K úvodnímu dni soudu s Päivi Räsänenovou aneb Sola Scriptura

Nikoli k lidem, kteří patří ke zmíněné komunitě. To jako křesťanka, která se řídí Biblí, ani nemůže. Ovšem jako křesťanka nemůže právě tak souhlasit s homosexuálními praktikami, neboť pozitivní vztah k nim je v rozporu s biblickým učením.

A učení Bible je základem, přesněji jedním ze základů toho, čemu říkáme západní civilizace.

DVA PARADOXY

Historicky patří Finsko ke křesťanské Evropě – a za citaci z Bible stojí Räsänenová u soudu. Kromě toho: Finsko je z náboženského hlediska většinově evangelické – luteránské. Jinými slovy protestantské. A jaká že je pětice protestantských teologických důrazů? Připomeňme:

Sola Scriptura – Pouze Písmo (Bible)

Sola fide – Pouze vírou

Sola gratia – Pouze milostí

Solus Christus – Pouze Kristus

Soli Deo gloria – pouze Bohu sláva

Toto jsou v obecné rovině pilíře protestantského křesťanství. Mezi nimi tedy: pouze Písmo. Půl století po Lutherově reformaci, jejíž součástí je i finská evangelická církev, stojí členka této církve před soudem proto, že se řídí zásadou Sola Scriptura. Absurdní? Víc než to.

S BIBLÍ V RUCE

Finská radiotelevizní společnost Yle začala vysílat přímý přenos z procesu na svém webu v 7:45 SEČ (08:45 finského času). O deset minut později se ve vchodu soudní budovy objevuje Päivi Räsänenová. Pod kabátem má světle fialový úplet, pod ním černé šaty s volány na ramenou. To možná zaujme čtenářky. Důležitější ale je, že přichází s Biblí v ruce.

Je zjevně v dobrém rozpoložení, rozdává úsměvy na všechny strany. Má komu. Mikrofonů, kamer a fotoaparátů je v hale víc než obvykle.

Řeknete si: má před soudem, který ji může poslat podle nejčernějšího scénáře do vězení – a rozdává úsměvy? Nenechme se mýlit. Kdo z nás ví, kolik modliteb na kolenou předcházelo dnešnímu dni? Zpravodajský portál CNE News zveřejnil 21. ledna se Päivi Räsänenovou obsáhlý rozhovor, v němž se svěřila:

● Upřímně, jsem trochu nervózní. Případ se táhne od roku 2019, ale soud se nyní velmi blíží. Přesto jsem v klidu. Protože to všechno je v Božích rukou, nemusím se příliš znepokojovat. Věřím v Jeho vedení. Neustále přemýšlím o zaslíbeních v Bibli. Například o tom z Matouše 10, kde se říká, že pokud jste zatčeni, nemusíte si dělat starosti, co říct. V tu chvíli vám budou dána ta správná slova. Modlím se, abych je mohla mít.

Zmíněné zaslíbení je zapsáno v 19. verši desáté kapitoly Matoušova evangelia:

● A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. (Český ekumenický překlad)

Päivi Räsänenová míří v 08:03 k bezpečnostní kontrole. Jako na letišti – rám, rentgenová kontrola kabelky; celé to trvá dvě minuty. Pak už na ni před místností 209, kde se ta neuvěřitelná záležitost bude odehrávat, čekají další novináři. Otázka za otázkou, rozhovory trvají necelých třicet minut, po půl deváté vstupuje Räsänenová do soudní síně. Ještě několik záběrů, pak přenos končí, během projednávání jejích kauz se natáčet nesmí. Novináři jsou ale přítomni a do svých médií o průběhu prvního soudního dne referují.

Pro lepší orientaci v problému připomenu trojí obvinění vznesená proti Räsänenové. 1) Za dotaz na Twitteru adresovaný její (luterské) církvi, který napsala v roce 2019. Ptala se, jak se slučuje učení církve založené na Bibli s tím, že se církev stala oficiálním partnerem pochodu Helsinki Pride, když v Bibli jsou homosexuální praktiky označeny jako hanba a hřích. (Může být hanba a hřích důvodem k hrdosti – pride?) 2) Za obsah brožury Stvořil je jako muže a ženu, kterou napsala v roce 2004 (vydal ji Juhana Pohjola, biskup Finské evangelické luterské misijní diecéze, což ho přivedlo na lavici obžalovaných spolu s Räsänenovou), a konečně za její vyjádření v rozhlasovém rozhovoru Co by si Ježíš myslel o homosexuálech?; vysílán byl v satirické relaci Yle Puhe moderátora Rubena Stillera v roce 2019. Podle finských zákonů je obviněna z etnické agitace (podněcování) proti skupině obyvatel (homosexuálů); stejně tak i biskup Pohjola.

Pondělní soudní jednání, které začalo po půl deváté ráno (SEČ) a skončilo po 16. hodině verdiktem ukončeno nebylo. Sestávalo z přednesení obžaloby, vyjádření obhajoby a výslechů obžalovaných. Pak bylo odročeno – pokračovat bude 14. února.

ZE SOUDNÍ SÍNĚ

Podrobný report z přelíčení přinesl kromě serveru veřejnoprávní společnosti Yle (ovšem ve finštině) anglickojazyčný portál CNE News, z jehož obsahu vyjímám několik pozoruhodných postřehů. Probrány byly všechny tři žaloby proti Räsänenové zmíněné výše. Některé požadavky žalující strany jsou šokující. Například ten, aby Räsänenová odstranila z veřejného prostoru vše, co řekla o biblickém učení o homosexualitě. Tak si finská prokuratura představuje svobodu slova?

O něco dále se dočítáme, že podle žalobkyně nejde při procesu o teologii nebo výklad Bible. Obvinění se netýkají toho, že Räsänenová cituje Bibli. Ani svobody vykládat Bibli, jak si oba (Räsänenová a biskup Puhjala) přejí. „Každý má svobodu náboženského vyznání a přesvědčení. Každý si může věřit čemu chce a myslet si, co chce.“ Tak v čem je problém? Podle žaloby: „Vyjádření toho všeho má ale své hranice.“ Nechci problém zlehčovat, ale něco podobného jsme slýchali za totality. Socialismus lze kritizovat, ale kritika musí být konstruktivní. Jeden rozdíl tu ovšem je: veřejná kritika homosexuálních praktik je dnes tabu. Kdo toho (ve Finsku) nedbá, může skončit v helsinské soudní síni č. 209.

V další části procesu se žalobkyně Räsänenové zeptala: „Mainstreamové křesťanství chápe, že Bible musí být interpretována v historickém, sociálním a kulturním kontextu. Proč vykládáte pasáže o homosexualitě doslovně?“ Odpověď Räsänenové: „Bible je pokud jde o manželskou etiku zcela jasná. Křesťanské denominace (také protestantské) učí, že manželství je myšleno jako vztah mezi mužem a ženou a že homosexuální akty jsou proti Boží vůli. To není soukromý názor. Také luteránská církev učí, že manželství je vztah mezi mužem a ženou.“

Advokát Räsänenové Matti Sankamo během přelíčení citoval z biblického dopisu apoštola Pavla křesťanům v Římě a snažil se soudu vysvětlit, co znamená hřích jako teologický pojem. Dodal, že považovat něco za hřích nedává žádné právo hříšníkem pohrdat. Tento zdánlivý rozpor připomněla během přestávky jednání při setkání s novináři i Räsänenová: „Bůh miluje hříšníka, ale ne hřích. To je v křesťanství zásadní.“

V závěru jednacího dne se Räsänenová ohradila proti nařčení obžaloby: „Tvrzení, že považuji homosexuály za méněcenné je urážlivé. Uráží mě i homosexuály. To jsem neřekla a nemyslím si to.“

Na tom všem je nejsmutnější, že zde nenabízím informace z nějaké svobodné disputace mezi dvěma názorově odlišnými skupinami na kontroverzní téma, kam celá ta kauza bezpochyby patří, ale o úryvky ze soudního jednání, během něhož musí jedna strana obhajovat to, o čem je přesvědčena, a to nikoli před rovnocennými partnery s jiným pohledem na svět, ale před státní mocí. Zatímco v demokratické diskusi může být výsledkem přinejhorším argumentační prohra, při střetu se státní mocí v soudní síni jde vždy o Damoklův meč nad hlavou v podobě nějakého druhu trestu.

Už jen to, že Päivi Räsänenová musela strávit podstatnou část 24. ledna 2022 v soudní budově jako obžalovaná kvůli svým názorům hodně vypovídá o charakteru naší doby. Přitom postoje, jaké zastává a hájí ona, a spolu s ní i biskup Pohjola, jsou přesvědčením stovek milionů křesťanů na celém světě. Včetně autora tohoto článku. Tedy všech, kdo souzní s pravidlem Sola Scriptura.