Město Selidovo padlo. Ukrajinská morálka se hroutí

27. října vojska generála Mordvičeva už skoro bez boje obsadila 20 tisícové ukrajinské město Selidovo, které 22. října obklíčila. Mordvičev, známý tím, že šetří krev svých elitních vojáků, opět nechal Ukrajincům otevřenou úzkou cestu vedoucí z města přes bažiny na západ, aby mohli bez těžkých zbraní uprchnout. Nechat Ukrajince utíkat je nejnovější úspěšná ruská taktika. Pokud do včerejška takto prchaly hlavně slabě vyzbrojené jednotky ukrajinské domobrany složené z násilím odvedených vojáků, včera z boje prchla elitní 15. brigáda zvláštního určení “Kara-Dag”. Tato brigáda byla vytvořena na Zelenského rozkaz z profesionálních pohraničníků, policistů a příslušníků speciálních jednotek ministerstva vnitra, a v letech 2022 a 2023 se účastnila ukrajinských ofenzív, a byla hodnocena jako velmi “tvrdá” a profesionálně zdatná ukrajinská jednotka. Několik jejích příslušníků bylo v minulosti dokonce dekorováno vysokým titulem “Hrdina Ukrajiny”. Včera však zbaběle utekli, a nás bude v dnešní analýze zajímat, proč utekli, a jaké z toho lze vyvodit pro budoucnost důsledky.

V českém mainstreamu řada “zasvěcených fialových analytiků a komentátorů” ráda opakuje ustálené klišé, že Syrského letní invaze do kurské gubernie, donutila ruské velení přesunout značné síly z doněckého válčiště ke Kursku, a tím invaze splnila svůj účel. Přitom skutečnost je opačná – letní postup skupiny Střed generála Mordvičeva z Avdijivky na Pokrovsk donutil ukrajinské velení oslabit své zálohy na západním břehu Dněpru i své jednotky v záporožském směru a přesunout je k Pokrovsku. Jednou z takto přesunutých brigád, byla i elitní “15 Kara-Dag”. Ta ještě začátkem letošního léta držela loňskou letní ofenzívou generála Zalužného dobyté malé území u města Orechiv a sváděla tam urputné boje s ruskými výsadkáři. Při těchto bojích padla řada veřejně známých ukrajinských hrdinů, příslušníků brigády Kara-Dag, ale brigáda neustoupila.

Letos 30. srpna však byla 15. brigáda “Kara-Dag” rychle od města Orechiv stažena a přemístěna 130 km severovýchodně do města Selidove, aby převzala jeho obranu. Krátce předtím, 27. srpna, totiž generál Mordvičev za pouhé 4 dny bojů, a beze ztráty jediného bojového vozidla, obsadil 15 tisícové město Новогродовкa, a začal postupovat k pár kilometrů vzdálenému 24 tisícovému městu Selidove. Elitní 15. brigáda “Kara-Dag” dostala za úkol zajistit kruhovou obranu Sedlidova, a nepustit do něj Rusy za žádnou cenu.

Mordvičev při dva měsíce trvajících bojích o Selidove, (září-říjen), použil stejnou taktiku, jako při dobývání Avdijivky na začátku letošního roku. Nejprve smělým výpadem obsadil okolní krajině dominující haldu hlušiny na severovýchodním okraji města, a potom začal město metodicky obkličovat z jihu, a ze severu. Jakmile Ukrajincům zbyla do města jediná zásobovací cesta, nechal jí Mordvičev hlídat drony, aby do města, ani z něj, neproniklo jediné ukrajinské auto, a nechal město bombardovat svým dělostřelectvem. Po tomto měsíčním obléhání a bombardování vnikla ruská pěchota do města, a začala je velmi rychle čistit od vyčerpaných Ukrajinců, příslušníků 15. brigády Kara-Dag. Rusové jsou díky naprosté převaze svých dronů a dělostřelectva schopni při těchto městských bojích podle přiznání samotných ukrajinských polních velitelů dosáhnout senzačního poměru ztrát 1 ku 1, a Ukrajinci se už zdráhají s nimi ve městech bojovat. Jakmile Rusové před třemi dny ovládli první výškové budovy ve městě, demoralizované zbytky 15. brigády začaly prchat pro ně připravenou alejí smrti. Selidovo padlo rychle a bez velkých ruských obětí. Ukrajinců v něm nakonec zřejmě padlo mnohem víc než Rusů.

Proč byl při dobývání Selidova generál Mordvičev 8krát rychlejší než při dobývání Avdijivky je velmi zajímavé, a hovoří to o značné degradaci bojových možností ukrajinské armády za letošní rok. Při obkličování Avdijivky čelil Mordvičev dvěma problémům, které u Selidova chyběly. Aby obklíčil Avdijivku z jihu, musel se tvrdě, a se značnými ztrátami probojovávat přes pásma betonových pevností, které zde Ukrajinci od roku 2014 vybudovali. Aby obklíčil Avdijivku ze severu musel se probojovat přes obranu elitní 47. mechanizované brigády Ukrajiny, která byla kompletně vyzbrojena vozidly Bradley, tanky Abrams, samohybnými děly a raketomety HIMARS. Tyto boje mezi ruskou 90. tankovou divizí a ukrajinskou 47. mechanizovanou brigádou byly pro obě strany značně vyčerpávající, a ruská i ukrajinská pěchota při nich nájezdy obrněnců utrpěla značné ztráty. (Podrobný popis bojů o Avdijivku v MAP 1975.)

Sedlidovo, ve kterém se bránila 15. brigáda “Kara-Dag”, nekryly proti obklíčení ani betonové pevnosti, ani moderně vyzbrojené elitní mechanizované brigády, ale jen podřadné brigády ukrajinské teritoriální obrany, které se nemohou měřit ani s tou nejslabší ruskou jednotkou nepravidelné domobrany. Proti 15. brigádě “Kara-Dag” bránící se ve městě generál Mordvičev vyslal profesionály elitního 71. Specnaz, a město samotné nechal obkličovat 110. a 114. motostřeleckými brigádami. Zatímco na ruské straně bojovaly o Selidovo prakticky totožné speciální a mechanizované jednotky jako u Avdijivky, na ukrajinské bojovaly s výjimkou Kara-Dag pouze brigády, které je možné bez přehánění označit za “prachbídně ozbrojené tlupy násilně do armády odvlečených civilistů s mizernou morálkou a nulovým výcvikem”.

Signifikantně je nynější úpadek ukrajinské armády vidět při bojích o město Hirnyk, (9 km jihovýchodně od Selidovo). Město bylo včera obsazeno Rusy. Město bránil od června několik týdnů 210. ukrajinský prapor, a ten v něm byl nakonec obklíčen, a musel se z něj včera probít za cenu 81 ztracených vojáků. Město Hirnyk, nejprve před obklíčením kryla 59. mechanizovaná brigáda, ale ta byla po stížnostech veteránů Azov prezidentovi Zelenskému, pro velké ztráty a vyčerpání, z boje o město koncem srpna  stažena. Na její bojové pozice byla ze záloh na západním břehu přemístěna 110. mechanizovaná brigáda, ale ta, ačkoli byla doplněná na plné počty a odpočinutá po dvou měsících strávených v záloze, nedokázala pozice okolo města Hirnyk udržet, rychle ustoupila, a nechala Rusy, aby 210. prapor obklíčili. 110. brigáda, která za pár dní na frontě u Hirnyku minulý týden zbaběle prchla, je přitom ta samá 110. brigáda, která na přelomu roku do posledního dechu bránila Avdijivku. Ukazuje se tak, že staří ukrajinští vojáci měli vyšší morálku, než noví, násilím odvedení. Kdysi tvrdé a elitní ukrajinské brigády, se v posledních měsících po odpočinku v týlu a doplnění o čerstvě pochytanou krev stávají ještě zbabělejšími, než brigády slabě vyzbrojené ukrajinské teritoriální obrany.