Pět tisíc stránek svědectví o životě proroka Mohameda

Klíčovým islámským textem je Korán, slovo boží. Dalším jsou dochovaná svědectví o skutcích a životě proroka Mohameda shromážděné v knize Hadíth. Svědectví popisují všechny aspekty Mohamedova života. Jak žil, spal, jedl, jak se miloval, jak se modlil, bojoval, všechno. Jedná se o rozsáhlý spis, který má téměř 5 tisíc stran.

Verze Koránu je pouze jedna a byla sepsána dvacet let po smrti proroka Mohameda. Knihy Hadíth vznikly zhruba o dvě století později a existují v různých verzích podle toho, kdo je napsal. Různé verze knih Hadíth také odrážejí různé náboženské skupiny v rámci islámu.

Různé verze

Sunnité se odvolávají na takzvaných šest knih Hadíth, který byly napsány v 9. století a nejvyšší status mezi nimi má verze imáma Bukchárího. Šíité čerpají z takzvaných čtyř knih, které napsali pro změnu úplně jiní autoři. Sunnitskou verzi Hadíth šíité odmítají, protože čerpá z informací pokračovatelů Mohameda, které šíité neuznávají. Nebyli totiž pokrevně příbuzní s prorokem Mohamedem. Více zde.

Knihy Hadíth popisují jednotlivé činy proroka Mohameda, takzvané hadísy, a uvádějí, kdo byl jejich svědkem. Jak se dané svědectví dochovalo, například:

„Od Ibn Umara který slyšel, jak Posel Boží řekl: Každý z vás je pastýř a každý z vás má odpovědnost za své stádo.”

Řetězec svědků prorokových činů může být poměrně dlouhý, například:

„Al-Hummajdí vyprávěl, že slyšel od Sufjána a ten od Jahji ibn Sacíd al-Ansárího, že mu Muhammad b. Ibrahím at-Tajmí řekl…”

Různá svědectví

Nejenže existuje více verzí knih Hadíth, ale i jednotlivá svědectví jsou rozdělena podle důvěryhodnosti na pět kategorií. Nejvyšší hodnotu mají svědectví neboli hadísy od důvěryhodných vypravěčů, ty se nazývají správné, „sahih”. Slabé hadísy obsahují v řetězci svědků někoho s pochybnou pověstí a smyšlené hadísy jsou takové, o kterých si islámští badatelé myslí, že byly chybně přiřčeny Mohamedovi. Ty spadají do páté nejhorší kategorie důvěrnosti.

Posuzování důvěryhodnosti jednotlivých hadís je důležitou součástí islámských studií. Různí autoři mohou dokonce zařadit jednotlivé hadísy do různých skupin důvěryhodnosti.

Právo šaría

Protože knihy Hadíth jsou výrazně obsáhlejší a detailnější než verše Koránu, je islámské právo šaría z velké části odvozeno z knih Hadíth. Třeba trest ukamenováním pro nevěrnou ženu tak nepochází z Koránu. Korán má pro cizoložnictví jiné drakonické tresty:

„Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebností, vezměte jako svědky čtyři z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v domech, dokud smrt je nezavolá anebo Alláh pro ně nepřipraví nějaké východisko.” (Súra 4:15, překlad česká verze Koránu z roku 2007, zde použit výraz Alláh místo Bůh)

Smrt ukamenováním zavádí kniha Hadíth. Doslova se v příslušné hadíse píše:

„Umar řekl: Ve Svaté knize nenajdeme verše o ukamenování k smrti, a v důsledku toho mohou sejít z cesty tím, že opustí povinnost, kterou Alláh zjevil. Hle, potvrzuji, že trest ukamenování má být uložen tomu, kdo se dopustí nedovoleného pohlavního styku, pokud je již ženatý a zločin je prokázán svědky nebo těhotenstvím či přiznáním.”(Hadísa číslo 6831, zkráceno)

Korán a svědectví o činech proroka Mohameda se vzájemně doplňují.

Korán: „A věru nyní máte v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Alláha.” (Súra 33:21, zkráceno)

Kniha Hadíth: „Abdulláh řekl: Nejlepší řečí je Alláhova kniha (Korán) a nejlepším vodítkem je rada Mohamedova.” (Hadísa číslo 6100)