Jan Pavel děkuje komunistickému rozvědčíkovi |

Sdílet článek:

TOM TOM

Nevím přesně, kde je papež Jan Pavel II. pohřben, ale pokud je pravda, to, co se říká o otáčení se v hrobě, musel 28. října roku 2024 rotovat jak vysokoobrátkové turbína. Tohle skutečně nevymyslíš.

Bývalý dlouholetý člen Komunistické strany Československa, rozvědčík, agent tajné služby, pocházející z protekční stalinistické bolševické rodiny (t.č. v manželském svazku s totálně nenažranou politručkou, samozřejmě také bývalou členkou KSČ) uděluje státní vyznamenání neúnavnému bojovníkovi proti komunistické diktatuře, legendárnímu papeži Janu Pavlu II. Ještě štěstí, že se toho Jan Pavel nedožil.

I další udělená vyznamenání agentem Pávkem byla výživná. Kupříkladu Ondřej Vetchý, iniciátor aktivity S komunisty se nemluví, dojatě, se slzami v očích přijímá vyznamenání od normalizačního bolševika. Ještě chvíli, a dojetím by se rozplynul.

Mimochodem v tomto obskurním spolku (S komunisty se nemluví) najdeme více zajímavých jmen. Jmen lidí, kteří se s komunistickým režimem zapletli více, než bylo v té době nutné, nebo byli přímo členy KSČ. A také potomky protekčních bolševických soudruhů. Například režiséra Václava Marhoula. I jeho rodina stála na té správné straně. Samozřejmě za komunistů.

Zaplaťpánbůh, že největšímu průseru jsme ušli, když mezi vyznamenanými in memoriam nebyl Karel Kryl. Ale co, možná příští rok. Je třeba otestovat, jak budou ovečky reagovat.

Někdy si skutečně říkám, kam až jsme to dospěli. Jak je možné, že 35 let po revoluci máme v čele státu to co nyní máme? Už jsme skutečně na všechno zapomněli? Teď nemyslím na ony obligátní fronty na banány, ale na kádrování, na fízlování a udávání (pravda, to nyní přichází opět do módy), na výjezdní doložky, zadrátované hranice, na posudky, kdy jeden list papíru mohl člověku totálně zničit život, a nebylo proti tomu odvolání.

Souhlasím, že současný prezident v porovnání s minulým prezidentem vypadá značně důstojněji. Ale – i Adolf Hitler se nechával na propagačních fotografiích fotit s dětmi či se zvířátky. Znamená to, že je to menší zločinec? Jistěže ne. Za člověka, za muže totiž hovoří činy a ne to, jak dobře se dokáže obléci.

A za našeho současného prezidenta hovoří činný poměrně jasně. Kam vítr, tam plášť. Vůbec nepochybuji o tom, že kdyby nás za několik týdnů zabrali Číňané, nechá si mezi prvními přeoperovat oči našikmo, a v případě zabrání Země Marťany máme druhý den prezidenta ve slušivě zelené barvě.

Ale dobře, to je prezident. Co těch 30 % lidí, kteří ho volili? Dá se říci, že ani Babiš, ani tetuše Danuše, ani ostatní kandidáti optimální volby rozhodně nebyli. Ale kterýkoliv z kandidátů poslední prezidentské volby byl vždy lepší než to, co nyní na hradě sedí.

Na dobu minulou bychom skutečně neměli zapomínat. A rovněž bychom neměli zapomínat na lidi, kteří této době ochotně sloužili. Nebyl to zdaleka jen nynější prezident.

Proti nim stáli v době bezpráví právě disidenti. Asi by nebylo správné, kdyby se teď 35 let po revoluci komukoliv mstili. Na druhé straně, právě oni by zapomínat neměli.