím cílem má být tlak na firmy, aby přešly na zelený vozový park rychleji, případně se zvýšila dostupnost elektromobil na trhu s ojetinami.

Vládní regulace: přístup tvrdé ruky

Jak Murray Rothbard stručně píše: „každé stavovské nebo administrativní pravidlo je tak nelegitimní a samo je invazí a kriminálním zásahem do majetkových práv nezločince.“ Toto pozorování je vysoce relevantní v případě intervence francouzské vlády do trhu s vozidly pro korporace. Donucováním těchto korporací k tomu, aby přijaly elektromobily, tak vláda účinně porušuje majetková práva byznysu. Rozhodnutí jaká vozidla kupovat by mělo spočívat na firmách, mělo by být založeno na jejich ekonomické kalkulaci, ne na byrokratech, kteří chtějí dosáhnout politicky motivované cíle.

Tento typ donucení ignoruje základní principy svobodného trhu. Podnikání funguje nejlépe, když může dělat rozhodnutí, která jsou založená na jeho analýze nákladů a výnosů bez toho, aby bylo nuceno do toho, aby se shodovalo s arbitrárními nařízeními. Rothbardův pohled zdůrazňuje, že státní donucení prospívá jedné straně na náklady jiných stran, vytváří neefektivnost a chaos na trhu. Tím, že se byznys nutí do toho, aby se podrobil mandátům ohledně elektromobilů, vláda narušuje přirozený tok uskutečňování ekonomických rozhodnutí, což vede k nepředvídaným negativním následkům. Jistě francouzská ministryně energetiky Olga Givernotová ignoruje to, že nikdy nepracovala přímo v energetickém sektoru, na trhu vozidel a pravděpodobně nikdy nestudovala ekonomii.

Špatná alokace zdrojů

Jednou z hlavních námitek ohledně intervencí jak poznamenal Rothbard ve své knize „Zásady ekonomie“ je ta, že: „donucení vede jen k dalším problémům: je neefektivní a chaotické, poškozuje produkci a vede ke kumulujícím se a nepředvídaným těžkostem.“ To je zvláště pravdou pro tlak francouzské vlády ohledně elektromobilů. Zatímco záměrem je omezit emise uhlíku, ve skutečnosti takovéto centralizované nařízení vyústí ve špatnou alokaci zdrojů. Uvalením vrchnostenských regulací vláda narušuje přirozený proces pomocí kterého podnikání vytváří rozhodnutí, nutí je investovat předčasně do elektromobilů spíše než, aby se firmy zaměřily na produktivnější inovace.

Pro příklad firmy váhají s přechodem na elektromobily kvůli tomu, že se zabývají autonomními vozidly a dlouhodobými finančními dopady. Nutit firmy k předčasnému nákupu elektromobilů bez toho, aby se trhu dovolilo přirozeně inovovat a vylepšovat technologie, vede k neefektivní alokaci kapitálu. Zdroje, které by mohly býti lépe investovány v jiných produktivních oblastech podnikání, jsou odkloněny tak, aby splnily regulační nařízení. Tato špatná alokace poškozuje ekonomický růst a inovace, protože podnikání musí splňovat vládní regulace místo toho, aby bylo odpovědno tržním signálům.

Nezamýšlené následky zdanění a regulací

Připomeňme, že ve Francii je jen 11 % vozidel firem elektrických ve srovnání s 35 % v Belgii a Dánsku, kde byl přijaty podstatnější rozpočtové motivy. I když francouzská vláda může býti lákána ke sledování stejné cesty pomocí nárůstu zdanění a počtu pokut firmám, které se nepodrobí, takováto opatření jen problém zhorší. Zdanění a regulace v tomto případě působí jako forma donucení. Vládní riskování omezuje celkovou produktivitu tím, že zvyšuje finanční břemeno byznysu, který neplní kvóty na elektromobily. Společnosti mohou omezit jiné investice jako je najímaní pracujících nebo rozšiřování svých operací, aby splnily nákladné environmentální regulace. Tyto vlnové efekty ovlivňují ekonomiku, omezují růst a zvyšují nezaměstnanost.

Navíc jak tvrdil Rothbard „vládní regulace samotné jsou příčinou problému.“ Skutečnost, že vláda uvaluje nařízení na byznys, vytváří v prvé řadě tržní distrorze. Pokud by společnosti byly ponechány tak, aby mohly působit volně, přijaly by elektromobily (nebo také ne), pokud by to pro ně dávalo ekonomický smysl, ne kvůli vládnímu donucení.

Břemeno uvalené na malé a střední podnikání

Jeden z nejpřehlíženějších aspektů vládní regulace je disproporční dopad na menší podnikání. Rothbard ve své knize „The Progressive Era“ poznamenává, že náklady na splnění pravidel „uvalují dodatečné náklady na malé, nové a inovativní konkurenty a poškozují jejich šance soutěžit s existujícími a staršími, většími firmami.“ To je zvláště důležité v případě nařízení ohledně elektromobilů, které je uvaleno na francouzské firmy.

Velké společnosti jako Carrefour a Iliad mají finanční zdroje na postupnou přeměnu parku na elektromobily bez výrazného přerušení svých operací. Nicméně pro malé a střední podnikání může být nákup nových elektromobilů, instalování nabíjecí infrastruktury a údržba těchto vozidel prohibitivní. Společnosti s více než 100 vozidly musí nakoupit 20 % nízko-emisních vozidel, když svůj vozový park obnovují. Tento druh nařízení může vést k významnému finančnímu vypětí pro menší firmy, které působí v rámci těsnějších rozpočtových omezení. K omezení jejich schopnosti investovat pro dosažení růstu a inovací.

Závěr: nechme rozhodnout trh

Přístup francouzské vlády k ozelenění vozového parku firem je typický pro širší záležitost státních zásahů do ekonomiky. Uvalením svých mandátů na podnikání vláda narušuje přirozené fungování trhu, což vede k neefektivnosti, ke špatné alokaci zdrojů a nezamýšleným následkům. Jak Rothbard napsal v „Zásadách ekonomie“: „Na svobodném trhu není vůbec žádné donucení.“ Jen pomocí dobrovolných, trhem utvářených rozhodnutí může podnikání prosperovat a inovovat.

Spíše než nutit společnosti k přijetí elektromobilů pomocí regulace, by francouzská vláda měla dovolit trhu určit, kdy a jak toto přijetí nastane. Podnikání reagující na spotřebitelskou poptávku a ekonomické motivy přirozeně přijme udržitelnější praxi, když je v jeho finančním zájmu tak učinit. Mezitím by vláda měla omezit překážky uvalené na inovace a konkurenci, a ne uvalovat nařízení tvrdou rukou státu, kterážto křiví trh a vytváří dlouhodobé ekonomické škody.