Krize na polsko-běloruské hranici: Sociální migranti jako zbraň hybridní války




Sdílet článek:

Krize na polsko-běloruské a litevsko-běloruské hranici, která trvá od června, se za posledních několik desítek hodin vyostřila. Problémem není pronikání malých skupin sociálních migrantů – ale běloruskými úřady řízený útok masy sociálních migrantů přes provizorní hraniční plot.

 

V důsledku krize musel být uzavřen nedaleký hraniční přechod v Kuźnici. V současné době v jeho blízkosti roste kemp sociálních migrantů – pohled dříve známý ze severní Francie.

Vzhledem k velkému množství různých materiálů není pochyb, že se nejedná o humanitární krizi. Bojujeme s umělou krizí – napětím způsobeným aktivním jednáním běloruských úřadů, které aktivně shromažďují a převážejí potenciálně neuvědomělé návštěvníky ze Sýrie, Iráku a dalších problémových míst Blízkého východu na hranici a tam je zadržují. Běloruské jednotky nedovolují nově příchozím využít legální přechody, kde by případně mohli předložit příslušné doklady – žádost o pobyt nebo o legální překročení hranice.

Krize nabírá na síle. Sociálních migrantů je a bude více, protože Bělorusko plánuje zvětšit počet leteckých spojení z Minsku do zemí Blízkého východu a severní Afriky. Odhady naznačují možnost doručovat do Běloruska několik tisíc sociálních migrantů týdně.

A neodvratně se blíží zima, a tedy i nepříznivé povětrnostní podmínky, které jen umocňují špatnou situaci příchozích z Blízkého východu, kteří táboří v cizích podmínkách lesů střední Evropy.

V tuto chvíli si možná říkáte, k čemu to všechno je? Jaký je účel akcí?

Je těžké identifikovat jeden motiv. Bělorusko se může na jednu stranu chtít „pomstít“ Varšavě za aktivní podporu „demokratické opozice“ v Bělorusku – která v očích režimu je pouze podvratnou sílou a Polsko je agresor, který si přeje destabilizovat běloruský stát.

Ale nejde jen o běloruskou propagandu. Od samého počátku krize se polské „opoziční síly”, které bojují proti vládnoucí straně Právo a Spravedlnost (PiS), snažily využít krize v pohraničí k podněcování sociálních nepokojů nebo alespoň ke změně „veřejného mínění“ v neprospěch Kaczynského.

Bez ohledu na soukromé politické preference je těžké bez emocí a kulturními slovy popsat nezodpovědnou, nebezpečnou a protistátní činnost představitelů polských opozičních politických stran, médií a nevládních organizací (které v takových situacích působí jako „akční jednotky” různých politických formací), nemluvě o těch, kteří si s nulovou legitimitou uzurpují právo „mluvit k jakémukoli tématu“ – celebrity.

Zatím ale krize pozici Kaczynského v Polsku posiluje, protože jednoduše podniká rozumné a srozumitelné kroky pro většinu společnosti, na rozdíl od zástupců opozice, kteří se kompromitují dokonce i v očích svých voličů.

Je legrační slyšet teorie, že za krizi může Kaczynski. Tvorba takovýchto „konspiračních teorií“ dokonale ukazuje naprosté odtržení od reality autorů a „tlampačů” těchto zpráv. Autor tohoto článku opravdu nechápe, jakou míru nenávisti a arogance člověk musí mít, aby, když čelí vážné krizi, negoval ta nejzjevnější fakta a jeho konání se řídilo tak přízemními motivy.

Další možností, proč nyní Bělorusko používá sociální migranty jako zbraň, může být pokus vynutit si ústupky na široce chápaném Západě – zrušení sankcí a možná i nějaké peníze – podobně jako Turecko dostává peníze za „zadržování“ sociálních migrantů. Je to logické, protože sociální migranti cestující na hranice nehledají bezpečí – nechtějí žít v Polsku – ale v sociálních rájích jako Německo a Francie. Bělorusko přitom trpí vážnou ekonomickou krizí.

Na tomto místě stojí za zmínku, že spuštění Nord Streamu 2 výrazně oslabilo pozici Minsku, který se dosud těšil „preferenčním“ cenám plynu a dalších surovin a udržoval v ruce nástroj „odříznutí Západu“ od ruských uhlovodíků.

Nicméně potenciální vyústění krize je znepokojivější než potenciální záměry Minsku. Čas plyne… sociálních migrantů bude jen přibývat. Čas pracuje v neprospěch polských pohraničníků a vojáků. Nouzový stav na polských hranicích byl prodloužen začátkem října a skončí na přelomu roku – prodloužení již není možné. Počasí se horší a běloruské služby se snaží obušky a výstřely do vzduchu nejen zastrašit, ale i zasít do davů sociálních migrantů agresi a nenávist.

S největší pravděpodobností se prolije krev – musíme na to být připraveni. Otázkou je, co se stane potom?

Důležitým poučením, a to i pro Českou republiku, je přístup jednotlivých stran a pozorovatelů k současným událostem. Záměry vlád ve Varšavě a Minsku všichni znají.

Ale co dělají ostatní zainteresované strany? Berlín, kterého by se to mělo týkat nejvíce – ústy Ursuly von der Layen vyjádřila „ty nejhlubší obavy“ a ohlásil další sankce. Vyřeší to problémy stále frustrovanějších davů bloudících pod ostnatým drátem? Nebo možná zintenzivní aktivity Minsku, který „nemá co ztratit“?

Zároveň jiní politici, jako je německý politik a poslanec Evropského parlamentu Manfred Weber, tvrdí, že Varšava přispěla k současné krizi.

Problém je v tom, že evropská hraniční služba Frontex nemá vlastní síly a zdroje na posílení hranic. Frontex si „vypůjčuje” síly, prostředky a služby jiných zemí – na bělorusko-polských hranicích Frontex využíval hlavně polské pohraničníky.

Dnes zde nejsou žádné síly Frontexu – ostatní země EU, které mají silné pohraniční služby, je mají nasazeny na vlastních hranicích (Španělsko, Itálie a Řecko také musí odrážet sociální migranty na vlastních hranicích).

O čem tedy tyto neseriózní hádky mohou být? Pravděpodobně jen o jedné věci – samotnému aktu svolání Frontexu. Svolání této bruselské agentury by bylo zvláštním aktem placení „feudálního tributu“ Varšavou, která by musela uznat, že si na vlastní hranici neumí poradit a musí volat o pomoc „ochránce“. A o tom je již několik let konflikt mezi Bruselem a Varšavou. Nejde o žádný právní stát, ani o to, zda těžba Turówa škodí životnímu prostředí více než německý důl Jänschwalde. Všechny tyto šarvátky mají jediný cíl – ukázat, kdo má poslední slovo a čí rozhodnutí jsou závazná. Stát, který nedokáže ochránit část svých hranic, si nezaslouží být nazýván samostatným státem – není-li tak?


Ukázky německé, britské a kanadské propagandy. Kopie obrazovky YouTube. Sdělení je jasné: „Polsko zadržuje nevinné sociální migranty”. Tak mají vypadat profesionální informační operace v 21. století – teorii „podmanivého vzhledu” a „oxfordské angličtiny” znají čtenáři seriálu o polské Armádě nového vzoru.

Výroky politiků, jako je Weber, slouží k interpretaci skutečných postojů německých elit, tedy takových postojů, které německé úřady oficiálně nemohou přiznat.

NATO, které by v tomto případě mohlo být platformou pro diplomatickou akci Washingtonu, je zatím zdrženlivé. Ano, padají slova o „hybridní válce”. Ale jaksi je nikdo nespojuje s probíhající agresí proti členovi NATO a potažmo s povinností podporovat napadeného spojence.

Připomeňme, že invaze do Afghánistánu byla ospravedlněna a legitimizovaná kvalifikací teroristických útoků z 11. září jako útoku na členský stát NATO, a tedy k aktivaci Článku 5 NATO. Jak ale vidíte, Článek 5 je vysoce deklarativní záležitost.

Rusku, které je do krize operativně zapojeno (vytvoření tranzitního kanálu vyžaduje rozsáhlé zázemí na Blízkém východě – což přesahuje možnosti služeb podřízených Lukašenkovi), krize vyhovuje – posiluje závislost Minsku na Moskvě. Krize je jednoduše dalším žetonem, který Putin jako pokerový hráč přihazuje u mezinárodního pokerového stolu.

Těžko psát scénáře, co bude dál – ale není těžké si připomenout, že běloruští a ruští vojáci během cvičení ZAPAD-2021 nacvičovali mimo jiné scénář pronásledování „teroristických skupin“, které již opustily území Běloruské republiky.

Co se vlastně stane, až padnou první výstřely a k zemi padnou první mrtvá těla – a s tím i první obvinění „kdo za to může”? Vojenský konflikt je samozřejmě extrémní varianta. Další variantou ale bude příchod ruských „mírotvorců“, kteří se otevřeně a trvale etablují v západním Bělorusku. Což bude definitivní zpečetění situace, ve které se Běloruská republika stane další republikou Ruské federace.

Co tedy můžeme dělat?

Ze strany Varšavy se zdá, že je potřeba propagandistická operace – potřeba použít síly a prostředky k vedení informačních operací v domovských regionech sociálních migrantů, že přes Bělorusko nevede cesta do západní Evropy. Tomu mohou pomoci média jiných zemí – zatím k tomu ale není vůle, ba právě naopak.

Stejně tak na samotné hranici je nutné pomocí technických prostředků (např. tlampače s vysláním v arabštině) srozumitelně vyjasňovat sociálním migrantům jejich situaci. Výše uvedená opatření věc sice nevyřeší, ale mohou snížit napětí.

Skutečné řešení problémů leží mimo Varšavu. Berlín, Brusel a Washington mohli před pár týdny požár uhasit. Stačil by pevný a solidární postoj – rychlé rozhodnutí o sankcích za současného nasazení ozbrojených sil. Vyslání armády jako „strategická signalizace“ by bylo jasnou zprávou, že takové akce jsou interpretovány jako akt agrese proti členskému státu NATO.

Bohužel je záležitost mezinárodní a každý hráč chce v této věci „vyhrát“ své zájmy, přičemž zcela ignoruje nebo zlehčuje skutečnou hrozbu. Náklady mezinárodních diplomatických her a intrik nese pouze Varšava. Jeden den operací na hranici stojí více než pokuta, kterou Brusel uložil za doly Turów.

S nadsázkou řečeno, Varšava není podmětem hry, ale jejím předmětem. A stojíme v předvečer posledního dějství této skutečně starověké řecké tragédie, v níž Varšava hraje roli „tragického hrdiny“.

Kdo ví, možná by v této situaci bylo jediným rozumným řešením vytvoření humanitárních koridorů z bělorusko-polských hranic na polsko-německé a dát sociálním migrantům co chtějí – bezstarostný a blahobytný život v Německu.

Armádní noviny

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 2,80 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*