Kdo zastaví devastaci společnosti nepřijatelnými cenami energie?

Zatímco se 1. července po českém převzetí předsednictví v unijní Radě Evropy objímal na úvodní párty v Litomyšli otevírající půlroční náročný Prahou organizovaný mejdan 27 členských zemí český premiér Petr Fiala se šéfkou mocné Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, české domácnosti a podnikatelé k tomu dostali mimořádný „dárek“: už letošní čtvrté zvýšení cen elektřiny v podání energetického gigantu ČEZ, odpovídajícího za 80 % české energetiky. Ostatní energetičtí hráči se samozřejmě brzy přidají.

Pro zjednodušení: spotřebitelé od 1. srpna zaplatí za 1 kWh pouze silové elektřiny 7,50 Kč, loni to bylo 1,50 Kč. K této ceně se musí připočítat sedm dalších položek, jako jsou hlavně poplatek za distribuci (2. nejziskovější položka ČEZ po jádru), poplatek za obnovitelné zdroje, poplatek za správu a řízení sítě‚ ekologická daň, poplatek za instalovaný výkon (jističe). A v neposlední řadě se k součtu těchto rostoucích položek připočítává 21% DPH. V konečném efektu se blížíme k ceně 12 korun za jednu kWh. Je proto správné počítat s tím, že dosavadní platby českých domácností a podniků za elektřinu se v konečném efektu ukončených období fixací předem dohodnutých tarifů zvýší na troj až pětinásobek. V případě platby za zemní plyn se očekávají pětinásobné platby proti období před rokem. V případě běžné rodiny dvou vydělávajících členů bude tak jeden plat zřejmě zcela na hrazení cen energie, v ostatních případech budeme svědky dramatického ožebračení seniorů či samoživitelů s dětmi. Energie, bez nichž moderní společnost nemůže fungovat, se pro Čechy stává luxusním, nedostupným zbožím.

Na rozdíl od bezmála ze 100 % dováženého zemního plynu má Česká republika zatím dostatek produkce skutečně levné elektřiny z tuzemských zdrojů, z 80 % postavených na jádru a uhlí. Bohužel, posedlost Evropské komise, EU parlamentu i řady národních států v čele s Německem bojem s emisemi CO₂ znamená zavírání stabilních zdrojů energie ve prospěch přerušovaných a na povětrnosti závislých zdrojů hlavně ze solárních a větrných elektráren (OZE). Protože lidstvo dosud nevymyslelo efektivní ukládání energie z časově omezené nadprodukce elektřiny z OZE, musí být budován paralelní systém z OZE a stabilních zdrojů, přičemž oba zdroje mohou fungovat jen s dotacemi, respektive kapacitními platbami, a emisní uhelné i plynové zdroje jsou dále zatěžovány emisními povolenkami s tlakem na jejich odstavení. To vše vyvolává nedostatek a logicky zvyšuje cenu energie.

Na společné energetické burze EU tento systém pak od loňského léta v kombinaci s Ruskem uměle vyvolaným nedostatek plynu explodoval v cenách, které spolehlivě zničí jak energetiku, tak ekonomiku dotčených zemí. Prestižní deník The Wall Street Journal (WSJ) v komentáři k výsledkům summitu nejvyspělejších zemí světa G7 30. června pranýřoval pasivitu světových lídrů, kteří si nejsou schopni přiznat fatální chyby Západu, který se stal závislým na energetických a dalších surovinách z Ruska a jiných autokracií. „Několik desetiletí naplňování zelené agendy v demokratických zemích přidusilo produkci spolehlivé fosilní energie, takže Západ se musí v rostoucí míře spoléhat na nespolehlivé zelené zdroje,“ napsal WSJ.

K 1. červenci dostali němečtí spotřebitelé skutečný dárek, když jim vláda po 22 letech zrušila platbu na podporu obnovitelných zdrojů, která v minulých letech činila v přepočtu až 1,70 Kč na 1 kWh, loni pak 0,90 Kč. Tuto dotační podporu obří kapacity 140 GW v OZE od nynějška nezaplatí Němci přímo v cenách elektřiny, ale samozřejmě svými daněmi prostřednictvím státního rozpočtu. Totéž se rozhodla udělat od nadcházejícího 1. října vláda ČR, kdy se z celkové ceny elektřiny přímo uleví necelými 0,50 Kč za jednu spotřebovanou kWh. Němci mají průměrnou cenu elektřiny nyní 37,14 eurocentu, to je asi 9,30 Kč. Češi ji mají tedy už podstatně větší, a to při třetinových platech a mzdách. Proč? Protože ČEZ a po něm další energetické firmy vlastně z nejvyšších spotových cen předjímají dlouhodobý vývoj a účtují je v zájmu maximalizaci svých zisků (a manažerských odměn v řádech až desítek milionů) českým podnikům a domácnostem.

Sázka na další solární či jiné dotované OZE ale znamená, že jejich vlastníci sice spotřebují méně elektřiny, ale klíčové další fixní náklady/položky připočítané ke každé kWh (ne)spotřebované elektřiny se musí rozpočítat na ty, kdo si drahé OZE technologie pořídit nemohou. Už jen proto by se soláry a další OZE neměly dotačně z kapes chudších spoluobčanů podporovat vůbec, možná nakonec i zdanit. Navíc větší objem OZE bude nutně znamenat další finanční zátěž ceny elektřiny v podobě dražší a náročnější správy a řízení sítě, což je v Německu kvůli obrovské nestabilní kapacitě OZE už 2. nejdražší složka ceny elektřiny.

K tomu se sluší připomenout razantní postup sousední slovenské vlády, která pod hrozbou zdrcujícího zdanění letos na jaře donutila tamního dominantní výrobce elektřiny zastropovat na dva roky cenu silové elektřiny, takže 1 kWh silové elektřiny Slováky stojí v přepočtu 1,49 Kč, tedy pětkrát méně než Čechy. Také další okolní země svým domácnostem a podnikům pomáhají i plošně. Českou vládu slibovaná úleva z částí spotřeby placené v předkrizových cenách energie sice ještě nemá konkrétní parametry, ale již nyní se dá spolehlivě říct, že předpokládanou úsporu včetně odpuštění plateb pro OZE s dosud odhadovanými náklady státu 66 miliard Kč spolehlivě zdevalvuje další růst cen energie. Obdobně jako zákazníci nepoznali pokles spotřební daně na pohonné hmoty, že zdražily meziročně „jen“ o polovinu.

V projevu Petra Fialy na úvodní párty českého předsednictví v Evropské unii zazněla výzva k jednotnému postupu Evropy. Ovšem Evropská unie zatím pod praporem fantasmagorické zelené ideologie jednotně směřuje jen do energetické a následně sociálně-ekonomické katastrofy s likvidaci průmyslu. Viníkem je ideologie Green Deal a její konkrétní násilná realizace v legislativním balíčku Fit for 55 s podobnými „perlami“, jako je zákaz výroby spalovacích aut po roce 2035 s důsledkem dramatického omezení individuální mobility a svobody lidí.

Stoupající ceny energie se ještě více propíší do cen všech produktů a služeb, už beztak 16 % vysoká inflace většinově vinou cen energie dále stoupne a zničí jak úspory a důchody, tak ve vysokých úrokových sazbách majitele hypoték a podnikatelských úvěrů, zcela vynuluje hospodářský růst a zaviní vysokou nezaměstnanost.

Jestli si to současná politická reprezentace ČR neuvědomí (jak bohužel nedávná valná hromada společnosti ČEZ dokumentovala bezradnost a pasivitu české vlády), musí co nejdříve vzniknout nová politická síla, která pochopí a začne řešit fakt, že jsme vinou vlastních západních elit dostali do ekonomické války s přízrakem hyperinflace a celkového rozvratu společnosti. Ruská agrese na Ukrajině jen tento dlouhodobý proces akcentovala a ozřejmila. Pokud nevznikne pozitivní politická síla v Česku, která začne řešit riziko hlubokého rozvratu české společnosti a připojí se k jiným evropským zemím, které si to nakonec také uvědomí, pak pomohu nastat procesy, jimiž se vrátíme ke společenským katastrofám v 20. století.