S. SPURNÝ
Podle nově zveřejněných informací dostaly organizace spojené s hnutím Black Lives Matter nebo propagující podobné cíle za poslední dva roky více než 80 miliard dolarů. Desetimiliony dolarů přispěla i nedávno zkrachovalá banka SVB.
Hnutí „Black Lives Matter” bylo neoficiálně založeno v roce 2013, když byl osvobozen policista obviněný ze zabití černošského mladíka. Do celosvětového centra pozornosti se dostalo poté, co po zásahu policie zemřel v roce 2020 černoch George Floyd. Hnutí BLM zorganizovalo celonárodní protesty, během kterých zahynulo 18 lidí a škody na majetku dosáhly 2 miliard dolarů. Jednalo se o nejdestruktivnější demontrace v historii USA.
Média o protestech informovala i přes miliardové škody na majetku jako o „většinou mírumilovných protestech”. Reportér televize MSNBC řekl v živém vstupu: „Je to spíše protest. Není to obecně řečeno divoký protest, ale založili pár požárů.”
Sponzoři stojí frontu
Sponzorské dary pro hnutí BLM se začaly hrnout v řádech milionů dolarů.
Hnutí si za ně podle New York Post nakoupilo luxusní nemovitosti v Los Angeles a Torontu. Nemovitost v Torontu byla zaplacena z grantu na zahraniční aktivity hnutí, mezi které patří „vzdělávání a podpora černošských komunit a koupě nemovitostí na charitativní účely.”
Nemovitost v Los Angeles, kterou BLM pořídilo za 6 milionů dolarů, má šest ložnic s koupelnami, bazén a nahrávací studio. Podle New York Magazine se hnutí snažilo vlastnictví nemovitosti utajit, neboť ji převedlo na nově založenou firmu, jejíž existenci nezveřejnilo. Členové vedení BLM v nemovitosti přebývali, pokud se necítili bezpečně doma, a zakladatelka hnutí Patrisse Cullors v domě pořádala svoje soukromé oslavy.
Sama Patrisse Cullors nakoupila v roce 2021 několik nemovitostí za více než 3 miliony dolarů, což vyvolalo kritiku i uvnitř samotného hnutí. V reakci na její nákupy zveřejnilo BLM prohlášení, ve kterém kategoricky popřelo, že by peníze hnutí byly použity pro soukromé účely.
Milardy dolarů podpory
Tento měsíc zveřejnila organizace Claremont Institute databázi, jež dokumentuje sponzorské dary, které obdrželo hnutí BLM a organizace sledující podobné cíle od roku 2020 do současnosti. Jedná se o více než stovku organizací, mezi které kromě BLM patří organizace podporují sociální spravedlnost, boj proti rasismu, podporu transgenderismu, boj proti policii, multikulturalismus nebo boj za práva různých minorit.
Celkem dostaly tyto organizace od sponzorů 83 miliard dolarů. Samotné hnutí BLM obdrželo 123 milionů dolarů.
Pro srovnání se jedná o částku, která je vyšší než hrubý domácí produkt 46 afrických států nebo je na úrovni rozpočtu České republiky. Při přepočtu na jednoho obyvatele je to zhruba 250 dolarů za každého občana USA.
Štědré korporace
Mezi největší sponzory patří například Amazon se 169 miliony dolarů, firma Nike věnovala 90 milionů, Apple 100 milionů dolarů. Ani banky se nenechaly zahanbit. Jeden z nejvyšších příspěvků poskytla nedávno zkrachovalá banka Silicon Valley Bank, která poslala 73 milionů dolarů.
Podle článku v časopisu Newsweek uvedl jeden z poradců hnutí Eric Mann, že ať už se jedná o rasismus, gender, imigraci nebo životní prostředí, zůstávají revoluční cíle stejné a zbytek je jenom „drobná dělba práce. Další ze zakladatelů hnutí BLM, Alicia Garza, která sama sebe nazývá vycvičenou marxistkou, řekla, že není možné zničit kapitalismus bez boje proti rasovému a genderovému útlaku.
Dobře placení poradci
Na rasismu se velmi dobře živí i řada poradců. Nejznámější tváří je Ibram X. Kendi, který se na univerzitě zabývá historií rasismu. Zájem o jeho přednášky dramaticky stoupl po zabití George Floyda a účtované sazby přesáhly i deset tisíc dolarů za přednášku.
Jeho klíčová kniha nese název „Jak být antirasistou” a je v zásadě postavena na myšlence, že každý běloch je rasista: „Stejně jako boj s jakoukoli závislostí, vyžaduje antirasismus vytrvalé vnímání sebe sama, neustálou sebekritiku a pravidelné sebezkoumání.”
Pro autora jednoznačně ano.
Autor opisuje objektívne realitu v USA a na príklade boja proti rasizmu, ukazuje aké zvrátené podoby nadobúda, aké obrovské finančné čiastky do hnutia BLM investujú korporácie. Je to samozrejme zvrátenosť, riešenie, v tomto prípade, rasovej otázky dovádza do krajnosti-absurdity a tým zakladá nové trecie plochy. Otázne je, prečo je to pre korporácie atraktívne -aby dokázali, že sú In, alebo to má hlbšie korene? Považujem za nesprávne používať pre tieto excesy pojem marxizmus. Nemá to s marxizmom, ani s neomarxizmom Frankfurtskej školy nič spoločné a zbytočne to vnáša zmätok do terminológie. Sú to prejavy extrémneho neoliberalizmu, ktorý sa nachádza v strede politickej škály.
Autor opisuje objektívne realitu v USA a na príklade boja proti rasizmu, ukazuje aké zvrátené podoby nadobúda, aké obrovské finančné čiastky do hnutia BLM investujú korporácie. Je to samozrejme zvrátenosť, riešenie, v tomto prípade, rasovej otázky dovádza do krajnosti-absurdity a tým zakladá nové trecie plochy. Otázne je, prečo je to pre korporácie atraktívne -aby dokázali, že sú In, alebo to má hlbšie korene? Považujem za nesprávne používať pre tieto excesy pojem marxizmus. Nemá to s marxizmom, ani s neomarxizmom Frankfurtskej školy nič spoločné a zbytočne to vnáša zmätok do terminológie. Sú to prejavy extrémneho neoliberalizmu, ktorý sa nachádza v strede politickej škály.