Metastáze neboli superstát |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

V karikatuře na demokracii schválil 18. března německý Bundestag ve starém předvolebním složení změnu ústavy, zrušila se jedna z nejsilnějších klauzulí ústavy, která stanovuje meze vládnímu zadlužování. V nové a jediné legitimní parlamentní sestavě by předpokládaná vládní koalice s lidovcem Merzem v čele neměla dost sil k prosazení této ústavní změny. Němci mají speciální instituce na ochranu ústavy, stačí pár frází a tyto instituce kriminalizují politickou stranu nebo i jednotlivce, ale bez problému vládnoucí politický kartel v podvodném tahu rychle ústavu postavil na hlavu. Ústavní změna otevřela cestu k ustavení astronomického 500miliardové fondu k investicím do zbrojení a infrastruktury. Hlasování v Bundestagu požehnalo evropskému vyzbrojování a vojenskému harašení, večer po hlasování starého parlamentu o militarizaci Macron okamžitě vyrazil do Berlína a domlouval s Merzem megapůjčky na zbrojení, které potřebuje, aby se mohl prezentovat jako velký vůdce v tažení proti Rusku. Velmi vlivný předseda lidovecké frakce v EP Weber ve „Welt und Sonntag“ mluvil o jmenování evropského náčelníka generálního štábu, požadavkem doby má být válečná ekonomika, což mj. znamená speciální předpisy zrychlující válečný průmysl, změny výrobních programů podniků a silnou centrální kontrolu nad výrobou. Ve válečné ekonomice jsou normální výjimečné stavy, speciální zákony, válečná distribuce, ale jak známo i speciální kořistění. Evropská mainstreamová média tyto válečné fantazie berou jako nejnormálnější věc na světě. V okamžiku, kdy se otvírá cesta míru na Ukrajině, unijní mocní chtějí proměnit kontinent ve válečnou mašinerii, která bude pokračovat v nekonečné válce s Ruskem.

Koncem druhé světové války se v Evropě rýsovaly různé protinacistické koalice, ať byly politicky jakkoliv orientovány, jejich cílem bylo zachránit stát a národ proti antidemokratickému nadnárodnímu nacistickému konceptu a vrátit národnímu státu přirozenou legitimitu. Dnes právě naopak, eurokratura proměňuje Evropany v lehce ovladatelnou beznárodní masu, bruselská diktatura má Evropu přesně tam, kde ji chtěla mít, může začít velké čištění a unifikace populace, masívní manipulace a znásilňování národní suverenity zemí, které jsou schopny ještě klást odpor. Leynová, Weber, Merz atd. postavili válečnické fantazie na dvou lživých konstrukcích, které se staly unijním sloganem – Putin vede válku s Evropou, což je lež, Putin válčí na Ukrajině s cílem zastavit expanzi NATO a genocidu ruského obyvatelstva na východní Ukrajině. Druhou lží je tvrzení, že Putin válčí s „demokraciemi“ tj. paušálně s celým Západem, tato lež Leyenové je obzvlášť podlá, otvírá cestu vnitřním čistkám a možnosti likvidovat oponenty v evropských zemích. Válečná ekonomika má proměnit chátrající Evropskou unii v megamašinu, která se stane evropským superstátem. Zatím k tomu nevedla ani centrální banka, bruselský byrokratický diktát, unifikovaná justice a myriády zákonů a direktiv. Posledním pokusem bude válečná ekonomika a na ní postavený totalitní stát, válečná ekonomika a speciální zákony nejdou dohromady s demokracií.

Komise předložila návrh předpokládající pozastavení paktu stability na 4 roky a zvýšení vojenských výdajů o 1,5 bodu HDP v každé členské zemi. Komise navrhuje tzv. „European Military Sales Mechanism“ a „joint procurement” a “centralized buyer”, což znamená společné zadávání veřejných zakázek a centralizovaného kupujícího. Už dnes jsou si některé země víc rovnější než jiné a ČR je v obzvlášť inferiorní poloze, v systému navrhovaným Komisí to budou německé podniky, které se stanou super kompetitivními, kompetitivita nepřeje ubohým bez silné ekonomiky a bez a kapacity efektivně organizovat vlastní stát a ekonomiku. Česká podřízenost německé EU se ještě prohloubí. Proto je taky německý tlak na schválení Rearm tak silný, německé zájmy tvrdě prosazuje Leyenová i Weber. Evropská unie je závislá na mimořádných událostech a když nejsou, tak se jimi straší populace. Velkou část evropského průmyslu zničila fikce CO2 a válečná hysterie konvertuje zbytek do vojenských odvětví.

I obrana a bezpečnost proklamované unijní Komisí jsou fikcí záměrně vyvolanou unijními byrokraty, aby utužili svou diktaturu, kdyby totiž obrana a bezpečnost byly skutečnými prioritami, pak by EU diskutovala a řešila zcela prioritní problém, kterým je ukončení technologické závislosti na USA a Číně a povýšení technologických kapacit, na to není ovšem potřeba 1,5% HDP v každé členské zemi a systém společných zakázek. Pokud by se cílilo na tuto prioritu, Německo by pravděpodobně vypadlo ze hry, tento vyčerpaný stát pohlcený v moři nízkointeligentní imigrace nemá moc šancí vést evropskou technologickou obnovu, zde by byla šance pro malé duševně čilé země.