Padne Macronova vláda? |

Sdílet článek:

JOHN CODY

Macronovo rozhodnutí probourat cestu k penzijní reformě by ho mohlo stát prezidenství.

Poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron protlačil penzijní reformu i bez hlasování parlamentu, vybuchuje mu to hrozně do tváře a je i dobrá šance, že dnešní hlasování o nedůvěře vlády by mohlo znamenat kolaps jeho vlády. (Poznámka od Reformy.cz: Dnes bylo odhlasováno, že hlasování o nedůvěře proběhne počátkem příštího týdne.) I kdyby to hlasování ustál, tak komentátoři říkají, že Marine Le Pen ještě nikdy nebyla v lepší pozici, aby se konzervativní populisté vynořili jako „vítězové“ debaty o penzijní reformě.

Macronovo rozhodnutí obrátit se k Článku 49.3 francouzské ústavy, který mu umožňuje obejít parlament a zvýšit důchodový věk z 62 na 64 vyhláškou, označil francouzský tisk za „jadernou volbu“. V tomto článku se však také píše, že po použití Článku 43.3 může být do 24 hodin vyhlášeno hlasování o nedůvěře, a pokud to uspěje, mohlo by to znamenat konec Macronovy vlády.

Včera večer také už po celé zemi vypukly spontánní bouře, což vedlo jen v samotné Paříži k více než 258 zatčení, avšak tisk a političtí analytici varují, že na horizontu jsou ještě horší nepokoje. V posledních týdnech se do ulic vyhrnuly stovky tisíc lidí odporujících Macronově penzijní reformě a průzkumy trvale ukazují, že zhruba 75 procent francouzské veřejnosti zvýšení penzijního věku odmítá.

Tyto protesty by mohly přiživit motivaci k hlasování pro nedůvěru, kdy Le Pen okamžitě oznámila, že bude hlasování o nedůvěře prosazovat, jakmile Macron penzijní reformu násilně zavedl. Až dosud se Národní obroda Le Pen a levicová Francie neskloněná vzájemně blokovaly při pokusech odstranit francouzskou ministerskou předsedkyni Elisabeth Borne, která je blízkou spojenkyní Macrona.

Avšak liberální poslanec Charles de Courson by to mohl navrhnout a zafungoval tak jako most mezi pravicí a levicí. Liberálové jednající jako neutrální zprostředkovatel by mohli zařídit, aby pravice i levice hlasovaly pro jejich návrh. Rovněž přišly zprávy, že Svobody, Nezávislí, Zámoří a teritoria (skupina LIOT) budou dnes v 14:00 h také hlasování požadovat. (Poznámka Reformy.cz: Už se stalo.)

Ač dosud byly různé parlamentní frakce rozdělené, tak Macronův pochybný krok k proražení penzijní reformy bez demokratického hlasování by opozici konečně mohl sjednotit.

Pro Macrona jsou sázky extrémně vysoké. Ten svůj krok označil za „matku všech reforem“ a chce z této reformy udělat jeden z korunních úspěchů své vlády. Ať už u moci zůstane, nebo ne, tak se ve Francii z myšlenky „demokracie“ stala fraška a v nadcházejících týdnech a možná i v nadcházejících letech lze očekávat, že to bude jen narůstat.

Le Pen říká, že bude-li zvolena prezidentkou, tak penzijní reformu zvrátí. Experti říkají, že z Macronova kroku může nejvíce vytěžit její strana a že se jí podařilo rozšířit volební základnu své strany od pracující třídy po střední třídu.

„Jsou to právě zaměstnanci, kteří nad Macronovou reformou zuří,“ řekl německému Weltu průzkumník Frédéric Dabi.

Le Pen má také podle odhadů nejlepší pozici k využití situace mezi všemi různými pravicovými a konzervativními stranami Francie.

„Le Pen úspěšně pokračuje s procesem normalizace, který začal už před lety a nadále jí přináší zisky,“ říká expert na pravicové extremisty Jean-Yves Camus. „Už žádná tabu ohledně vítězství Marine Le Pen neexistují. Teď už to považujeme za vážnou hypotézu.“