Naše ženy v politice

Političtí komentátoři tak zatím marně čekají na českou verzi Margaret Thatcherové, ti škodolibější alespoň Angely Merkelové. Dokonce již i země na východ od nás mají lepší výsledky. Slováci mají pohlednou blondýnu za presidentku a dokonce i ten král dezolátů Orbán, prosadil na presidentský post ženu, a aby Čechy ještě více ponížil, jmenuje se Nováková.

To ve Švédsku měli už i feministickou vládu. Když zavítala na návštěvu do Íránu narazil si ten sbor intelektuálek na palice hidžáby, patrně aby podpořil íránské ženy, které za nenošení hidžábů končí v kriminále, často předtím zmlácené náboženskou policií. Inu demokratizaci nezastavíš.

Ve světle těchto výsledků vypadá naše politická scéna uboze. Do vládních funkcí zasedlo jen málo žen, většinou se zaměřily na vysoké parlamentní pozice, které jsou lépe placené a člověk se tak nenadře. A i ty ženy, které se staly ministryněmi, tak nějak zapadly. Obyvatelstvo, pokud je vůbec zaznamenalo, zapomnělo na ně druhý den po jejich konci ve vládě. Je to s podivem, ale nejoblíbenějším postem pro české ženy je ministerstvo obrany.

Právě ministryní obrany se stala první výrazná žena našeho politického nebe. Není mnoho známo, jak Vlasta Parkanová přispěla k bojeschopnosti naší armády, ale byla prokazatelně prvním ministrem obrany, který pronikl do české hitparády. Se zpěvákem Honzou Vyčítalem nazpívala působivý duet „Vítej prapore z hvězd a pruhů“. Byla to píseň nazpívaná při příležitosti návštěvy amerického presidenta, která měla pomoci s umístěním vojenského radaru v Brdech. No s radarem to nedopadlo dobře, ale s Vlastou Parkanovou to skončilo ještě hůř. V naší zemi totiž máme spousty elitních detektivů. Většinou pochází z Pohořelic. A v časech protikorupční revoluce se tito detektivové nebývale aktivovali. Ministerstvo obrany se svými utajenými zakázkami dráždilo tyto bijce korupčníků nejvíc. A tak se stal pěvecký výkon ministryně současně její zkázou. Nějaký elitní detektiv z něj totiž usoudil, že Parkanová „bude zpívat“. A co čert nechtěl, zrovna tehdy si pořídila armáda letadla CASA, protože potřebovala vozit koně do Mongolska. Elitní detektiv zjistil, že cena letadel byla nevýhodná a ministryně spáchala na státu zločin. Ona tedy údajně nic nepodepsala, všechno nechala prý na svých náměstcích, ale právě to byl důkaz její extrémní rafinovanosti. Justiční kola se roztočila. Když po deseti letech byla soudem zproštěna obžaloby, zůstala jí zničená pověst, zničené zdraví a nárok na invalidní důchod za zničenou nervovou soustavu. Tento výsledek pravda nezní jako pozvánka pro další inteligentní ženy do vysokých vládních funkcí. Však se také nehrnuly.

Další významnou ženou byla politička s tváří upejpavé Nastěnky, které by i sebevětší nedůvěřivec klidně svěřil jesle na hlídání. I taková osoba se stala kriminálním živlem. Věra Jourová na to šla ovšem jinak, nejdřív kriminál a teprve pak funkce. V rámci boje proti korupci se spojili elitní novinář, elitní detektiv a elitní svědek, který pomohl rozkrýt korupci v nějakém Budišově. Výsledkem společného úsilí těchto tří debilů byla vyšetřovací vazba pro Nastěnku, neboť v tu dobu pracovala jako úřednice na ministerstvu rozdělujícím dotace. Stejně jako v prvním případě soud všechny obžalované zprostil viny, samotnou Nastěnku raději ani neobžalovali, pouze si protrpěla vyšetřovací vazbu, během níž si chtěla hodit mašli a vykradli jí byt. Jediným odsouzeným tak byl nakonec onen elitní svědek, který dostal 6 let za korupci při přidělování dotací. Svědek byl hold expert od fochu. Kromě odškodného však Nastěnka získala politickou hodnotu. Díky mučednickému kultu si ji vybral do své vlády jako ministryni sám AB, aby mu pomohla řídit stát jako firmu. Ukázalo se ovšem, že aureola oběti nezaručuje manažerské kvality a tak Nastěnka jako ministryně regionálního rozvoje začala AB trochu prudit. Ovšem vyhodit tak líbeznou osobu, která již tak moc trpěla? To nebylo možné učinit. Řešení se nakonec našlo. Nastěnka byla nominována na evropskou komisařku, takže za mnohem větší plat už neprudí AB, místo něj prudí Poláky a Maďary a bojuje s dezinformacemi na Twitteru.

Popravdě ten její boj s Twitterem má něco do sebe. Minimálně aktivním politikům by měl být zakázán na něj vstup, neb v opojení ze své kreativity či dobrého vína píší na něj takové kraviny, které, i když jsou záhy smazány, působí jako zbraně hromadného ničení. To platí také pro její nástupkyni v ministerském křesle. Sdělení veřejnosti, že je na ženský, nevadilo nikomu. Když se chlubila svým hustě potetovaným tělem, již mnozí škarohlídi brblali, zda je vhodné mít ministryní pokérovanou babu, ale to byli většinou zaostalci ze starých časů. Když ale zveřejnila fotky svého psa, kterého venčila zásadně na Národním památníku na Žižkově, začali již mnozí povytahovat obočí. Ptali se, zda je vhodné, aby ministerský čokl ochcával věnce hrdinů. To nejlepší však teprve přišlo. A jako většina bizárů v naší zemi se to odehrálo v Brně. Ministryně Karla se rozhodla, že udělá radost tomu italskému motorkáři. Zcela nezištně jej poctila svou návštěvou, s tím, že mu dovolí udělat si s ní selfíčko, které mu ona navíc podepíše. Považte! Ministryně vám jen tak podepíše fotku. Komu z nás se to poštěstí! Jenže motorkáře doposud nikdy žádná ministryně nenavštívila, tedy alespoň těsně před startem závodu mistrovství světa. Nečekaná pocta devítinásobnému mistru světa vyrazila dech. Pokérovaná ženská s mobilem, která si s ním chtěla dělat selfíčka na startovním roštu, Valentina Rossiho tak rozhodila, že po startu sebou flákl v první zatáčce a už nikdy nezískal toužebný desátý titul mistra světa. To mělo neblahé následky. Nasupený motorkář zanevřel na brněnský okruh a ten tak přišel o pořadatelství. Ministryně pro místní rozvoj tak napomohla Brnu, aby se zbavilo otravných motorkářů a jejich diváků. Marně přemlouval majitel okruhu motocyklovou federaci, že už na okruh žádného politika nepustí, marně přeložil AB ministryni na resort obrany doufaje, že s tankama se žádné závody nejezdí. Mistrovství světa bylo po dlouhých desetiletích pro Brno ztraceno. Za této situace již nemělo cenu držet ministryni ani na obraně a dostala tak padáka. Ona sama si to vysvětlila tak, že to bylo proto, že pracovala příliš dobře.

Pokud by i pracovala dobře, nebylo to nic proti poslední významné političce. Je všeobecně známo, že ženy mají slabost pro mazlíčky. U ministryně Černochové tomu nebylo jinak. Její mazlíčci, s kterými i sdílela lože, se však nejmenovali Micka, Macek a Mourek, nýbrž Beretta, Browning a Glock. Pravidelně je také venčila na střelnici. Jelikož dokázala trefit chcimíra na 500 metrů mezi oči, logicky jí připadl post ministryně obrany. Její vstup do funkce byl působivý. Ředitele vojenské nemocnice přeložila na ošetřovnu do Vrbětic a náčelníka vojenské policie poslala na stáž k Městské policii v Čelákovicích. Po měsíci jejího působení požádala polovina generálů o odchod do civilu, druhá polovina chtěla spáchat sebevraždu. Avšak co se týká vyzbrojování, vedla si výtečně. Nakoupila bojová vozidla ze Švédska, tanky z Německa a superletadla z USA, kterými chtěla nahradit ty krámy Gripeny, které beztak neuměly létat. Bohužel to vše činila v době, kdy říci o státní pokladně, že je prázdná, by bylo extrémně optimistickým eufemismem. To ji však nezastavilo. Podle dobře informovaného zdroje, kterého musíme podle zákona na ochranu zdrojů utajit, je na nejlepší cestě nákup dvou atomových ponorek a letadlové lodě. Podle našeho zdroje ministryně navrhla k pokrytí finančních nákladů uzákonění povinné euthanasie pro osoby starší 65 let. Prý beztak všechny volí Babiše, takže se nic nepokazí a za ušetřené důchody bychom pak mohli ponorky zaplatit cash. Když ten návrh pronášela, láskyplně hladila svou berettu. Bohužel návrh zatím naráží na odpor presidenta republiky, který takto nechce předčasně ukončit svůj mandát.

Na závěr ještě zmiňme dvě skoropremiérky. Té první zhatil její sen president Zeman, když přes jí deklarovanou parlamentní podporu, jmenoval vládu svých kamarádů, které říkal úřednická. Od té doby skoropremíérka chodila na každou akci, kde měl dotyčný nějaký proslov a čekala až pronese něco urážlivého, aby mohla demonstrativně odejít za zájmu televizních kamer. To mu zabralo vždy nanejvýš dvě minuty. Druhá skoropremiérka se s presidentem vůbec nebavila. Svou funkci vykonávala tak, že klofla oficiálního premiéra. Její kariéru zhatil elitní detektiv, v anarchistických kruzích známý pod jménem Ušatý Traktorista poté, co jej odmítla jmenovat policejním presidentem.

Nu nezbývá nám, než na českou Margaretu ještě čekat.