Nepodceňujte Putina

Nemají právo na existenci

Každý si jistě pamatuje Putinův projev na začátku války (23.2.), kdy oznámil světu, že Ukrajinci nejsou národ a že nemají nárok na samostatnou existenci. „Ukrajina nikdy neměla svoji stabilní státnost,“ říká Putin. Buď přijmou ruskou okupaci, nebo budou zničeni. Ruské bezpečnostní zájmy jsou nadřazeny zájmům ostatních států. „Svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ruska jsou bezpodmínečné,“ říká Putin v roce 2013. „Samotný pojem ‚národní suverenita‘ se pro většinu států stal relativní veličinou,“ prohlašuje Putin v roce 2014. Putin sám uvažuje o kritériích pro použití vnější síly, o tom, za jakých podmínek je vojenský zásah možné považovat za nezbytný a legitimní.

Po hodinovém “vizionářském” projevu následujícího dne Putin zahájil válku, která má zá cíl Ukrajince vyhnat a vyhladit. Bezesporu jde o genocidu, podobá se to nacistickému holocaustu. A domácí podpora Putina při tom  stoupla o nějakých deset procent.

Světové společenství zatím nedokázalo prohlásit se všemi důsledky, že neexistují bezpečnostní zájmy, které by opravňovaly k agresi. Světový pořádek se zhroutil. Představitelé současného Ruska – Putin, vláda, vojenské vedení, někteří poslanci  – musí být postaveni před mezinárodní tribunál a výmluva na pouhé plnění rozkazů není polehčující okolností. Všichni mohli a měli vědět, že porušují mezinárodní právo a že se dopouštějí nepromlčitelných zločinů. Jenže světové společenství zatím nemá sílu volat je k odpovědnosti. Co všechno se mezitím musí odehrát, než se tak stane?

Je to válka o světový řád

„Poválečný bezpečnostní systém byl zbořen a nebyl ničím nahrazen … zůstává jediný institut – hrubá síla,“ říká Putin a navrhuje „rekonstrukci systému mezinárodních vztahů.“  Má při tom na mysli „vytvoření nové rovnováhy sil, systém zadržování a protiváh“, ve kterém by Rusko opět hrálo první housle. Putin také konstatoval, že „změna světového pořádku je doprovázena globální válkou“. Putin zahájil globální ‚operaci‘ a nemá ústupovou cestu. Nepotřebuje ji.

Nepodceňujte Putina

Putin se dovolává bezpečnostních zájmů Ruska. Odmítá vstup Ukrajiny do NATO, se kterým ale doposud nikdo ani na vteřinu reálně nepočítal. Oznámil, že rozhodl o rudé čáře, která ruské zájmy vymezuje. Napadení Ukrajiny je jen první fází. Neuznává, že i Ukrajina by mohla mít své oprávněné bezpečnostní zájmy. Oznámil, že rudá čára vede po rozhraní před rokem 1997. Napadení Ukrajiny je jen začátkem operace, při které přijde Putin vysvobodit například i Českou republiku ze ‚spárů‘ NATO. Tuto ‚speciální operaci‘ chystal Putin nejméně deset let. Ještě mnohem déle nakupuje Rusko veškeré investiční diamanty na světě, aby o ně opřelo svou měnu. Nashromáždilo diamantový a zlatý poklad, ve kterém jsou uloženy hlavní ruské rezervy. Tvrzení, že je Putin zaskočen vývojem událostí, vyvracejí dokumenty, které dokazují, že naopak měl absolutně přesné prognózy (např. Ivan Timofejev). Evropa a USA tyto prognózy bezezbytku naplňují. Rusko je podle Putina soběstačný stát, proto se může odvrátit od Evropy a spolehnout se na asijské integrační projekty – na Euroasijský ekonomický svaz, který zahrnuje i vojenskou spolupráci.

Jeden ze scénářů

Dnes už tedy víme, kudy vede rudá čára, o které Putin řadu let mluví (2014). Vytyčil sféru ruského zájmu a bojiště. Ultimativně dal najevo, že o tom nebude s nikým diskutovat. Za porušení čehokoli v oblasti ruských zájmů bude následovat asymetrická vojenská odpověď. To je kompromis, který Rusko nabízí Spojeným státům.

Pokud si někdo myslí, že je to nereálné, zkusme si představit jeden ze zhruba stovky moskevských scénářů. V Rakousku proběhne výsadek ruské těžké techniky. Rakousko o sobě sice tvrdí, že je neutrální, ale ve skutečnosti si plete neutralitu s nezodpovědností, je bezbranné. Je největším bezpečnostním rizikem Evropy. Zcela jinak vypadá švýcarská neutralita, založená na principu ‚musíme mít silnější armádu, než nejsilnější soused‘.

Česká republika nemá účinnou protiraketovou obranu. Obranné systémy Patriot mají v Polsku a nyní i na Slovensku, my ale ne. Zároveň s napadením našeho jižního souseda dojde z Kaliningradu k raketovému útoku na naše letiště a města. Česká republika je nepřítelem číslo jedna v Evropě. V Praze na Hradě je zrádce, který zradil jak NATO, tak Putina. K překvapení Zaorálků se staneme cílem prvního útoku právě proto, že nemáme na svém území kdysi plánovaný radar. Ve stejné době na Českou republiku zaútočí tankové jednotky od Vídně a od Lince. Možná dojde k výsadku jako v roce 1968.

Jako často v historii, Češi se během dvou dnů vzdají. Následně složí zbraně i Slovensko. Maďarsko ruské vojáky přivítá. O Polsku se bude vyjednávat, ale těžko se může bránit napadení jak z Kaliningradu, tak i z okupovaného ‚česka‘ (v té době už jen s malým ‚č‘).

Během týdne americké síly do okupovaného ‚česka‘ nedorazí. Nanejvýš dokáží stáhnout pracovníky z americké ambasády v Praze do bezpečí. Česká republika se v jistém smyslu chová podobně hazardním způsobem, jako Rakousko. Vláda obětavě věnuje veškerou energii uprchlíkům, to je jistě dobře, ale nemyslí na prioritu číslo jedna a tou je obrana vlastního území. Měla by okamžitě koupit Patrioty na ochranu všech letišť a důležitých měst. A musí vybudovat protitankovou obranu na jižní hranici s Rakouskem. Budeme také velmi brzy potřebovat mnohem kvalitnější bojová nadzvuková letadla, než jsou zapůjčené Gripeny.

Možná si někdo namlouvá, že se ruská agrese na Ukrajině nedaří. Už nejméně deset let Putin uplatňuje strategii, že každá jeho operace je maskována propagandou, která světové veřejnosti předkládá historku o tom, že je operace zpackaná. Přeje si, abychom jej podceňovali.

Všimli jste si, že za údajně zpackanou operaci ve Vrběticích, kdy k výbuchu prý došlo o několik týdnů předčasně, byli aktéři vyznamenáni a že dostali k doživotnímu užívání luxusní byty a další výhody? Ta operace se zdařila a to velmi dobře. Za zpackané operace se neudělují metály (to se děje snad jenom u nás). Kamufláž je nejoblíbenější ruskou taktikou od dob Sovětského svazu.

Putin možná v některé ze stovek variant před zahájením druhé fáze ‚speciální operace‘ vyčkává, až z Ukrajiny odejde deset milionů uprchlíků, kteří rozvrátí poměry v Evropě.  Zabere to dva nebo tři měsíce. Nasazení elitních sil plánuje až ve druhé fázi. Dojem, že je Rusko slabé, mají podpořit propagandistické krycí historky šířené na západ o výměnách na generálských postech. Čína, alianční spojenec Ruska, možná vstoupí do protiamerické ‚operace‘ až ve druhé fázi, aby vojensky obsadila svá zájmová území.

Je to jistě jen jedna ze stovek možností, které se v Moskvě denně analyzují. Putin evidentně nesleduje jediný předem stanovený scénář, ale operativně snad dokonce každý den vybírá nejvýhodnější z mnoha rozpracovaných variant.

Skončila globalizace. Dojde k podstatně většímu akcentu na suverenitu států. Jinak řečeno, budou se muset o sebe postarat samy. Samozřejmě musíme počítat s tím, že to v první řadě znamená, že mnohé vztahy, na které jsme spoléhali, budeme muset nahradit vlastními silami. Ty pozitivní souvislosti svrchovanosti se dostaví až s mnohaletým zpožděním.

Domníváte se, že je toto málo pravděpodobná varianta? Naše plánování obrany musí vždycky vycházet z nejhoršího představitelného scénáře. Zatímco někteří ještě uvažují o tom, že možná začala nová studená válka, musíme si poctivě přiznat, že válka, ve které jsme, už dávno není studená. Jsme ve válce se vším všudy. Globální válka už začala a bylo by hloupé namlouvat si opak. Mimochodem, konstatoval to i premiér Fiala, když řekl, že „Vladimir Putin nevede válku jen s Ukrajinou, ale i s námi a s Evropu.“ Všichni si oddechneme, když nastane nějaká lepší varianta. Na dobré varianty se nemusíme připravovat, ty se vždycky vyřeší samy. Budu rád, budu-li mít množnost přivítat jakoukoli lepší variantu, než je ta, na kterou se zcela vážně musíme připravit.

Probíhající válku neumíme zastavit. Můžeme si jen modelovat nejhorší a nejlepší variantu, realita bude doufejme někde mezi tím. Horká válka teprve za čas přejde do studené války. Buď tak, že Rusko obnoví své impérium na vytyčené rudé čáře, nebo tím, že Rusko bude poraženo a že Ukrajina bude obnovena v hranicích před rokem 2014. Pro jednoduchost ponechávám nyní stranou ostatní sporné hranice a konflikty.

V obou případech si nikdo nebude vědět rady, co s Ruskem. V prvním případě bude muset Aliance desítky let pracovat na tom, aby dorovnala vojenskou kapacitu, ve druhém se bude propadat do bezradnosti. Co s Ruskem, které prohrálo? Nevíme, neumíme si představit. Co dělat s nacionalizovaným národem, který trpí velmocenským mindrákem, a který si neumí uspořádat své politické poměry tak, aby zajišťovaly stabilitu a respekt k humanitním hodnotám? Co s poraženou jadernou mocností? Denuklearizovat? Demilitarizovat? Zaplatí válečné reparace? Uzavřeme nemravný kompromis a zase budeme vesele s Ruskem obchodovat? Budeme dělat, že se nic nestalo? Ukrajinci a Rusové už nikdy nemohou žít v jedné zemi. Protože nikdo neví, co dál, nemůže vlastně Rusko prohrát.  Nikomu se nechce jít budovat fungující stát na ruských pláních.

Nelegitimní režim na Ukrajině

U nás někteří, nejvíce Václav Klaus, již osm let tvrdí, že pomajdanovský ukrajinský režim je nelegitimní. V roce 2014 napsal: „Ukrajina nemá tradici státnosti a za dvě desetiletí nedokázala vytvořit stát, který by bylo její obyvatelstvo ochotno akceptovat. Nevznikla v důsledku úsilí svých obyvatel o sebeurčení a suverenitu.“ Nyní Klaus tvrdí, že je názorově konzistentní, jenom ale nikdo nesmí citovat jeho starší výroky. Explicitně prohlašoval, že na Majdanu „nebylo žádné lidové povstání, bylo to zorganizováno Západem“. (Die Tiroler Zeitung). V Interview ČT24 v roce 2019 Klaus prohlásil: „Evropská unie nezodpovědně podněcovala Ukrajinu k tomu, k čemu ji podněcovala, tak bohužel přispěla k tomu, co se stalo na Krymu, bohužel je spolupachatelem té tragédie.“  A pro Prostor X dodává Klaus 10. 3. 2022: „kijevská pseudorevoluce je importovaná zvenčí“.   Téměř stejnými slovy říká o Západu totéž V. Putin již v roce 2014: „Uvrhli Ukrajinu do chaosu, ke krachu ekonomiky, k občanské válce.“

Že se nejedná o nějaký okamžitý názorový úlet, potvrdí  každý, kdo o tom mluvil s lidmi, kteří Václava Klause obdivují, včetně osazenstva z IVK. Zcela konzistentně to tvrdí dodnes. A o presidentu Zelenském se dodnes všichni vyjadřují výhradně s klausovským opovržením a despektem. Klaus a jeho podporovatelé mají za to, že Putin jim může pomoci proti špatně založené Evropské unii. Zpochybňováním ukrajinské suverenity se pokoušejí Putinovi nahrávat. Je to zbabělé, s nefungujícím pokusem o evropskou spolupráci se totiž musíme vypořádat sami. Jenže Lisabonskou smlouvu Klaus podepsal, těžko ji tedy může kritizovat, klausismus nám opravdu nepomůže.

Když použijeme stejnou ‚klausovskou logiku‘, Československo rovněž vzniklo v roce 1918 v důsledku Majdanu v Praze a ten byl prokazatelně zorganizován z USA. A zcela stejně v roce 1989 proběhl Majdan na Letné, také organizovaný z USA. Proto je jakýkoli následný režim u nás nelegitimní. Až dorazí Putin do Prahy, jistě nám to připomene.

Otloukánek

Putin se dovolává údajných ústních dohod z devadesátých let, že se prý NATO nebude nikam rozšiřovat. Jde o údajný slib tehdy nezveřejněný, jednostranně presentovaný, nepotvrzený druhou stranou. Zároveň ale na svém Valdajském fóru Putin výslovně říká, že nevěří ani psaným smlouvám se Západem. Putin otevřeně a veřejně lže. Rusko podepsané smlouvy nedodržuje – viz článek Rusko není náš přítel, ani spojenec, ale náš Parlament na přátelství s Ruskem trvá.

Klaus tvrdí, že za situaci na Ukrajině mohou Spojené státy a Evropská unie, protože nechtějí s Ruskem jednat „jako s rovnoprávným partnerem“. Prý u Putina došlo „k obrovské frustraci“. Prý je „zatlačován do pozadí“. „Přál si, aby byl vnímán jako normální politik, ale narazil na mlčení,“ argumentuje Klaus.  Putin prý podle Klause věděl, že ho nepřijmeme. Jediné, co Klaus připouští, je to, že Putin udělal chybu. Klaus odsoudil pouze válku, nikoli ruské úvahy o sféře vlivu.

Jenže ono je to naopak. Putin už na podzim roku 2013 sám prohlásil, že se Rusko odpoutá od dekadentní Evropy.  „Vidíme, jak většina euroatlantických zemí fakticky jde cestou odmítání svých kořenů, včetně křesťanských hodnot, které tvoří základ západní civilizace,“ vysvětluje Putin v roce 2013, když oznamuje, že se Rusko musí od Evropy odpoutat, za což mu pravděpodobně Klaus tleská. Když Evropská unie půl roku poté po okupaci Krymu posměšně tvrdila, že tehdejší sankce způsobí izolaci Ruska od Evropy, naplnila tím přesně to, co si Putin přál. Rusové pak možná neměli nějakou dobu poslední módní výkřiky ani hamburgry. Je to Rusko, kdo odmítá jednat s ostatními, jako s rovnoprávnými partnery.

Odpoutání tehdy spočívalo v tom, že Rusko od některých smluv odstoupilo z vlastního rozhodnutí (smlouvy o omezení a kontrole zbrojení, smlouva Open Sky), některé smlouvy byly skutečně vypovězeny ze Západní strany (Smlouva o protiraketové obraně). Součástí  ruského  ‚odpoutání‘ byla i okupace Krymu.

Aliance

V posledních týdnech slyšíme z Washingtonu ujišťování, že budou bránit každého člena Aliance. Podezřele často to opakuje i premiér Fiala. Čím vícekrát se to opakuje, tím méně se tomu dá věřit. Kdyby o tom nebyly pochybnosti, nebylo by potřeba o tom mluvit.

Pokud totiž alianční ujištění není doprovázeno rozmístěním amerických základen, podobá se aliančním smlouvám E. Beneše s Francií, které byly z vojenského hlediska k smíchu. Nakonec vedly v roce 1938 k potupnému kompromisu v Mnichově, kvůli kterému zemřelo o několik miliónů lidí více, než by jinak muselo.

Spojené státy nemají v Evropě dostatečnou kapacitu, aby ubránily střední Evropu před raketami z Kaliningradu. NATO přijalo odpovědnost za území, která neumí ubránit. Putin ‚čestně‘ dodrží slovo, žádná raketa nepoletí na území státu, který byl v NATO před rokem 1997.

A američtí vojáci přece nepůjdou bránit území, kde si jejich přítomnost obyvatelé dlouhodobě nepřejí a kde je vůči USA dlouhodobě nepřátelský prezident. Navíc, američtí vojáci by museli jít do mise obtížnější, než bylo vylodění v Normandii. Poskytnou nám lehkou alianční vzdušnou podporu ze základen v Německu. Pokud by válka dobře dopadla, vrátí se Amerika do střední Evropy možná po pěti letech. Američané vždycky přicházejí pozdě a odcházejí předčasně. Museli bychom velmi rychle požádat Spojené státy o umístění americké základny na našem území, abychom tento scénář změnili.

Jak dlouho se budeme dívat

Rusko je mafiánský stát. Režim řízený jedním člověkem bez jakékoli rovnováhy ústavní moci. Stát, který funguje jako organizovaný zločin. Putin prohlašuje, že samoděržaví je efektivnější, než demokracie. Přinejmenším válku umí despotický mafiánský kmotr rozpoutat mnohem rychleji.

Ekonomové věří, že aktuální sankce válku zastaví. Těžko posoudit, ale Putin i s tím počítal a stále si přeje, abychom ho podceňovali. Sankce přinesou možná nějaký efekt, ale až za několik měsíců. A dobře víme, že sankce mají dopad, který trvá poměrně krátkou dobu. Zato důsledky sankcí mohou trvat déle, než bychom si přáli. Nevím, zda je to správná politika, nebudu schopen ji obhájit před svými vnoučaty, až se na to zeptají.

Jak dlouho budeme popírat, že globální konflikt už začal? Jak dlouho budeme sledovat na televizních obrazovkách vraždění nevinných lidí? Jak vysvětlíme potomkům, že jsme sice patrně měli kapacitu vraždění zastavit, že jsme mohli zabránit včasným zásahem barbarskému zničení střední Evropy, že jsme to ale neudělali? Bude mít ještě někdo odvahu mluvit v Evropě o nějakých humanitních hodnotách evropské civilizace? Bude mít ještě někdo odvahu mluvit o lidských právech, aniž by se hanbou propadl do pekel? Euroatlantická civilizace dostane po zbytek své existence nálepku prolhaných pokrytců.