Korespondenční volby podrývají důvěryhodnost voleb

Předseda Svobodných Libor Vondráček s koncem roku zúčtoval s kabinetem Petra Fialy (ODS). „U této vlády by bylo daleko zvláštnější, kdyby její členové názory neměnili. Slibování a dělání opaku se totiž stalo smutnou normou,“ říká mimo jiné ústavní právník, který v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč je tak nebezpečné zavádět korespondenční volby. „Považuji za velice nebezpečné zahrávat si s důvěrou lidí ve věrohodnost výsledků voleb. Na základě zkušeností z jiných zemí a nemožnosti zajistit tajnost volby jsem dnes zásadním odpůrcem zavedení korespondenční volby,“ říká Vondráček, který se jasně vyjádřil také proti zákazu aut se spalovacími motory či snahám o omezování svobody slova.

V poslední době se u vládních stran opět rozhořela snaha o zavedení korespondenčních voleb. Proč se podle vás toto téma právě teď dostalo do popředí?

Na přímý dotaz paní Bastlové ze serveru Seznamzprávy.cz na to odpověděla sama Markéta Pekarová Adamová. Reportérka se ptala, co si myslí o nízké podpoře, a jak to plánují zvrátit a Pekarová odpověděla: „Zaprvé korespondenční volba.“ Koalice tedy rozhodně touží po tom, stihnout prosadit korespondenční volbu před příštími sněmovními volbami. V zahraničí jsou totiž lidé ovlivňovaní tím, co se k nim skrze agentury dostane a volí výrazně jinak, než lidé žijící ve své zemi. Progresivní média tak nahrávají progresivním politikům, referují o nich dobře, a proto nedávný průzkum prokázal, že za posledních 50 let by Evropané zvolili jen jednoho republikánského amerického prezidenta, neboť progresivní a neomarxistům fandící mediální agentury republikány v čele s Donaldem Trumpem líčí v Evropě jako zlo. Strany pětikoalice z podobných důvodů získaly v roce 2021 v zahraničí skoro 85 % hlasů, zatímco u nás ani ne polovinu, a toho chtějí zoufale využít.

Strany vládní koalice ještě před posledními parlamentními volbami nebyly v otázce korespondenčních voleb jednotné. Teď si však v této věci notují. Co se podle vás stalo?

Ono by u této vlády bylo daleko zvláštnější, kdyby její členové názory neměnili. Slibování a dělání opaku se totiž stalo smutnou normou. Možná si ještě před lety mysleli, že na tom dnes, touto dobou, nebudou tak tragicky a netušili, že je okolnosti donutí názor změnit, protože tonoucí se stébla chytá. Petr Fiala tak ještě před třemi roky tvrdil, že nové formy hlasování představují riziko. „Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování,“ uvedl na podzim roku 2020 na sociální síti předseda ODS. Dnes je mezi skupinou předkladatelů změny zákona o volbách a spolu s kolegy tak zvolil záludnou cestou tak, aby se vyhnul běžnému přezkumu návrhů, které klasickou cestou předkládá vláda. Tuto procedurální praktiku u vlád předchozích přitom sám pokrytecky kritizoval.

Svobodní korespondenční volby dlouhodobě odmítají. Sám jste ústavní právník, tak se chci zeptat, co vám na tomto principu vadí nejvíce?

Považuji za velice nebezpečné zahrávat si s důvěrou lidí ve věrohodnost výsledků voleb. Na základě zkušeností z jiných zemí a nemožnosti zajistit tajnost volby jsem dnes zásadním odpůrcem zavedení korespondenční volby. Troufám si tvrdit, že nesplňuje ústavní požadavek na zajištění tajnosti voleb. Demokratické volby navíc Svobodní vnímají jako prostředek ke zmocnění zástupců lidu, kteří mají v současné době zejména tendenci nám svobodu okrajovat na úkor zvyšování své vlastní moci. Abychom takovéto (ne)okrajování svobody mohli tolerovat, je naprosto zásadní moci respektovat výsledek voleb jako nezpochybnitelně férový a odpovídající vůli voličů. Považuji za velmi nezodpovědné, pokud se někdo v této vypjaté době snaží podkopávat podobnými kroky věrohodnost voleb, které jsou v České republice zatím organizovány velmi dobře, pokud si odmyslíme neschopnost Ministerstva vnitra spočítat podpisy prezidentských kandidátů.

Je to podle vás důvod, proč vláda Petra Fialy stále ztrácí na popularitě a vládní strany se propadají také v předvolebních průzkumech?

Těch důvodů je více, ale obecné důvody vidím dva. Už když vláda přebírala štafetu po vládě Andreje Babiše, jsme na tom byli nejhůř z celé EU v porovnání s rokem 2019 a lidé měli velká očekávání. Ani po dvou letech však není výkon naší ekonomiky na úrovni doby před zaváděním lockdownů. Špatné reakce na současný stav ekonomiky a tragické výsledky v podobě zadlužení, poklesu HDP i vysoké inflace, které pociťuje každý ve své peněžence. To je důvod číslo jedna. Důvod číslo dva je to, o čem jsem už mluvil. Všeobecné popírání vlastních slibů zcela opačnými kroky, což ovlivňuje i ekonomickou situaci. Vláda místo rychlého snížení daní po vzoru Polska daně zvýšila skrze windfall tax a nyní skrze mnoho daní, a také skrze zvýšené odvody. Místo zmírnění emisních povolenek vyjednala zpřísnění, podpořila zákaz aut na benzin a naftu navzdory slibům a neplní ani sliby symbolické. Před volbami paní Němcová, Pekarová, ale i Stanjura slibovali konec Igora Stříže, komunistického vojenského prokurátora, v pozici nejvyššího státního žalobce. Dnes je ticho po pěšině a na Hrad navíc vesele podporovali jiného nomenklaturního komunistu Petra Pavla.

PL