ANDREW THORNEBROOKE
V prezidentském klání, které se vyznačuje výraznými protiklady, se viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump v málokteré politické oblasti rozcházejí tak výrazně jako v otázce války na Ukrajině.
Harrisová se snaží zaujmout pozici nástupkyně politiky Bidenovy administrativy a navrhuje pokračování jejích tvrdých ekonomických opatření proti Rusku, jakož i závazek poskytovat Ukrajině americkou bezpečnostní pomoc na dobu neurčitou.
Trump mezitím kritizoval takovou politiku jako nebezpečí války mezi Ruskem a NATO a naznačil, že by byl mírovým prostředníkem, který by přivedl Rusko zpět k jednacímu stolu za účelem jeho opětovné integrace se Západem.
Oba kandidáti zůstali poměrně mlčenliví, pokud jde o podrobnosti toho, jak by přiměli Moskvu a Kyjev ke společnému řešení a ukončení války, ale oba také učinili rozsáhlá prohlášení o důležitosti své vlastní vize řešení konfliktu.
Sam Kessler, geopolitický analytik z poradenské společnosti North Star Support Group, řekl deníku Epoch Times, že značně rozdílné postoje k Ukrajině pramení ze „dvou odlišných zahraničněpolitických filozofií“.
Na jedné straně podle něj stojí Bidenovo a Harrisové smýšlení z dob studené války, které usiluje o degradaci Ruska prostřednictvím zástupné války na Ukrajině. Na druhé straně zde byl Trumpův realistický politický přístup, který se snažil vypořádat se schopnostmi USA takovými, jaké skutečně jsou, a přeorientovat se na boj s Čínou.
Tyto dvě filozofie vedou podle Kesslera k odlišným strategiím.
„Postoj viceprezidentky Harrisové k Ukrajině je … pokračovat v podpoře Ukrajinců v boji proti Rusům,“ řekl Kessler.
„Postoj bývalého prezidenta Trumpa spočívá především v řešení konfliktu dříve, než se situace vymkne kontrole a šance na nápravu vztahů s Rusy přestane úplně existovat.“
Harrisová by „zátěžově testovala“ mezinárodní systém
Harrisová uvedla, že je odhodlána bránit suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, a poukázala na svou roli při vytváření podpůrné sítě 50 zemí, které dodávají zbraně a další pomoc Ukrajině, aby mohla udržet svou obranu.
Kampaň Harrisové na žádost o komentář nereagovala, ale Harrisová již dříve naznačila, že Trumpovy výzvy k vyjednávání o ukončení války se rovnají kapitulaci a že by takový postup nepodpořila.
Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským koncem září Harrisová uvedla, že jakékoli návrhy na to, že by Ukrajina mohla postoupit území Rusku, jsou „nebezpečné a nepřijatelné“.
„Nejsou to mírové návrhy,“ řekla. „Jsou to naopak návrhy na kapitulaci.“
Vojáci z 3. praporu 321. polního dělostřeleckého pluku 18. polní dělostřelecké brigády provádějí 14. prosince 2021 ostré střelecké zkoušky na raketové základně White Sands Missile Range v americkém státě New York. (John Hamilton / U.S. Army)
Harrisová, která odráží Kesslerem zmíněnou filozofii studené války, uvedla, že se Spojené státy snaží podpořit Ukrajinu, „protože je to v našem strategickém zájmu“.
Kessler řekl, že administrativa Harrisové, podobně jako Bidenova, by proto mohla konflikt eskalovat buď přímo, nebo nepřímo, pokud by si myslela, že to povede k oslabení ruských schopností.
„Prezidenství Harrisové bude pravděpodobně pokračovat v podpoře války na Ukrajině, stejně jako ji posune dál, což může znamenat riziko většího konfliktu a zatažení USA a NATO do přímé konfrontace,“ uvedl Kessler.
Klíčovou oblastí, kde by mohlo dojít k eskalaci, je otázka, zda by Ukrajině mělo být povoleno používat americké zbraně k úderům na cíle hluboko uvnitř ruského území.
Zelenskyj prohlásil, že Rusko musí být „donuceno k míru“, a proto se snaží použít americké zbraně dlouhého doletu proti cílům v Rusku, „aby přivedl Putina k jednacímu stolu“ a zvýšil vyjednávací páku Ukrajiny.
Bílý dům dosud takové žádosti odmítal a zakazoval Ukrajině používat zbraně k úderům hluboko na území Ruska.
Přimět Bidena a Harrisovou, aby změnili názor na tento postoj, však bylo údajně ústředním bodem takzvaného „vítězného plánu“, který Zelenskyj minulý měsíc předložil Bílému domu.
Moskva mezitím signalizovala, že by takový krok považovala za eskalaci – nejen ze strany Ukrajiny, ale i ze strany Spojených států.
Rizika pokračující podpory Ukrajiny ze strany USA by mohla vést k větší nestabilitě mezinárodního systému, která může zahrnovat celou řadu oblastí s dopadem na globální ekonomiku.
Sam Kessler, geopolitický analytik, North Star Support Group
Ruský prezident Vladimir Putin koncem září v rozhovoru s novináři prohlásil, že Moskva zvažuje změny své jaderné doktríny.
Jedna z těchto navrhovaných změn by Rusku umožnila použít jaderné zbraně proti jaderné mocnosti, která podporuje agresi proti Rusku, a to i v případě, že útok sama neprovedla.
Putin uvedl, že jaderný úder by mohl být nařízen v reakci na hromadný útok „strategickými nebo taktickými letadly, řízenými střelami, bezpilotními letadly, hypersonickými a jinými letadly“, pokud by je podporovala nebo dodávala jaderná mocnost.
Jinými slovy, pokud by Spojené státy dodaly Ukrajině rakety dlouhého doletu a Ukrajina by tyto rakety použila proti Rusku, pak by ruské orgány považovaly Spojené státy za legitimní cíl jaderné odvety.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo), viceprezidentka Kamala Harrisová a členové jejich delegací se setkávají na jednání v německém Mnichově dne 17. února 2024. (Tobias Schwarz /POOL /AFP via Getty Images)
Podle Kesslera by vláda Harrisové pravděpodobně sloužila jako „zátěžový test“ pro mezinárodní systém, protože bezpečnostní protokoly na celém světě by byly vystaveny velké nestabilitě a vlastní zdroje Spojených států by byly v konfrontaci s Ruskem ještě více napjaté.
„Rizika pokračující podpory Ukrajiny ze strany USA by mohla vést k větší nestabilitě v mezinárodním systému, což může zahrnovat širokou škálu oblastí s dopadem na globální ekonomiku, stejně jako takové věci, jako je lodní doprava, bezpečnost nebo přístup k dodavatelským řetězcům a výroba.“
Trump by se snažil o kompromis s Ruskem
Právě hrozba ruského jaderného arzenálu, který je největší na světě, nejvíce formovala Trumpův přístup k válce na Ukrajině.
V projevu během první prezidentské debaty v září Trump řekl, že Bidenova administrativa nebere ruský jaderný arzenál dostatečně vážně a že se Harrisová nezdá být znepokojena možností, že by Rusko mohlo zahájit jadernou válku.
„Má jaderné zbraně. Na to nikdo nikdy nemyslí. A nakonec je možná použije,“ řekl Trump s odkazem na Putina.
„Skončíme ve třetí světové válce a bude to válka jako žádná jiná kvůli jaderným zbraním, síle zbraní.“
Za tímto účelem se Trump snažil postavit svou ochotu jednat s Ruskem jako charakteristický rys své zahraniční politiky. Řekl, že by přiměl Putina a Zelenského, aby spolu jednali o ukončení války, a to ještě před nástupem do úřadu.
„Pokud zvítězím, až budu zvoleným prezidentem, udělám to, že budu mluvit s jedním, budu mluvit s druhým. Dám je dohromady,“ řekl.
V komentáři, který deníku Epoch Times poskytl jeho volební štáb, Trump uvedl, že je „jediný, kdo může dosáhnout zastavení války“, protože jako jediný usiluje o to, aby se obě strany spojily k jednání.
Pouze americká síla zajistí vyřešení ukrajinského konfliktu za podmínek, které jsou v souladu s národními zájmy USA.
Alex Gray, bývalý personální šéf Národní bezpečnostní rady Bílého domu
„Nemělo se s tím vůbec začínat,“ řekl Trump. „Harrisová a Biden nevědí, co dělat a jak to ukončit.“
Další otázkou, která formuje Trumpův přístup k Ukrajině, je obava, že pokusy o vykrvácení Ruska odčerpávají americké zdroje, které by jinak mohly být věnovány na stále antagonističtější soupeření Spojených států s komunistickou Čínou.
Alex Gray, který za Trumpa v letech 2019–2021 působil jako personální šéf Rady pro národní bezpečnost Bílého domu, uvedl, že se Trump domnívá, že rychlé ukončení války na Ukrajině je životně důležité pro zachování větších národních bezpečnostních zájmů.
„Prezident Trump chápe, že pokračující konflikt na Ukrajině není v americkém národním zájmu a odvádí naši pozornost od schopnosti čelit Komunistické straně Číny v celosvětovém měřítku,“ řekl Gray deníku Epoch Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jde s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem na setkání v New Yorku dne 27. září 2024. (Alex Kent / Getty Images)
„Pouze americká síla zajistí vyřešení konfliktu na Ukrajině za podmínek, které jsou v souladu s národními zájmy USA.“
Z tohoto důvodu se podle Graye Trumpova politika orientuje spíše na zvyšování vlastních odstrašujících schopností a energetickou dominanci Spojených států s cílem udržet globální pořádek než na využívání zástupných válek k degradaci protivníkových mocností.
Přesto se druhá Trumpova administrativa nemusí z Ukrajiny tak snadno vymanit.
Kessler vysvětlil, že vzájemná provázanost konfliktů po celém světě, zejména s ohledem na vztahy mezi Ruskem, Čínou a Íránem, by mohla proces vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny značně zkomplikovat.
„Při jednáních může jít méně o to být na válečné úrovni a více o vytvoření nové udržitelné normy v diplomatických vztazích,“ řekl Kessler.
„Trumpovo prezidentství se může stále potýkat s nutností podporovat válku, protože v tomto okamžiku může být obtížnější najít rychlejší mír – pokud vůbec nějaký – v nejbližší budoucnosti.“
Jednou z klíčových otázek ovlivňujících možnost míru je podle něj to, zda se podaří odvrátit Rusko od jeho rostoucí závislosti na Číně a přijetí eurasijství v protikladu k evropským normativním vztahům.
„Putin může být ochotnější najít dlouhodobé mírové řešení se Západem, pokud se naskytne příležitost, ale je v pozici, kdy nemá jinou možnost než hrát na obě strany geopolitického spektra,“ řekl Kessler.
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář