Nejsou žádné „správné“ názory

Pane Jakle, jste vystudovaný žurnalista, zastáncem svobody, tedy i slova. Jak vnímáte plán na boj s dezinformacemi a tím tak omezení a kontroly některých médií? Plán, který leží aktuálně na stole…

Podle mne nejde pouze o dílčí omezení svobody, a to nejen svobody slova. Pokud návrh projde a bude uveden v život, bude to znamenat přelomovou změnu podstaty polistopadového režimu. Staneme se autoritářským státem, ve kterém budou svoboda a zájem každého člověka obětovány zájmům držitelů moci.

Cílem médií je i lidi mást, předkládat protichůdné názory, informace. Jak a podle čeho by se měli orientovat, aby došli ke správnému názoru?

Jsem přecitlivělý na obrat „správný názor“. Správný z jakého hlediska? Každý má své vlastní zájmy, odlišné od jiných. Každý má svou vlastní individuální zkušenostní prožitkovou historii, odlišnou od ostatních. Proto je naprosto přirozené, že máme na mnoho věcí odlišné názory a každý z nich je v jistém ohledu tím správným. To pochopitelně platí jen o hodnotových normativních soudech, o postojích, o výkladech a chápání společenských dějů. O pozitivních, měřitelných a empiricky prověřitelných tvrzeních to neplatí, tam jejich správnost nebo nesprávnost potvrdí nebo vyvrátí experiment, výpočet, exaktní pozorování. Ale dobře cítíme, že ve společenských tématech je subjektivní přístup nejen normální, ospravedlnitelný, pochopitelný, povolený a obhajitelný, ale vlastně jediný možný.

Vy podporujete jako prezidenta pana Baštu, jehož prioritou je v případě, že uspěje, odvolání vlády. Lidé neznají veškeré postupy a jeho prohlášení je matoucí a neprofesionální. To je ale z hlediska ústavního práva nemožné. Vládu může odvolat Sněmovna… Nepovažujete to za zásadní přešlap, který by měl kandidát na prezidenta znát?

No, ono je to ještě trochu jinak. Sněmovna vládu odvolat nemůže. Může jí jen vyjádřit nedůvěru. Vládu opravu odvolává jen prezident republiky. Ale nemůže tak učinit jen na základě své libovůle. Tak naše ústavní architektura koncipována není. Od pana Bašty to chápu jako jistou zkratku a nadsázku. A jako vzkaz voličům i vládnoucí koalici: se mnou to vláda mít snadné nebude, nehodlám jí ustupovat ani o krok.

Lidé v této velmi nelehké době hledají návod, jak z problémů ven, mesiáše. Člověka, který je spasí, pomůže vyřešit velmi nepříjemné existenční problémy, spory, které často končí i tragicky. Existuje někdo takový?

Ano. V téhle fázi však ještě nejsme. Ale ještě pár měsíců zhoršování sociální a společenské situace u nás a poptávka po jakémkoli „osvoboditeli“ neodvratně vznikne. To, co nastane potom, bude fáze boření, ničení, křivdy, pomsty, vylévání vzteku, uvolnění frustrací, hledání nesmyslných samospásných řešení, zmítání se v ještě hlubších krizích, rozvíření společenského kalu, bojů všech proti všem, hledání viníků a jejich „lynčování“. Až prach usedne, všem dojde, že je třeba začít znovu. A jinak. Ale kdy se konečně vydáme cestou zpátky k individuální svobodě, to tedy nevím. Asi se toho nedožiju.

V čase předvolební kampaně jdou témata jako válka, ceny elektřiny, pohonných hmot atd. do ústraní. Co je tedy opravdovou a důležitou prioritou?

Jak napsal jeden komentátor, vždyť jde vlastně jen o to, aby budoucí prezident uměl jíst příborem a dodržoval hygienu. No, to ale není pravda. Podle všeho budeme mít špatného a slabého prezidenta a v lidech to posílí pocit, že jsou v pasti, že nemají v rámci systému zastání a že to musejí vzít do ruky. A následné děje jsem vám zrovna řekl.

VIPosobnosti.cz