Je těžba bitcoinů opravdu hrozbou pro životní prostředí?

Bitcoin a ekologie – neverending story

Pokud se lidí zeptáte, co je pro ně to nejdůležitější na světě, odpoví něco jako rodina, zdraví, vzdělání, práce, příroda, čas, a peníze. Preference jednotlivců se budou lišit. Málokdo odpoví, že na prvním místě jsou peníze. Někdo by mohl říct, že za peníze se dá koupit vše. Dá se za ně koupit hodně, ale rozhodně ne vše. Pro hodně lidí platí, že se pachtí za více penězi a přicházejí o vše ostatní. Pokud někdo pracuje nad míru, ničí si zdraví stresem nebo vyšší fyzickou zátěží, nemá čas na rodinu a přírodu si také moc neužije. Jen malá část populace má to štěstí říct, že si za peníze může koupit čas a šetřit si své zdraví.

Položme si ještě jednu otázku. Je pro lidskou populaci důležitější zdravé životní prostředí, nebo peníze? Dalo by se říct že obojí, ale životní prostředí bude na prvním místě. Pokud budeme dýchat znečištěný vzduch a pít špinavou vodu, tak prostě umřeme dříve.

Když Elon Musk oznámil, že si Tesla přidá bitcoiny do své rozvahy a bude je akceptovat jako platidlo za elektromobily, všichni se radovali. Poté si to rozmyslel, poukázal na negativní dopad těžby bitcoinů na životní prostředí a tím otevřel pomyslnou Pandořinu skříňku. Trh zareagoval negativně a strhla se argumentační válka mezi proponenty kryptoměn a bojovníky za životní prostředí. Elonovi můžeme být vděční za to, že na toto téma upozornil a otevřel ho. Zdá se, že mnoho investorů nemá přehled o tom, kde a jak těžba probíhá a jaký dopad na životní prostředí má.

Kryptoměny přišly na svět, aby vyřešili některé finanční problémy. Lidé by však měli pečlivě zvážit, jestli nám toto řešení stojí za to a jestli ho akceptujeme i za cenu vysoké náročnosti na spotřebu energie. Krypto-komunita dobře zná argumenty pro. Já se v textu postavím spíše někam mezi neutrální pozici a zastánce za životní prostředí. Pro fanouška kryptoměn je příliš snadné říct, že nám Bitcoin stojí za vysokou energetickou náročnost. Argumentoval by převážně na technologické či finanční bázi. To však nestačí. Na problém je potřeba podívat se holisticky. Nemá smysl řešit svět globálních financí bez kontextu ostatních průmyslových odvětví a bez snahy o snížení emisí uhlíku.

Jak je těžba bitcoinů energeticky náročná?

Na tuto otázku nám odpoví nástroj vytvořený na Univerzitě v Cambridge, který nám poskytuje roční odhadovaný průměr spotřeby. V době psaní je to asi 140 TWh. Tento údaj běžnému člověku moc neřekne, takže si ho dejme do kontextu, který bude více zřejmý. Terawatthodina (TWh) je velikost elektřiny, která představuje 1 bilion wattů udržovaných po dobu jedné hodiny. Norsko spotřebuje 124 TWh, stát New York spotřebuje 161 TWh. Globální společnost Google spotřebuje 12 TWh, Facebook 5 TWh. Světová datová centra dohromady spotřebují 205 TWh. Nyní je asi zřejmé, o jakých číslech se bavíme.

Je v tomto kontextu spotřeba 140 TWh hodně nebo málo? Na tuto otázku je těžké odpovědět, neboť se bavíme o něčem, co je volatilní. Spotřeba energie je přímo spojená s cenou bitcoinu. V medvědím trhu tak bude spotřeba energie nižší. V býčím trhu budeme dosahovat na nová maxima. Pokud vzroste cena mincí desetkrát, naroste adekvátně také spotřeba. Pokud letos dosáhneme na hodnotu 100,000 USD za jednu minci, vyskočí nám spotřeba zhruba na 300 TWh. Chcete bitcoin za 1 milion USD? Vězte, že spotřeba energie se dostane někam na 2,800 TWh, což by uživilo asi 20 států jako je Norsko.

V dlouhodobém horizontu nám pomůže proces půlení, který snižuje odměnu. Tím se bude naštěstí snižovat také spotřebovaná energie. Nebo naneštěstí? Snižováním spotřeby se snižuje také bezpečnost protokolu. Nejsilnějším argumentem Bitcoinu je jeho neotřesitelná bezpečnost. Jenže bezpečnost je atribut, který se může kvůli půlení snižovat, pokud cena úměrně neporoste a nebude to kompenzovat. Pokud vezmete do ruky kalkulačku, zjistíte že Bitcoin bude v roce 2036 přibližně stejně bezpečný jako nyní jen v případě, že se cena dostane někam na 1 milion USD. Je tak otázka, jestli je bezpečnost Bitcoinu dlouhodobě udržitelná. Bez růstu ceny jednoduše není.

Nabízí se tedy další otázka, budou lidé schopni unést fakt, že se může bezpečnost protokolu snižovat? Jeho finanční a sociální vliv bude růst, takže by měla růst také bezpečnost. Ne klesat. Stojíme tak před zajímavým dilematem. Chceme tlačit na růst ceny, čímž pomáháme bezpečnosti, ale bohužel zároveň podporujeme vyšší spotřebu energie. Jsme ochotni akceptovat snižující se bezpečnost s tím, že to může stačit? Posuňme se o dalších 8 let dopředu. Aby se stejná bezpečnost udržela i v roce 2044, měli bychom Bitcoin vidět někde na 4 milionech USD. Zkuste se sami podívat ještě více do budoucnosti. Možná přehodnotíte svoji strategii, co se týče spoření na důchod.

K celému tématu je nutné dodat, že PoW nepoužívá jen Bitcoin, ale také další projekty. Je proto nutné dívat se na konzumaci energie v kontextu všech existujících projektů. Regulátoři a environmentalisté nebudou dělat rozdíly mezi Bitcoinem a třeba Litecoinem. Těžko může někdo někomu říct, že jeden projekt je ten dobrý a druhý špatný. Klony Bitcoinu, ale třeba také Ethereum, které stále používá PoW, jsou nyní v této otázce přítěží.

Jak to s těžbou Bitcoinu vypadá dnes

Hned v úvodu je potřeba říct, že v tématu není snadné se zorientovat. Těžba je decentralizovaná a ne každý je ochoten sdílet informace o tom, odkud čerpá energii. Orientaci nám ulehčuje fakt, že se bitcoiny těží asi ze 75 až 80 % v Číně, kde se nacházejí obrovské těžební farmy. K dispozici máme několik studií, kde ta asi nejobjektivnější pochází přímo z Číny a byla revidovaná a publikovaná magazínem Nature. Ze studie se dozvíme, že by Čína mohla v důsledku těžby bitcoinů, která je náročná na emise uhlíku, překročit své cíle v oblasti snižování emisí. V Číně, kde je levná elektřina a relativně snadný přístup k výrobcům specializovaného hardwaru. Díky tomu se těžbě v Číně daří a přesouvat ji jinam zvyšuje náklady. V důsledku toho je uhlíková stopa této země v oblasti bitcoinů stejně velká jako jedno z deseti největších měst v Číně. Prezident Si Ťin-pching loni prohlásil, že země chce dosáhnout maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.

Těžba bitcoinů je navržena tak aby byla decentralizovaná, ale přirozeně se centralizuje tam, kde je levná energie. Důsledky těžby se tak nerozloží na jednotlivé státy různě po světě, ale odnáší to převážně hlavně Čína, která je tak přímo ohrožena nesplněním svého závazku. Pro výrobu elektrické energie v Číně se používají převážně dva zdroje. Uhlí jakožto špinavý zdroj a voda jakožto zdroj čistý. Konzumace energie se odvíjí hlavně od lokace, kde je daná těžební farma postavená. Monzunové období, zpravidla od června do října, přináší nadměrné srážky, a tím i levnou vodní energii. Těžaři se tak k tomuto zdroji dočasně stěhují.

O závislosti těžby na uhlí nás mohla přesvědčit nedávná nehoda, při které došlo k odstavení uhelných elektráren v uhelných dolech v provinciích Šan-si, Sin-ťiang a Kuej-čou. Nehoda způsobila viditelný pokles hash-rate a světu připomněla, jak ošemetná je centralizace i na této úrovni. Pokles hash-rate není pro Bitcoin fatální, je spíše uživatelsky nepříjemný. Bloky se těží pomaleji a lidé si tak musí připlatit za transakce a počkat delší dobu na jejich zařazení do bloku. To platí do doby, než dojde k úpravě obtížnosti, nebo se do těžby zapojí někdo jiný v jiné oblasti.

Velcí těžaři odebírají elektřinu od dodavatelů a nerozlišují, jestli je čistá nebo špinavá. Díky tomu mají konstantní příjem energie a nejsou závislí na počasí. Důvěryhodné informace o tom, že by nějaký dominantní hráč pro těžbu bitcoinů odebíral výhradně zelenou energii nejsou k dispozici. Zde je potřeba si uvědomit, že vítr a solární energie jsou mimo hru. Vítr vždy nefouká a slunce svítí jen přes den. Lidé, kteří investovali do drahých ASIC zařízení, je chtějí provozovat naplno 24/7. ASIC zařízení se neustále vylepšují co do výkonu a v čase zastarávají. Těžaři tedy potřebují stabilní zdroj energie, aby mohli minery plně vytížit před nákupem nových zařízení.

Růst ceny mincí a tím pádem vyšší spotřeba má ještě jednu souvislost, kterou si autoři různých studií neuvědomují. Jelikož je těžba centralizovaná v daných lokacích v Číně, je otázka jestli je vůbec technicky možné dodat více energie. Té zelené rozhodně ne, té uhelné možná. Uveďme si příklad. Předpokládejme, že cena bitcoinu je 50,000 USD a v daném okamžiku se spotřebovává 50 % energie z obnovitelných zdrojů a 50 % energie z uhlí. Co když se cena v krátké době zvýší desetkrát? Zelené energie prostě skokově nedodáte desetkrát víc. I kdyby se v daném regionu pro těžbu bitcoinu používala zelená energie, podíl může po růstu ceny lehce klesnou na 5 %. Poptávku rychleji uspokojí uhlí než voda.

Jak vyhovět enviromentalistům

Řešení se nabízí. Těžbu více decentralizovat a přemístit ji ke zdrojům zelené energie, čímž se mohou umlčet námitky environmentalistů. Existuje vůbec rovnítko mezi energií levnou a zelenou? Zelená energie není vždy a všude nutně tou levnější energií a do hry se nám motá politika národních států a různé dotace. Naštěstí se dá se říci, že v některých zemích je výroba solární či větrné energie levnější než výroba energie špinavé. To je pozitivní.

ARK Invest a Square by rádi zbavili Bitcoin nálepky špinavého protokolu a myslí si, že Bitcoin může dokonce podporovat využívání zelené energie. Dodali k tomu také studii. Jedná se spíše o jakousi vizi, kdy se ve spojení výroby obnovitelné energie a její skladování dosáhne ekologické těžby Bitcoinu. V době, kdy je energetický přebytek a nízká poptávka, může dodavatel obnovitelné energie vydělat peníze na těžbě kryptoměn. Tohle celé by mělo podněcovat ostatní k přechodu na zelené zdroje. O relevanci studie se ve veřejných kruzích pochybuje, neboť autoři mají zájem Bitcoinu přilepšit. Největší kritici však tvrdí, že pro obnovitelnou energii existují vhodnější způsoby využití než výroba bitcoinů. Například dekarbonizace stávající poptávky po energii, která je závislá na spalování fosilních paliv. Poptávka po elektřině roste také s tím, jak se ve větší míře prosazují elektromobily. V kontextu Tesly by mimochodem mohl vzniknout zajímavý paradox, kdy se automobilka přetahuje o zelenou energii s těžaři bitcoinů.

Každopádně tento argument je z mého pohledu relevantní. Má smysl využít významnou část zelené energie na těžbu bitcoinů, vlastně jen proto abychom mohli říct že je těžba ekologická, a nechat ostatní odvětví na holičkách? To samozřejmě z pohledu planety nic neřeší. Pro ilustraci si představme město, které bojuje proti změně klimatu a využívá z 15 % zelenou energii. Pokud by se do města nastěhovali těžaři a všech 15 % využili pro těžbu bitcoinů, zbytek města by opět používal 100 % energie špinavé. Z pohledu lidí v tomto městě se tedy životní prostředí opět zhorší. Lidé budou řešit životní podmínky jako celek. Jinými slovy, mělo by nám jít o to, aby se emise uhlíku snížily celkově napříč všemi průmyslovými odvětvími. Udělat zelenou jen těžbu bitcoinů nic neřeší a je to jen jakýsi falešný alibismus.

Podobně je to s argumenty typu sušiček či vánočních světýlek. Sušičky prý konzumují stejné množství energie jako těžba bitcoinů. Dobře. Pojďme lidem říct, ať nepoužívají sušičky, pokud to z nějakého důvodu nutně nepotřebují. Případně pojďme vyrobit více efektivní sušičky. Neberme to jako argument, který nám těžbu obhájí. Nedává to žádný smysl a odborníci se tomuhle argumentu vysmějí. Nehledejme výmluvy, ale řešení.

Bitcoin je finanční revoluce a má právo na život

Zastánci Bitcoinu rádi prohlašují, že Bitcoin nám přináší nestátní peníze, či nové digitální zlato a má proto právo na život. Tento argument je velmi sporný. Kde je hranice mezi spekulací na cenu a finanční revolucí? Nikdo neví, ale asi bychom se shodli, že je to hlavně o adopci. Adopce Bitcoinu je zatím na globální úrovni v podstatě stále zanedbatelná, pokud to porovnáte se stávajícím bankovním systémem. Finanční revoluce chce čas, ale co když se jí nedočkáme? Kdy ji můžeme očekávat? Problém Bitcoinu je, že většina populace nemá o tento typ revoluce zájem a nepotřebuje ji.

Bitcoin dnes není v pozici, kdy by ho lidé neznali. V mnoha případech už je to tak, že vědí že existuje, znají jeho základní parametry, ale přesto o něj nemají zájem. Zastánců Bitcoinu zatím tvoří menšina. Názor trhu či většiny populace a bitcoinové menšiny jsou dvě dost odlišné věci. Menšina nemůže rozhodnout za většinu, jak má vypadat náš finanční systém. Dá se říct, že kryptoměny obecně revoluci přináší, ale jak to bude nakonec vypadat, v tom jistotu nemáme. Trh se zatím nerozhodl a je příliš malý na to, abychom si z toho mohli udělat nějaký relevantní názor.

Dále je třeba vzít do úvahy, že nestátní peníze je možná něco, co je v kontextu reality mimo hru. Bitcoin se prezentuje jako hedge proti inflaci, ale my už podobný nástroj dávno máme, a možná dokonce lepší. Zlato je stále považované za nejlepší pojistku proti ztrátě bohatství. Kdo nechce prodělávat na inflaci, má k dispozici i jiné finanční nástroje. Můžeme s klidným srdcem říct, že Bitcoin je lepší náhražkou zlata, když všichni tak nějak očekáváme, že v medvědím trhu padne na delší dobu o desítky procent? Nepřijde mi to úplně fér a vidím v tom více spekulaci na cenu nově se objevivšího aktiva, než touhu ochránit bohatství. Názor však nechám na vás.

Každopádně realita je, že dokud bude cena jakékoliv kryptoměny volatilní, fiat peníze nenahradí. Pokud mají lidé volit mezi decentralizací a relativní stabilitou centralizovaných peněz a potažmo péči státu o sociální blaho, většina zvolí stabilitu a péči státu. Vsázet na vysokou inflaci všech měn na světě v jednu chvíli je velmi naivní a pokud se tak stane, zapomeňte na to, že nás kryptoměny spasí. Viděno touto optikou nedává moc smysl srovnávat energetickou náročnost těžby bitcoinů a současného bankovního sektoru, jak to udělala například společnost Galaxy Digital.

Výzkum byl publikovaný v květnu, a uvádí se, že spotřeba těžby je asi 110 TWh. Zde sami vidíte, jak se spotřeba mění spolu s cenou. Nevíme kdy přesně byl výzkum provedený, nicméně měsíc po publikování je náročnost těžby o 30 TWh vyšší. Podle studie je složité dostat se ke spotřebě elektřiny bankovního sektoru. Nicméně studie uvádí, že to může být asi 240 TWh. Jakmile tedy cena bitcoinu vzroste třeba třikrát, bude těžba bitcoinů konzumovat víc než bankovní sektor. Co nám to říká? Dle mého názoru nic.

Nejde o to, zda je současný bankovní systém dobrý nebo špatný a zda by měl být nahrazen Bitcoinem. Tradiční svět financí používá doslova téměř celý svět. Navíc tento sektor dává zaměstnání mnoha lidem, což je také nepopiratelný benefit. Díky stabilitě měn mohou fungovat státy a jejich fiskální politika, mezinárodní obchod, půjčky, pojištění a mnoho dalších koleček ekonomiky. Bitcoin nic z toho zatím neumí zajistit. Vše kolem ekonomiky postavené na vzácném zdroji je v rovině teorií a hypotéz.

I lidé, co drží bitcoiny ve svých peněženkách, jsou stále na tradičním bankovnictví závislí a používají ho. Bitcoin není alternativa, která by většině lidem umožnila přejít a zrušit všechny bankovní účty. Navíc v momentě, kdy banky nabízejí služby spojené s Bitcoinem, je to také infrastruktura Bitcoinu. Tyto sektory se tedy nedají striktně oddělit. Třeba i PayPal dnes patří do infrastruktury Bitcoinu.

Hash-rate není to jediné, na co se energie spotřebovává. Chlazení, výroba ASIC minerů, burzy, to vše by se také mělo započíst, pokud chceme něco srovnávat. Raději to nedělejme. Ani výroba ekologických zdrojů energie není moc zelená.

Bitcoin nám přinesl finanční revoluci. Ta je však zatím v plenkách a bude trvat pár desítek let, než budeme moci prohlásit, že byla úspěšná. Je tedy vysoká spotřeba energie ospraveditelná? Stále jsem hodně skeptický vyřknout jednoznačný názor. Tesla, potažmo Elon Musk, se také vyjádřili v tom smyslu, že se dívají po zelenější alternativě k Bitcoinu. To nás v debatě posunuje dál.

Dokážeme vyrobit k přírodě šetrné digitální zlato?

Digitální vzácnost v první řadě závisí na udržitelnosti ekonomického modelu daného protokolu a adopci. Adopce je nezbytná proto, aby vytvořila poptávku po mincích, které musí být přímo napojené na síťový konsensus. Cena, vyjádřená ve fiat měně, umožňuje lidem hradit náklady na provoz sítě. Bez toho, aniž by mince měly určitou tržní cenu, nelze síť decentralizovat a tudíž nemá smysl bavit se ani o bezpečnosti. Jakmile síť adoptuje určitý počet lidí, přichází řeč na dlouhodobou udržitelnost. Daný projekt může mít počet mincí zastropovaný, nebo může probíhat nekonečná inflace. Nastavit na začátku projektu monetární politiku správně tak, aby to fungovalo navždy, je téměř nemožné. Míra adopce a tržní cena se nedá dopředu odhadnout. Dá se tak často mluvit o experimentu, který může, nebo nemusí vyjít.

Digitální vzácnost hraje v monetární politice důležitou roli. S rostoucí poptávkou roste cena a tím také bezpečnost. Je digitální vzácnost výhradní vlastností Bitcoinu? Samozřejmě že není. Každý projekt má svoji monetární politiku, která je implementovaná ve zdrojovém kódu protokolu. Digitální vzácnost je ve skutečnosti velmi snadno replikovatelná. Větším oříškem je adopce, respektive poptávka. Lidé z krypto bubliny si rádi myslí, že Bitcoin je nějak nevyhnutelný a jednou ho budou mít v peněžence všichni lidi na světě. To je však zatím ve hvězdách a bez zvýšení propustnosti sítě to vlastně není ani technicky možné. Tedy pokud nemá vlastnictví vyžadovat účast třetí strany.

Ani ekonomicky nedávají argumenty moc smysl, neboť i současná ekonomika funguje bez nutnosti vlastnit zlato. Ekonomika funguje na stabilních penězích, ne na uchovateli hodnoty. Většina lidí planety vlastní pouze peníze, ne něco, co jim uchová hodnotu. Je těžké si představit, že adopce Bitcoinu bude někdy globální záležitost. Je na místě být skeptický.

Jak už jsem uvedl výše, o dlouhodobé udržitelnosti rozpočtu na bezpečnost můžeme v případě Bitcoinu pochybovat, nebo si minimálně položit pár nepříjemných otázek. Pokud se bezpečnost opírá o konzumaci drahého zdroje, na který mohou v rozpočtu chybět peníze, může nastat problém. Problém má více řešení. Ekonomické a technické. Pokud dojde rozpočet, je třeba ho nějak navýšit. Je možné uvažovat o zavedení inflace mincí. V případě Bitcoinu je tohle řešení neprůchozí. Vše by mohly zachránit transakční poplatky, ale i kolem tohoto tématu máme více otázek než odpovědí. Co tak změnit design síťového konsensu tak, aby nepotřeboval konzumovat nadměrné množství energie? Takový konsensus už máme a jmenuje se Proof-of-Stake (PoS).

PoS má obrovskou výhodu v tom, že k zajištění bezpečnosti si vystačí s kryptografií a nepotřebuje k tomu elektřinu. Ke svému provozu potřebuje PoS síť asi 0,01 % toho, co nyní vyžaduje Bitcoin. Pro PoS je tedy jednodušší zastropovat počet mincí a přežít několik desítek let bez obav, že se bezpečnost sníží díky nevhodně navržené monetární politice. Mnoho lidí z kryptokomunity zatím PoS nevěří. Je to logické. Mnoho z nich drží pozici v Bitcoinu, takže ani věřit nechce. Lidé zvenku technologii nerozumí, ale může se jim líbit, že existuje k ekologii přátelský konsensus.

PoS přináší změnu a ta, jak už to chodí, potřebuje čas. Změna má několik dobře popsaných fází: šok, popření, hněv, vyjednávání, deprese a přijetí. Nyní se PoS technologie nachází někde ve stádiu popření a hněvu. Je jen otázkou času, kdy se dostaneme do fáze přijetí. V příštím bull runu už nebude nikdo pochybovat o tom, že PoS nefunguje. Mnohé projekty už běží a pomalu z první desítky vytlačují zastaralé PoW projekty, o které nemá nikdo zájem. Trh začíná akceptovat PoS projekty a jejich výhody, co se týče další funkcionality a možnosti programovatelnosti peněz.

Je PoS opravdu bezpečný? To ukáže čas. Mnoho sítí už běží a lidé na ně mohou útočit. To se také děje. Odměna finanční i společenská by mohla být pro úspěšné hackery vysoká. Zatím se nikomu nepodařilo prolomit PoS. Dá se očekávat, že riziko nějakého vážného selhání bude s časem klesat.

Asi se dá namítnout, že PoS projektů je víc a my nevíme, jaký by tedy měl být tím, který budeme považovat za digitální zlato. Na tuto otázku vám neodpovím. Rozhodnout musí trh. Blockchain je v podstatě jen další vrstvou Internetu a nabízí určité funkcionality a služby, které budou lidé využívat. Osobně čekám, že uspěje více projektů a v digitálním světě bude existovat více uchovatelů hodnoty, které se budou v čase měnit. Jsem dost skeptický k tomu, že by se z těchto uchovatelů hodnoty jednou staly peníze, ale vyloučit to nemohu. Reálněji vidím spíše prosazení nějaké stabilní mince podložené digitálními aktivy, ale to by bylo na jiné téma.

Co si přeje většina lidí?

Téma ekologie může PoS projektům, ale i dalším alternativám pomoct nahoru. Některé velké firmy nemohou ze své pozice tak lehce investovat do projektu, pokud je ve hře životní prostředí. Celý svět usiluje o zlepšení klimatu a na investory je kladen tlak ze strany veřejnosti, aby se chovali ohleduplně. Světem se valí vlna ESG investování. ESG je zkratkou pro “Environmental, Social, and Corporate Governance”, a jak název napovídá, jedná se o určitou formu odpovědného investování. K našemu tématu je důležitá část týkající se životního prostředí.

Environmentální aktivity společností považované za ESG faktory zahrnují předcházení znečištění ekosystému, snižování emisí a dopadů na klima, nebo zveřejňování informací o vlivu na životní prostředí. Mezi pozitivní dopady na životní prostředí patří vyhýbání se environmentálním rizikům nebo jejich minimalizování, snižování nákladů a zvyšování ziskovosti prostřednictvím zvyšování energetické efektivity a snižování regulačních, soudních a reputačních rizik.

Těžba bitcoinů není v souladu s těmito požadavky a je velmi těžké předstírat, že ano. Pokud budeme mít k dispozici dva různé síťové konsensy, PoW a PoS, bude znít z určitých kruhů racionální požadavek na preferenci PoS. Proti sobě tak bude stát malá skupina zastánců Bitcoinu a environmentalisté z celého světa. Troufám si tvrdit, že většina lidí na světě s politickou mocí upřednostní zelenou volbu. Často možná i proti svému osobnímu přesvědčení. Politici často říkají to, co se od nich společensky očekává. Postavit se za špinavou variantu může znamenat politickou stopku. Lidé rádi upřednostňují moc nad penězi.

Nová průmyslová odvětví jsou často na svém počátku energeticky neefektivní a později se stávají více efektivnějšími. Lidé jsou nesmírně šikovní, co se týká vylepšení a inovací. V minulosti jsme mohli vidět mnoho příkladů. Třeba emise automobilů klesají a efektivita motorů každoročně roste. Výrobci automobilů musí vymýšlet energeticky účinnější motory, aby vyhověli regulačním předpisům a nalákali kupující. Kryptoměnové odvětví nebude evoluční výjimkou. Samozřejmě že proponenti Bitcoinu volají po jedněch světových penězích a nepřipouští si nic jiného. To je však spíše zbožné přání, které nestojí na reálných základech. Poptávka po zeleném blockchainu tu bude vždy a bude existovat značná část populace, která bude PoS projekty preferovat.

Je otázka, na jakou stranu se postaví velcí investoři a společnosti. Na příkladu Tesly vidíme, že minimálně váhá a neví jak se k tomu všemu postavit. Otázka životního prostředí je seriózní věc a nedá se nějak obejít stranou. Na to je téma už roky příliš velké a sledované. Například také organizace Greenpeace přestala akceptovat bitcoiny. Tyhle věci zkrátka poutají pozornost ostatních a pro velké hráče bude investice do bitcoinů těžko obhajitelná.

Kontroverze kolem energeticky náročné těžby tady budou vždy a to dokonce i v případě, že by byla těžba prokazatelně 100% zelená. Navíc do takového stavu se není vůbec snadné dostat a bude to trvat dlouhé roky usilovného snažení. Myslím si, že na současný býčí trh to ještě nebude mít tak silný vliv. Nicméně v tom dalším, kdy půjde cena znovu na nové ATH, téma ožije a to s ještě větší razancí.

Co si o tématu myslí odborníci na životní prostředí

Odborníci na životní prostředí vývoj těžby bitcoinů bedlivě sledují. Ví jak Bitcoin funguje a proč je nutné využívat elektřinu. Těžba bitcoinů už není přehlédnutelná a je nutné ji sledovat. Mark Maslin, profesor vědy o zemském systému na University College London, uvítal nedávné Muskovy tweety, které znovu otevřely debaty o spotřebě energie. Pro časopis Forbes uvedl:

„Muskovo oznámení mě překvapilo a nesmírně potěšilo. Ukazuje, že ekologické společnosti jako Tesla berou všechny aspekty svého podnikání vážně, pokud jde o snižování emisí uhlíku. Doufám, že další společnosti budou velmi rychle následovat a zajistí, aby nákupy zboží byly uhlíkově neutrální. Motivací Muskova rozhodnutí je udělat správnou věc pro životní prostředí a zajistit, aby si Tesla udržela pozici přední ekologické společnosti.“

Pokud se snažíme vyřešit nějaký problém, musíme se na něj dívat komplexně. Není možné inovovat v jednom odvětví a narušovat globální snahu o zlepšení klimatu. Profesor k tomu dodává:

„Pokud chtějí bitcoin a další kryptoměny přežít a nejít cestou Blockbusteru, pak se musí vyvíjet a pomáhat zachraňovat naši planetu. Energetická a uhlíková stopa kryptoměn je dobře zdokumentována: těžba bitcoinů spotřebovává značné množství energie, která je často čerpána ze znečišťujících zdrojů. Zároveň si uvědomujeme, že pro snížení emisí skleníkových plynů v našich ekonomikách v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody je třeba přejít jak na dodávky energie z bezuhlíkových zdrojů, tak řídit poptávku po energii. Boom poptávky po energii a využívání zdrojů energie s vysokou uhlíkovou náročností nejsou v souladu s nízkouhlíkovou transformací. Proto má smysl volit méně znečišťující alternativy.“

Profesor si myslí, že Musk podlehl vnějšímu tlaku a rozhodnutí učinit musel. Muskovi do hlavy nevidíme, ale v podstatě to jde v duchu ESG hnutí.

„Nemyslím si však, že Musk změnil názor na Bitcoin z čistě altruistických důvodů. Myslím, že značka Tesla je založena na tom, že Musk je bojovníkem za klima, což je těžké udržet, když propagujete Bitcoin.“

I pro profesora je překvapení, že si Tesla neudělal lepší výzkum dopředu.

„Měli bychom přivítat jeho veřejný zájem o tuto problematiku, ale jsem nesmírně překvapen, že přední společnost, jako je Tesla, a mimořádně bystrý technologický lídr, jako je Elon Musk, si nebyli vědomi environmentálních nákladů na těžbu bitcoinů. Věděli, že jejich rozhodnutí přeměnit svá aktiva na Bitcoin a uznat jej jako měnu podpoří těžbu a zvýší cenu Bitcoinu. Již dříve jsme věděli, že těžba Bitcoinu vede k emisím oxidu uhličitého a že je hlavní překážkou pro splnění cílů Pařížské dohody. Copak si toho Tesla a Musk nebyli vědomi?“

K těmto slovům není moc co dodat. Pro zastánce Bitcoinu bude těžké hledat protiargumenty. Problém vidím v tom, že je často nehledají a myslí si, že nemusí vysokou spotřebu obhajovat. Ukázat ekologům a v podstatě celému světu prostředníček se však nemusí vyplatit. Existence Bitcoinu je přímo závislá na růstu ceny a ten se bez institucí nedostaví. Ani retail nebude Bitcoin nakupovat, pokud bude mít nálepku znečišťovatele životního prostředí.

Pro státy je snadné na úrovni centralizovaných burz odříznout lidi od protokolu. Jen málokdo bude mít zájem nadále nakupovat bitcoiny, pokud zcela zmizí možnost, že se stane globálně adoptovanou alternativou ke zlatu, nebo dokonce penězi. Je na čase se nad tématem zamyslet a přijít s nějakým řešením. To co předvedl ARK Invest a Square nejspíš nebude stačit, ale je to první krok správným směrem.

Závěr

Celé téma je provázeno ještě jednou nepříjemnou záležitostí. Elon Musk byl hrdina a miláček, když Tesla oznámila nákup mincí a akceptování BTC plateb. Jakmile Tesla otočila a Musk začal tweetovat na téma těžby, stal se okamžitě nepřítelem. Veřejné sociální sítě rozhodně nejsou nejlepším místem na světě, co se týče racionální a pragmatické diskuse. Nicméně Elon byl zhnusen tím, jak na něj lidi útočili. Zastánci kryptoměn by se měli trochu krotit ve svých vyjádření a mít respekt a úctu k názorům ostatních. Elon je v kryptoměnách nováček. Zjevně si nesplnil svůj domácí úkol a vše si dohledával v průběhu času.

Ruku na srdce, tohle dělá spousta lidí, kteří do kryptoměn přicházejí. To, že zprvu souhlasil s Jackem Dorseyem, šéfem Twitteru, a poté změnil názor na zelenou těžbu Bitcoinu, je přece zcela normální a nemá smysl mu to omlátit o hlavu. Má smysl někoho ponižovat kvůli změně názoru? Adopce kryptoměn bude hlavně o lidech. Pokud budou krypto-nadšenci považováni za arogantních bandu hlupáků, v adopci to ničemu nepomůže.

Vstup Elona na scénu je nakonec pro kryptosvět pozitivní. Elonovy tweety a jeho názory donutily lidi o tématu znovu přemýšlet a vrátit se k fundamentům. Téma bylo důležité otevřít, neboť není možné, aby se vracelo jako bumerang každý býčí trh. Je potřeba to nějak vyřešit. Nemá smysl strkat hlavu do písku. Elon udělal Bitcoinu a celému kryptu dobrou reklamu. Sice zdánlivě negativní, ale to nevadí. Špatná reklama také reklama. O Bitcoinu se opět baví celý svět. To je dobře.

Vraťme se nyní na začátek. Peníze nejsou pro lidi to nejdůležitější na světě. Dejme si na první místo životní prostředí a pojďme se racionálně bavit o tom, jestli je Bitcoin opravdu tou nejlepší cestou. Případně, jak ho změnit tak, aby byl k přírodě šetrnější. Obávám se, že jiná cesta tu stejně není.

Zdroj: btctip.cz

(2 votes, average: 2,50 out of 5)

Loading...