Opravdu je 15 ruských sportovců největším problémem pařížské olympiády?

Před zahájením letošních olympijských her se vedly obsáhlé a velmi často i vyhrocené debaty, související s tím, že Mezinárodní olympijský výbor vloni v prosinci rozhodl o tom, že ruští a běloruští sportovci se budou moci her zúčastnit se statusem neutrálních sportovců. Jejich účast byla ovšem podmíněna tím, že se na hry kvalifikují a splní další podmínky, spočívající například v tom, že otevřeně nepodporují válku na Ukrajině a nemají vazby na vojenské či policejní složky v Rusku.

Řada lidí v naší zemi takové rozhodnutí označovala za skandální, mluvili o olympijské vlajce, potříštěné krví, nebo zpronevěření se olympijským ideálům. Ti nejradikálnější dokonce vyzývali Český olympijský výbor, aby olympiádu v pařížské metropoli bojkotovali. Jeden ze sponzorů ČOV, společnost CPI Property Group, z těchto důvodů ukončila s olympijským výborem spolupráci (za což se jí dostalo veřejného poděkování od předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové). Šestnácti malým českým pivovarům se naopak dostalo na sociálních sítích ostré kritiky za to, že přijali nabídku ohledně možnosti čepování jejich piva po dobu OH v Českém domě v Paříži. V těch nejradikálnějších příspěvcích se psalo například o tom, že zmiňované pivovary mají na rukou krev ukrajinských občanů (viz odkaz zde).

Jak ti, co sportovní dění sledují, nejspíš vědí, na základě rozhodnutí MOV bude ve francouzské metropoli nakonec startovat pouze 15 ruských a 17 běloruských sportovců, kteří zde budou vystupovat pod neutrální vlajkou a u jejich jména bude na startovních či výsledkových listinách uváděna zkratka AIN (viz odkaz zde). Právo startu jich tedy mělo o něco víc, ale část ruských sportovců sama odmítla účast z důvodů, že se jim podmínky, nastolené Mezinárodním olympijským výborem, zdály diskriminační. Případně v případě některých tenistů a tenistek dali přednost přípravě na další turnaje ATP či WTA.

Někteří lidé i tak na internetových diskusích tvrdí, že připuštění byť malého počtu ruských a běloruských sportovců je skandálním krokem a důvodem, aby letošní olympiádu vůbec nesledovali. Já jim právo na takový postoj samozřejmě neberu, nicméně dle mého názoru se již tři dny od jejího slavnostního zahájení objevilo několik věcí, které považuji za problematičtější než start několika ruských sportovců pod neutrální vlajkou.

V ranních hodinách 26. července, tedy v den, kdy byly olympijské hry oficiálně zahájeny, postihly francouzskou železniční dopravu rozsáhlé žhářské útoky (viz odkaz zde). Cílem těchto útoků, kvůli nimž byla doprava v zemi galského kohouta několik dnů částečně ochromena, bylo dle všeho narušit zdárný průběh olympiády. Snad se po dobu jejího konání nebude nic podobného opakovat a francouzské bezpečnostní složky dokáží ochránit všechny účastníky olympiády před extremistickými silami.

Dlouho očekávané zahájení 33. letních olympijských her na řece Seině, kterého se mimo jiné zúčastnil i český premiér Petr Fiala, nakonec vyvyolalo rozporuplné reakce. Zejména pak scéna v podání drag queens či transgerder modelek, evokující obraz Poslední večere Páně, způsobila u řady lidí ostrou kritiku. Pořadatelé her se za to katolické církvi a všem křesťanským skupinám dodatečně omluvili (viz odkaz zde).

Sportovní souboje se nicméně ve francouzské metropoli rozběhly na plné obrátky a byť se čeští fanoušci zatím od našich sportovců medaile nedočkali, určitě si mnohá zajímavá zápolení (ať už například v tenise, plavání či vodním slalomu) již vychutnat stihli. Je jenom škoda, když některá sportovní zápolení překazí politika, tak, jak se to stalo při soutěži v judu. Alžířský judista Masúd Dríse se nesplněním váhového limitu totiž dle všeho takticky vyhnul souboji s izraelským judistou Budbulem (viz odkaz zde). Tomuto izraelskémui judistovi se něco takového přitom nestalo poprvé – již na olympiádě před třemi lety v Tokiu proti němu dva islámští soupeři odmítli z politických důvodů nastoupit…