Jak mě omikron drtil a kosil

Říká se, že je lepší jednou vidět než desetkrát slyšet. V případě čínské komunistcké chřipky by se to dalo parafrázovat na „lepší jednou se nakazit než desetkrát poslouchat slinty Václava Hořejšího“.

Part I. Hrozný virus útočí!

Čínskou chřipku přitáhla Jája ze školy. Ano, je pravda, že se omikron dobře šíří, protože z 19 harantů ve třídě se jich nakazilo 14. Ne, není pravda, že by bylo špatně, že se omikron dobře šíří, protože třída se vymarodila a poměrně rychle se vrátila k normálnímu životu, takže teď jako třída normálně fungují.

Jak vím, že Jája přitáhla omikron? Jája šla na pičiár test a její vzorek byl slosován k nějaké detailnější analýze, ze které se za dva dny vrátila nějaká statistická analýza, že na 85% se jedná o omikron.

To samozřejmě zvýšilo Jájy atraktivitu na trhu s přirozenou vakcinací. Za účelem promořování jsme hráli několik kol stolní hry Minecraft. Úspěšně jsem se nakazil já, Kakuna i žena, i když tam to bylo s problémy.

Nesouhlasím se srovnávám covidu se chřipkou, protože chřipka je mnohem horší. Pokládám chřipku za nebanální onemocnění, protože mě vždy paralyzuje na týden. Stejně tak nesouhlasím s tím, že by covid byl jako rýma, protože rýma u mě trvá v rozporu se známou prognosticko-terapeutickou poučkou deset dnů. Nesnáším rýmu a kdybych měl volit mezi rýmou a covidem, tak beru covid všema deseti.

Hrozná smrtící infekce probíhala zhruba tak, že jsem čtvrtý den po Minecraft party celé dopoledne opravoval auto, přičemž jsem si kolem poledního povšiml, že mi je nějak divně a bolí mě hlava. Tak jsem to v klidu dodělal a pak se rozhodl podpořit čínskou ekonomiku a udělat si test. Tentokrát jsem sáhnul po testovací sadě Singclean od firmy Hangzhou Medical Products, což uvádím zejména proto, abychom všichni pochopili, kdo má z pandemie profit. Názvy čínských testovacích sad mě nepřestanou fascinovat křečovitou snahou propojit plándemii made in China s pozitivními emocemi, v tomto případě se asi chtělo naznačit, že si máme radostí zazpívat, protože jsme čistí.

Dvě čárky na testeru jsem naposled viděl někdy před deseti lety, když se Kakuna přestal pohybovat pomocí bičíku, nicméně bylo jasné, že se Minecraft večer vyplatil a vykraftili jsme čínskou chřipku.

Večer se teplota zvedla na nějakých 39°C, tak jsem tam poslal jeden brufen a šel spát. Do rána teplota zmizela a naopak se objevila rýma, která vydržela celé dva dny. Tím byla interakce s tím hrozným zabijáckým virem skončena. Správné označení tedy není rýma ani chřipka, ale dvoudenní rýmička s jednodenní teplotou.

Nenechte se strašit různými Kubky a Smejkaly a Hořejšími. Ti lidé vůbec neví, o čem mluví a nikoho s koronavirem nejspíš mezi těmi jejich soustavnými mediálními prezentacemi neviděli. Kdysi, za dávných časů, byly tyto příznaky banální, běžné a nikoho nezajímaly. Podstatou této manipulace je pravděpodobnost, respektive to, že lidé pravděpodobnost moc neberou v potaz. Ano, jistě, pár desetin procenta lidí zemře na koronavirus, stejně jako na rýmu nebo na chřipku nebo se zadusí rohlíkem. Když doktor Kubek říká, že „ten virus je zabiják“, tak je to jen jedna polovina pravdy. Druhá je „ale ne moc pravděpodobně“. Je to stejné jako s dopravními nehodami. Pořád nám je ukazují, takže získáme dojem, že se dějí jak na běžícím páse. Neukazují nám miliony aut, které dojedou každý den v pořádku do cíle, den za dnem.

Kdysi se při podobných onemocněních říkalo „Čau, dneska nepřijdu, dostal jsem nějakou virózu“. Dnes je to životní událost spojená s celou řadou rituálů covidové církve. Jeden je, že se pomocí testu v nose hledá nosní virus.

Předně jsem se rozhodl kout železo, dokud je žhavé a objednal se na pičiár test co nejdřív, aby si to virus třeba nerozmyslel. Termín jsem našel následující den. V době testu jsem byl v podstatě klinicky zdráv, do testovacího místa vzdáleného asi kilometr a půl jsem se dopravil pěšky, neviděl jsem přitom žádnou covidovou mlhu ani jiný podobný píčoviny pro hypochondrické hipstery ze Seznam zpráv.

Během Minecraft seance se také podařilo nakazit Kakunu. Kakuna měl nespecifické příznaky spočívající v rýmě a bolesti hlavy. U mně i u dětí píčiár test vyšel pozitivně. Připadalo mi to zcela absurdní. Nejste nemocný, nemáte žádné příznaky čehokoli, ale přesto vás vyšetřují, šťourají se vám v nose, aby tam našli virus, který bývá v nose. Jaký má tohle reálný význam a pro koho je to přínosem, to jsem dosud nepochopil. Jeden test stojí 800 Kč, já bych raději, aby stát vynaložil 800 Kč na léčení lidí, kterým skutečně něco je.

Žena měla těžký průběh. Těžký průběh testování. Měla také nějaké příznaky, samozřejmě obdobně zdrcující, takže se také odebrala na šťourání a večer dorazil výsledek, že test je neprůkazný. Žena začala panikařit. Také se jí zachtělo pozitivního testu a mít na šest měsíců od těch zvyjebených koronabuzerantů klid. Snažil jsem se jí uklidnit tím, že přirozená imunita zase není kdovíjaká výhra, protože se jedná defacto o konkurenční produkt k očkování, které silně propaguje vláda a média a zkorumpovaní experti. Kdo má omikron, dal vlastně přednost konkurenčnímu produktu a riskuje problém s establishmentem. Nicméně žena si stála za svým a chtěla certifikát. Tak se nechala testovat tak dlouho, dokud to tam nebylo.

Tím testovací absurdita byla ještě frapantnější, během toho týdne protestovala naše rodina 4000 Kč, aniž by kdokoli měl jakýkoli zdravotní problém nad rámec běžného nachlazení. Rád si na to vzpomenu, až budu zase v bedně poslouchat, jak nějakému chudákovi děcku neproplatila pojišťovna nějaké pilule, operaci nebo protézu a rodiče museli prodat dům nebo si napůjčovat peníze po známých. Myslím že jen naprostá menšina lidí chápe reálný rozměr této zmrdoviny, protože kdyby jich bylo víc, museli by nutně začít defenestrovat.

Part II: Banánová republika nařizuje izolaci

Skončili jsme u toho, že jsem byl zdravý, nic mi nebylo a test ukázal, že jsem nemocný.

Ještě že (zatím) existují předplacené SIMky. Už před drahnou dobou jsem se vybavil covidovou SIMkou. Nejde mi ani tak o to, aby nebylo možné spojit moji totožnost s nějakým konkrétním telefonním číslem, což je v dnešní době značně naivní představa, ale abych nedal státu telefonní číslo, které používám primárně pro komunikaci se slušnými lidmi. Komunikace se státem, jeho poskoky a podobnými kurvami je toxická a je třeba ji od normální komunikace oddělit.

Na covidové číslo začala volat hygiena. Nejdřív mě upozornili, že jsem byl v kontaktu s nakaženou dcerou. Řekl jsem, že děkuji za info, to bylo ale překvapení. Ta dáma byla příjemná, trochu jsme vtipkovali a tím to skončilo. Chápal jsem to jako zcela nezávazné a nijak na to nereagoval. Vysvětlím později proč.

Po pozitivním pičiár testu zhruba v době, kdy jsem byl klinicky v pořádku, zavolali znovu. Byl jsem tak milostiv, že jsem jim to zvednul, přestože jsem se na ně také mohl vykašlat.

Druhý telefonát z hygieny už tak příjemný nebyl. První dotaz byl, zda já jsem já. Druhým sdělením bylo, že rozhovor bude nahráván. Chtěl jsem namítnout, že si nepřeji být nahráván, protože nevím, co se s nahrávkou později stane a žádné poučení jsem v tomto směru neobdržel, ale to bych se pak nic dalšího nedozvěděl a tak jsem to nechal být. Kromě toho bylo hned zpočátku jasné, že ta dáma na druhém konci nebude ta nejostřejší tužka v hygienickém penálu.

Dále jsem se od osoby na druhém konci drátu dozvěděl, že je i nařízena izolace 14 dnů.

„Pět.“

„Cože?“

„Pět!“, pravil jsem poněkud arogantně.

„Aha máte pravdu. Pět. Vono je to vode dneška.“

Den předtím došlo ke změně metodického pokynu, kterým se zkracovala doba karantény ze čtrnácti dnů na pět. To bylo samo o sobě absurdní, protože ten hrozivý virus i parametry jeho šíření byly stejné v ponděli i v úterý.

Ukončil jsem hovor s tou dámou a hodnotil jsem svou situaci z právního hlediska. Přemýšlel jsem o tom, co to vlastně nyní bylo. Měl jsem to vnímat tak, že mi oprávněná úřední osoba právě doručila rozhodnutí, že je mi nařízena izolace? Ano, asi jsem to měl takto vnímat, ale způsob, jak to bylo učiněno, nesplňoval ani základní zákonné požadavky na takový úřední úkon. Během hovoru ani jednou slovo „rozhodnutí“ nepadlo. Asi bych dokázal pochopit, kdyby mi dáma sdělovala, že jsem nakažený nějakou strašnou nemocí, písemné rozhodnutí o nařízení izolace je již na cestě a že mě žádá, abych do doby doručení rozhodnutí dobrovolně dodržoval pravidla izolace, ale ani nic takového neproběhlo.

Neměl jsem tedy rozhodnutí ve smyslu zákona, nebylo mi doručeno a nakonec jsem neměl ani jistotu, že ta „oprávněná“ „úřední“ osoba na druhém konci linky je skutečně oprávněná a úřední, vlastně jsem si byl jist jen tím, že to byla osoba, i když myslím, že každý chatbot by odvedl lepší práci. Nakonec jsem se usnesl, že to byl takový ten telefonát, ve kterém vám chtějí prodat hrnce nebo energii nakoupenou za spotové ceny a že na to nebudu brát zřetel, až dokud nedorazí úřední rozhodnutí mající náležitosti podle § 68 správního řádu. Mám datovou schránku a tak jistě nebude problém mi ho doručit. Až přijde, tak se s ní seznámím a podle toho se zařídím.

Také jsem si říkal, že takovým nebo obdobným způsobem byla již izolace nařízena zhruba dvěma miliónům osob a kolik z nich si uvědomilo, že tento „právní úkon“ je nezákonný a není zdrojem ani základní právní jistoty. Volá vám někdo „z hygieny“, ale taky to může být klidně voják nebo hasič, a sděluje vám, že na dva týdny máte být zbaven svobody pohybu, protože nějakým testem vám našli v nose nosní virus. Nemůžete si dojít nakupit, za rodinou, dokonce nesmíte ani na zahradu. To pokládám za velmi závažný zásah do mých základních práv, něco jako vězení, či spíše horší, protože v base jsou alespoň vycházky a je možné si dojít nakoupit. To skutečně ti lidé strpí? Proboha proč?

Někdo by mohl namítnout, že přece nemohu očekávat nějaké právně perfektní rozhodnutí, když tu máme pandemickou válku, rekordní denní nárůsty nakažených, důchodci padají jak mouchy do mrazáků v ulících a dochází dřevo na rakve. Víte co? Můžu. Tohle není moje starost, to starost státu a jeho institucí. Už dva roky tady máme nějakou situaci, hygienici dostali odměny, správní řád obsahuje dostatek prostředků, jak uložit nějakou povinnost ihned, a i kdyby to nešlo, tak tady máme čtyřicet tisíc policistů a dvacet tisíc strážníků. Když mohlo 27 tisíc policistů obejdovat loni v březnu u silnic a vymáhat zbytečný zákaz cestování z okresu do okresu, může stejný počet policistů doručovat rozhodnutí osobně. Je mi u prdele, jak si to stát zařídí, když chce lidi zavírat doma, bude se na to muset nějak zařídit, protože na moji vstřícnost, ohleduplnost a toleranci spoléhá marně. Rozesílat výzvy k úhradě určené částky z měření rychlosti automatickými radary jim taky jde docela rychle.

Píšu tohle mimojiné pro ty nešťastníky, co mají nějaké oplétačky se státem kvůli nedodržování pravidel izolace. Třeba jako tento nešťastník, co se vzdálil z izolace, zatímco mu hořel dům. Pokud hodlá stát a jeho přemotivované silové složky nějakou izolaci vymáhat, budou ji muset napřed procesně správně nařídit. Ref. č. j. 10 As 229/2021 z 31. 8. 2021.

Písemné rozhodnutí dodnes nedorazilo.

Part III Kurvystán Dr. Fialy

Tím se plynule dostáváme k největšímu právnímu svinstvu poslední doby, kterému se říká „novela pandemického zákona“ a který v podstatě zavádí covidové stanné právo na neomezenou dobu.

Oni totiž ty zmrdi dobře ví, že nyní porušují zákon ve velkém, jen to nahlas neříkají. Současně jsou příliš pohodlní, aby to zákonně konformním způsobem vyřešili, a tak prostě chtějí tu nezákonnost uzákonit.

O omezení našich svobod se bude rozhodovat ústně nebo písemně, a to i za pomoci např. sms zprávy, které nemusí odeslat jen oprávněná úřední osoba, ale kdokoli, koho tím oprávněná úřední osoba pověří. Tedy třeba učitel. Rozhodnutí nemusí nijak odůvodňovat a není se proti němu kam odvolat. Zavádí se přitom fikce doručení, tedy právně významným je pouze odeslání zprávy nebo uskutečnění telefonátu, nikoli to, zda jej adresát obdržel, přečetl nebo pochopil. Opravný prostředek přítomný v návrhu zákona je principálně neúčinný a je tam jen proto, aby vzbuzoval zdání ústavnosti.

V pandemickém zákoně je také obsaženo něco jako izolace light („zdržovat se odděleně“), kdy se na příkaz nějakého bojovníka s koronou musíte odebrat do izolace na 72 hodin jen na základě antigenního testu. Zavádí se tedy něco jako presumpce infekčnosti na základě nezpůsobilé orientační testovací metody. V jiné části tohoto děsivého zákona je zase obsaženo, že povinnost „zdržovat se odděleně“ vznikne i po návratu ze zahraničí, kde je vysoké riziko nákazy, není tedy potřeba ani pozitivné orientační test. Do toho likvidační pokuty v řádu miliónů.

Je tam toho mraky. Více zde nebo zde.

Doufám, že si to přečtou hlavně ty naivní osoby, které nedůvodně spojovaly novou vládu s právním státem, zákonností a koncem marasmu spojovaného s agresívním Hamáčkobabišismem. Je sice pravda, že návrh zákona vznikl nejspíš ještě v Babišově vládě, ale podepsaný je pod tím Válek s Fialou.

Velice mě pobavilo, jak si hlásná koronatrouba postěžovala, že voliči kontaktují jejich zvolené zástupce, tedy jednají přesně v duchu zastupitelské demokracie. Já to chápu jako test, jak moc v prdeli to je a kdo na jaké straně stojí. Bude mě zajímat seznam vlastizrádců, kteří pro to svinstvo zvednou ruku a také mě zajímá, kam se půjdou schovat stejně jako soudruh Trudeau. Jedná se totiž pravděpodobně o největší útok na právní stát od Vítězného února.