Ladikovy glosy: Výročí dne národní hanby

21. srpen v dějinách:

• V roce 1952 se narodil Jiří Paroubek, český politik: „Ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty, a kdyby tady spadli marťani, tak je budu schvalovat třeba s marťany, budou-li členy Poslanecké sněmovny!“

   

•  V roce 1969 byla zahájena třídenní demonstrace proti okupantům, při níž zemřelo 5 lidí. Demonstrace byly potlačeny desítkami tisíc členů československých ozbrojených složek.

Josef Koudelka: 27. srpna skončila první fáze okupace. Tanky zmizely z ulic výměnou za příslib opětovného zavedení cenzury. V září pak zavládlo mrtvolné ticho, duch odporu byl zlomen a nebylo co dál fotografovat.

iDNES: Švédsko žilo dlouho v pomýlené představě, že přijetím velkého množství migrantů se stane nejen různorodější, ale nově příchozí pomohou vyrovnat deficit vyplývající ze stárnoucí populace, zaplní mezery na trhu práce. Po čase přišlo vystřízlivění. Švédi zírají na střelbu v ulicích asi stejně nevěřícně jako Němci na rekordní případy útoků nožem. Nechápou násilnickou a klanovou mentalitu některých arabských přistěhovalců, kteří si ji importovali ze svých blízkovýchodních domovů. Imigrace se snížila oproti předchozímu roku o 15 procent, současně vzrostl počet emigrujících Švédů o 60 procent,

Na to jste přišli až teď, soudruzi novináři? Když jsme o tom psali před deseti lety na blozích, byli jsme zakazování. Bohužel pro Švédsko a západní Evropu je už pozdě…

Deník TO: Naše země se stala kvůli bolševikovi v Sovětském svazu i u nás nesvéprávnou kolonií bez samostatné zahraniční politiky, bez svobody slova, bez svobody vlastnit soukromý majetek… Horší než fakt, že Petr Pavel byl tehdy jedním z milionů kolaborantských pilířů husákovské normalizace, je to, že dnes coby hlava našeho státu se rovněž za naši suverenitu nějak zvláště nestaví – mimo jiné se chce vzdát práva našeho národního veta ve prospěch nedemokratických rozhodovacích mechanismů Evropské unie, a dokonce podporuje zrušení naší národní měny, čímž by proti vůli většiny občanů odevzdal na oltář Bruselu naši samostatnou měnovou politiku.

Forum 24 o národní ostudě 21.8.1969: Vrazi nebyli nikdy odhaleni, nikdy souzeni, rodiny se nedočkaly omluvy, natož odškodného. Jednotlivé případy sice byly znovu vyšetřovány, avšak bez výsledku. „Ve většině případů jsou na prvním místě podezřelí příslušníci Lidových milicí,“ uvádí Tůma. „Před soud nebyli pohnáni ani ti, kteří byli zodpovědní za to, že nevycvičení, nervózní a leckdy možná o revanš za ,příkoří‘ utrpěná v předcházejícím roce usilující příslušníci Lidových milicí byli v srpnu 1969 posláni do ulic vyzbrojeni střelnými zbraněmi s ostrými náboji. Vojákům zasahujících jednotek armády ostré střelivo vydáno nebylo.“ Otec zabité Danuše, Jaroslav Muzikář, si po dvaceti letech od smrti své dcery, v létě 1999, povzdechl v televizním dokumentu: „Že ten vrah, jestli ještě žije, může tady chodit mezi námi, to mne trošku… Ne trošku, ale hodně štve.“

Protiproud: Lance D. Johnson shrnuje výsledky další významné studie, která potvrzuje zločinné jednání většiny vlád (Babišovu nevyjímaje) za hrůzostrašné covidové operace – “tréninku” na vyvraždění většiny světové populace – kterému se většina lidí na všech kontinentech poslušně podvolila a nepodvolení byli kriminalizováni. V přelomové studii, na které se podíleli vědci z organizace Correlation Research in the Public Interest, se zjistilo, že vakcíny proti Covid-19 měly mizivý vliv na snížení úmrtnosti. Naopak přispěly minimálně k 17 milionům úmrtí na celém světě. Komplexní globální analýza podrobně zkoumala nadměrnou úmrtnost ve 125 zemích, a zpochybnila tak neustálá tvrzení mainstreamu, že vakcíny byly klíčové pro zvládnutí údajné pandemie. Podle výzkumu (vyhodnocoval údaje o úmrtnosti v letech 2015 až 2023) se vzorce nadměrné úmrtnosti neshodují s šířením viru Covid-19. Zato úzce korelují s restrikcemi, které nařídily vlády – a především s mnohdy téměř násilným zaváděním vakcín.

Vidlák: Antichart na podpis je vždycky dost a vždycky, když na ně dojde, je konec režimu nedaleko. Režim, který je pevný v kramflecích, totiž žádné podpisy hereckých šašků nepotřebuje a jeho strategickou komunikaci dělá nějaký marketingový mág a ne tupý zelený lampasácký debil. Režim, který je pevný v kramflecích, má na své straně armádu i policii a jeho premiér ze sebe nedělá kašpárka. Pevný v kramflecích je Orbán. Fiala potřebuje flexibilní Svěráky, aby mu podpisem stvrdili, že koná dobře.

Dopis 99 Pragováků na podporu útisku podepsali mimo jiné: Jan Burian-písničkář, Ziggy Horváth-písničkář, Jan Hrušínský-principál, Jan Hřebejk-režisér, Jaroslav Hutka-písničkář, Jan Jandourek-publicista, Ondřej Kolář-politik, Václav Marhoul-režisér, Břetislav Rychlík-režisér, Zdeněk Svěrák-spisovatel, Milan Šteindler-divadelník, Marek Wollner-publicista.

Petr Hampl: Včera publikované „prohlášení vědců, umělců a kavárníků“ na podporu plukovníka Foltýna je logicky srovnáváno s antichartou. Jenže v antichartě nenajdete větu o brilantním intelektu Vasila Biľaka ani jinou formulaci odpovídající včerejšímu blábolu. Co tam vlastně najdete? Přiznám se, že až včera jsem si dal – poprvé v životě – tu práci, že jsem ten starý komunistický dokument přečetl pomalu a pořádně. Větu po větě. Oficiálně se to jmenuje „Prohlášení československých výborů uměleckých svazů“. A on je to text o několik tříd lepší než to, co produkuje současná moc. O několik tříd! Především je to text s pozitivním programem. S hrdostí říká, čeho režim dosáhl (i komunisté měli nějaké úspěchy) a předkládá vizi státu, kde se všem bude dařit dobře a kde v tom bude hrát roli kvalitní umělecká tvorba. Mluví o zvyšování kvality života. Ani náznak volání po represích. Jasně říká, že „umělec není vyvolený nadčlověk, představitel jakési nadřazené elity, ale je součástí širokého dělného kolektivu s významným nezastupitelným posláním, jež spočívá v tom, aby svým dílem obohacoval člověka novými myšlenkami, novou krásou, pěstoval v něm vyspělé společenské vědomí a dělnickou solidaritu, povznášel ho morálně i citově, tříbil jeho vnímavost, zušlechťoval ho v jeho lidských vztazích, přinášel mu potěšení a radost, pocit životní plnosti, aby šířil myšlenky bratrství a mírové spolupráce mezi národy.“ Hlásí se k Alšovi, Smetanovi, Bezručovi a Hvězdoslavovi. Pochopitelně tam jsou nepřijatelné názory (např. že český národ se může rozvíjet jen ve spolupráci se Sovětským svazem) a samozřejmě to byl text, jehož cílem bylo podpořit režim zbavující mnoho lidí základních občanských práv. Nicméně to nic nemění na tom, že se jedná o text natolik kultivovaný a sofistikovaný, jaký by dnešní antichartisté nedokázali vytvořit.

A ještě něco. Všimněte si, že antichartisté roku 1977 postavili proti havlovské chartě vlastní hodnoty. Nemusí se nám líbit, ale takhle viděli svět a v tohle věřili. Antichartisté roku 2024 nedokážou nabídnout nic jiného než přiblblé konspirační teorie a požadavek zavřít každého, kdo upozorňuje, že kradou.

Vzhledem k tomu, že bolševici se text Charty77 báli zveřejnit, považuji za podstatné Dopis na podporu Foltýna publikovat, protože to je takový kolaborantský režimní blábol, který si zaslouží, aby byl zaznamenán:

OTEVŘENÝ DOPIS NA PODPORU OTAKARA FOLTÝNA

=======================================

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

považujeme za potřebné vyjádřit se v současné situaci k působení pana Otakara Foltýna ve funkci koordinátora strategické komunikace Vlády České republiky.

Před deseti lety válka znovu vstoupila do Evropy. Rusové – v převleku za separatisty – ukořistili ukrajinský Krym a zahájili bitvu o Donbas. A paralelně spustili hybridní válku o naše mozky. Systematickým falšováním informací, matením hodnot, rozdmýcháváním sporů, mícháním pravdy se lží a šířením vyfabulované alternativní reality se snaží splést občany svobodných zemí, aby svobodu a demokracii dobrovolně vyměnili za chaos, nedůvěru k vlastní zemi a za příchylnost k Moskvě. Od roku 2022 pak válka naplno hoří v Rusy napadené Ukrajině a ostatní Evropa je častována ruskými výhrůžkami zničením evropských měst a podmaněním celé Evropy nové, Rusy zřízené, euro-asijské říši.

V této situaci se Česko, jehož politické nebe je dlouhodobě infiltrováno proruskými aktéry, jen váhavě začalo stavět na odpor vůči této ruské hybridní ofenzivě. Zatímco Rusy moderované informační kanály naplno šíří své matoucí pseudoinformace, český stát se až donedávna zdráhal alespoň jasně pojmenovat tyto zásadní problémy. Změna přišla až s Otakarem Foltýnem. V roli koordinátora strategické komunikace otevřeně mluví o závažnosti hybridních útoků, o riziku morálních selhání a o způsobech obrany proti těmto hrozbám. Tím ovšem ukazuje pravou povahu proruských aktérů v českém veřejném prostoru, tancujících podle ruských not, a ti mu za to vyhlásili boj. Od obskurních stran a spolků až po rádoby ctihodné politiky všichni nyní žádají jeho hlavu, čímž se ovšem sami demaskovali jako ruské loutky a jen potvrdili závažnost Foltýnova poselství.

Nemá-li Česko prohrát hybridní válku a spadnout do chřtánu obnovované ruské říše, nesmí prohrát tuto bitvu o pravdu a svědomí. Podporujeme proto vládu v její současné linii strategické komunikace a vyjadřujeme plnou podporu panu Otakaru Foltýnovi, který ji výtečně reprezentuje a provádí. Jeho další pokračování v současné funkci bude dobrým znamením, že český stát není ovládán ruskými silami a dokáže jim vzdorovat.

V Praze (a dalších místech), 20. 8. 2024

v předvečer výročí přepadení Československa

Ladik Větvička, Derbent, Dagestán