JANA MARKOVÁ
Dnes si připomínáme to, že před 78 lety bylo naše území osvobozeno od německé okupace.
Chtěla bych v kontextu dnešní doby připomenout, že si v dnešní době málokdo uvědomuje, před čím nás to vlastně spojenci spolu s Rudou armádou zachránili. Nemluví se o tom, nehodí se to. Přesto je to historicky prokazatelná pravda, i když i ta historie začíná dostávat na frak. Každá vládnoucí elita se ji snaží upravovat, ohýbat a mazat podle svých aktuálních potřeb, a ani dnes to není jinak.
Měli jsme být zotročeni a vyhlazeni. Žádný jiný osud by nás po válce nečekal. Jen Rusové za cenu 26,3 milionu svých padlých. Z toho 3,5 milionu jejich lidí nechali Němci úmyslně zemřít v zajetí tím nejhorším možným způsobem. Zkrátka je nechali vyhladovět. V Bělorusku bylo vyhladověno a vyvražděno 30% populace. Vypálené a se zemí srovnané byly celé vesnice včetně jejich obyvatel. Pro srovnání, téměř každý třetí Bělorus byl mrtvý.
Celkový počet polských obětí se vyšplhal na 5,6 milionů. Polsko mělo být zlikvidováno i s Poláky mezi prvními. Kromě nějakých 3 milionů Poláků, kteří měli sloužit jako otroci pro německé hospodářství. V Jugoslávii byl přes 1 milion mrtvých, z toho 500 000 zabitých civilistů.
Slované měli jednou pro vždy přestat existovat. Díky tomuto zadání Němci na východní frontě nedodržovali žádné Ženevské konvence, naopak za sebou nechávali zcela spálenou a zdecimovanou zemi. Genocida místního obyvatelstva byla součástí armádní strategie. Tak, aby měli po válce se zbylým obyvatelstvem co nejmenší „práci“.
Čechy si šetřili z praktických důvodů na dobu po válce. Ale jejich osud měl být ve finále naprosto stejný. Jen díky nedostatku kvalifikované pracovní síly, kterým Německo trpělo, přistoupil protektor Reinhard Heydrich na konečné řešení české otázky až po vítězství ve válce. Vím, že říkat pravdu se dnes považuje za něco nepatřičného, brzy možná opět trestného. Přesto bych ráda připomněla, kdo a za jakých ztrát na životech nás vlastně osvobodil, a umožnil nám dnes žít.
Jen v průběhu druhé světové války přišlo o život přibližně 350 tisíc lidí z řad Čechoslováků. Při osvobozování Československa přišlo ale kromě československých občanů a československých vojáků o život také 139 918 příslušníků sovětské armády, 33 241 Rumunů, 351 Američanů a 79 Poláků. Mimochodem je zajímavé, jak moc se novodobí bojovníci za pravdu dokáží rvát za důležitost podílu amerických vojsk, zlehčovat ztráty Rusů a zcela ignorovat téměř stonásobné ztráty Rumunů.
Lhalo se nám vždy, lže se nám teď a lhát se nám bude zcela jistě i v budoucnosti. Jen mi přijde připomínat si i takováto výročí lží hloupé a krátkozraké. Ale jak říkám, dělá to každý režim a nastupující diktatury zvlášť. Nezapomínejme na to.
Díky Fialenkovi je česko dnes vděčno skopčákům za to že to neudělali a proto jim lezou do prdele.
Ta paranoidní rusofobie současné vládní garnitury je celkem zajímavý jev. Její intenzita vůbec neodpovídá nějaké historické zkušenosti či konkrétnímu nebezpečí. Kolik obyvatel zemřelo pod šestiletou nadvládou Německa a kolik pod čtyřicetiletou nadvládou SSSR? Ani společné hranice nemáme. Mám hypotézu, že jedním ze zdrojů této rusofobie je výuka společenských věd na školách po roce 89, kdy osnovy vytvářeli lidé zasažení komplexem z okupace 1968. Druhým zdrojem zdrojem je pak působení současné vládní garnitury, pro kterou je vyvolávání nenávisti a hledání společného nepřítele hlavní politickou strategií k získání a udržení moci. Je smutným zjištěním, jak málo stačilo současně vládnoucím polointeloigentům k tomu, aby si vytvořili byť menšinovou, ale – v Rycheckého pokřiveném volebním modelu – k uchopení moci dostatečnou voličskou základnu. Stále doufám, že ta jejich intelektuální a odborná nedostatečnost je časem natolik zdiskredituje, že se ta jejich totalita nakonec neprosadí.
T.Pane kdyby se pan agresor nevzhlídl k ovládání sousednich statů a hleděl si svého,nestýskalo se mu po SSSR a ovládaní středoevropských států které si zvolili revolucí svou cestu, tak je v Evropě klid a Váš komentář zbytečný.